Termín vyhlášení nálezu soud zveřejnil v přehledu jednání na svém webu. Znamená to, že při úterním neveřejném zasedání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců, našel soudce zpravodaj Jan Filip většinovou podporu pro svůj návrh. Soudci už o něm v minulosti opakovaně diskutovali za zavřenými dveřmi. Jeho obsah ale zůstává neveřejný až do vyhlášení plánovaného na úterý příštího týdne.
  |
Zákon přezdívaný lex Babiš zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády a dalším veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Nejvyšší státní zastupitelství řeší dva podněty ohledně možného premiérova střetu zájmů |
Novela postihla zejména podnikání tehdejšího vicepremiéra, současného předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), který kvůli nové právní úpravě převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
Prezidentův návrh podaný k Ústavnímu soudu označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná. „Pokud jde o princip vhodnosti, je schopnost této právní úpravy dosáhnout zamýšleného cíle, respektive ho neminout, v podstatě nulová (...),“ stálo v návrhu. Zeman zdůrazňoval, že lidé mají mít rovný přístup k voleným funkcím, ovšem členové vlády si nyní v podstatě musí vybrat: politika, nebo podnikání.
Podle dalšího podání, které v roce 2017 podepsalo 41 poslanců ANO a tři z hnutí Úsvit, zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Slovy poslaneckého návrhu šlo o „legislativní past, která má tyto dotčené jedince zbavit buď veřejné funkce, nebo části jejich majetku“.
Poslanci kritizují i fakt, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku - Babišovi. Postrádá tedy všeobecnost, základní základní rys právního předpisu.
