O financování církve se přou čiperný farník a mdlý pastýř
Procento z platu ať katolíci odvádějí církvi. Tak to navrhuje farník od kostela Panny Marie Královny míru v Praze 4 a ministr české vlády Cyril Svoboda. Proč tím podráždil předsedu České biskupské konference Jana Graubnera?
Svobodův návrh je pokusem o ofenzivu uvnitř církve: než dál čekat na dohodu se státem, která by církvi otevřela dveře k ekonomické samostatnosti, radši začněme sami a hned. Odvedeným procentem by církev ročně získala nejméně 600 milionů korun, s čímž už se dá něco dělat. Věřící by přitom měli mít přehled, kam peníze jdou. Graubner ovšem není typem ofenzivního pastýře. Rád čeká na pokyny shora a podobné čekání vyžaduje od těch, kteří jsou v hierarchickém uspořádání pod ním. Děsí ho představa, že by katolíci mohli kontrolovat tok svých peněz v církvi. Že by za své peníze začali žádat kvalitu - třeba vzdělaného a komunikativního kněze ve farnosti. Se státem je to jiné, ten duchovní platí a na jejich kvalitu se neptá. A jak zní hlavní Graubnerův argument proti Svobodovi? Chudoba věřících. Bylo by prý nespravedlivé žádat po nich další oběti. Dojemné. Zkoumá Graubner, k jakým obětem vede jeho věřící holý fakt, že mají mdlého pastýře?
Jedna věc se ale Svobodovu návrhu vytknout dá: načasování. Zrovna tato vláda má šanci pat mezi státem a církví odstranit.
