Malcolm Gladwell, v Británii narozený Kanaďan působící v New Yorku, se během posledních deseti let stal hvězdou anglicky psané literatury faktu, což je o to zajímavější, že jeho předmětem jsou společenské vědy. Jeho předchozí knihy Bod zlomu a Mžik, zabývající se tím, co se stane, když určité jevy dosáhnou kritických hodnot, už byly do češtiny přeloženy a není pochyb, že se dříve či později dočkáme překladu jeho poslední práce, jejíž titul lze volně přeložit jako Výjimeční.
Gladwell se i zde zabývá hromadnými společenskými jevy, ale na rozdíl od předchozích dvou knih se tentokrát soustředí na ty, které se vyskytují na okrajích běžných událostí: výjimky. Gladwellovi „výjimeční“ jsou jednotlivci, kteří se tak či onak vymykají průměru: špičkoví sportovci, úspěšní vynálezci, boháči či géniové s hvězdným IQ. Na rozdíl od typických pohádek o tvrdé práci, horlivosti a sebeodříkání, tak milých našim rodičům, nám Gladwell vypráví příběhy, v nichž hraje hlavní roli prostředí. V rozhovoru pro BBC řekl, že mu šlo především o vyvrácení mýtu o nadřazenosti jednotlivce nad kolektiv.
Kontext a společenské zázemí jsou pro úspěch jednotlivce stejně důležité jako nadání a píle. Ty jsou samozřejmě nezbytné, ale nestačí. Snad nejmarkantnější je příklad úspěšných sportovců (kde se prominentní zmínky dostane i českému fotbalovému týmu, byť stále pod nálepkou Československa).
Ukazuje se totiž, že jedním z předpokladů úspěchu ve skupinových sportech jako hokej nebo baseball je měsíc narození. Nemá to však nic společného s astrologií nýbrž s náborovou praxí klubů. Nejúspěšnější jsou totiž hráči narození v měsíci těsně po datu, kdy nábor pro daný ročník končí. Zastavíli tedy hokejový klub nábor hráčů těmi narozenými na konci prosince, budou mít výhodu ti narození v lednu, protože tak budou ve svém ročníku nejsilnější a v posledku budou mít ve své kariéře o rok víc tréninku. To se může zdát zanedbatelné, ale u osmi- až devítiletých hráčů jde o velký rozdíl. A ten rozdíl se násobí tak, že například v roce 2007 v českém národním dorosteneckém týmu na mistrovství světa ve fotbale nebyl jediný hráč narozený po 26. září a naprostá většina se narodila mezi lednem a dubnem.
Stejně tak pozoruhodně lze vliv okolností vysledovat u výjimečných jednotlivců v jiných oborech. Překvapivě mnoho nejbohatších lidí v dějinách se narodilo během jediné dekády 19. století a ve století dvacátém byl nejlepším rokem narození pro digitální magnáty jako Bill Gates rok 1955. Prostředí, alespoň v Gladwellově pojetí, neovlivňuje úspěch náhodně. V podstatě poskytuje těm s předpoklady k úspěchu možnost získat minimální penzum zkušeností, které je mezi různými obory podle Gladwella více méně konstantních 10 tisíc hodin. Ty jsou důležitější než čistý talent, na kterém přestává záležet po dosažení určitého minima.
Co lze z Gladwellova pojednání vyvodit kromě toho, že by mělo být snadné vylepšit úspěchy českého fotbalu čistě reformou náboru dorostenců? Když hledáme kořeny úspěchu nemůžeme opominout zkušenosti, kontext, kulturu a z zemí. Bude-li z toho možné vyvodit společenské závěry, to se ještě uvidí.
***
Knihy vybíráme ve spolupráci s pražskými knihkupectvími Academia a Fišer
Outliers. The Story of Success
Malcolm Gladwell Vydalo nakladatelství Allen Lane, London 2008. 309 stran.
