Neděle 26. ledna 2020svátek má Zora -2 °C zataženo Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Soud o Babišův střet zájmů? Má to háček. Momentálně není o co se soudit

Premiér Andrej Babiš (ANO) na schůzi Poslanecké sněmovny. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Premiér Andrej Babiš (ANO) na schůzi Poslanecké sněmovny. | foto: ČTK

PRAHA Audit o střetu zájmů premiéra popisuje sedm dotovaných projektů Agrofertu, u kterých podle kontrolorů došlo k porušení takzvaného lex Babiš. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) i Andrej Babiš (ANO) míní, že Brusel nemůže aplikovat svůj výklad na zdejší legislativu, a jsou připraveni dovést spor před evropský soudní dvůr. Jenomže to nejde jen tak. Musí být, oč se soudit, a ono, třebaže to tak nevypadá, teď není.

Z pozice Bruselu plyne, že nehodlá proplácet dotace pro firmy v holdingu, když na ně má premiér vliv, což on sám odmítá. Aby se dalo nad otázkou soudit, muselo by Česko poslat některý z výdajů Agrofertu k proplacení. To se neděje od podzimu 2018; úředníci certifikační autority na ministerstvu financí s tím přestali, jakmile dala Komise najevo, že dokud nebude o střetu zájmů jasno, pokladna je zamčená.

Na úřední úrovni, bez ohledu na politické proklamace, jsou tak Česko a Brusel svým chováním v souladu. Nežádáme, aby Brusel platil, čímž tiše akceptujeme, že uznatelnost těchto nákladů je minimálně zpochybněná. A to znamená, opět bez ohledu na silná politická slova, že chybí motiv pro soudní při. Těžko se to změní teď, když už je audit hotov – podle informací LN nemají úředníci chuť ani důvod spouštět žádosti o unijní refundaci. Už proto, že nechtějí, aby na ně za to někdo podal trestní oznámení.

Je nepěkným českým zvykem, že to byli právě řadoví úředníci, pro koho si v mnoha starších kauzách přišla policie namísto nositelů politické vůle, případně je vzala i s nimi. Stačí vzpomenout na příběh pražské Opencard.

Na české straně se již schválené a zasmluvěné nároky na dotaci pro různé firmy z holdingu pořád proplácejí; Státní zemědělský intervenční fond toho na čas nechal s odkazem na předběžnou opatrnost, ale jak se příběh protahoval, zase s proplácením začal. Protože žadatelé mají se státními správci fondů podepsané kontrakty.

Tyhle úřady už v klinči jsou: kdyby neproplácely, mohla by je daná firma žalovat, protože bez ohledu na politické a etické roviny má na proplácení platnou smlouvu. Když proplácejí, dělají to s vědomím, že na ně už Piráti trestní oznámení podali.

Podle Pirátské strany to je „systémová korupce“. Jejich podnětem se zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu, podání cílí na neznámé pachatele, ale se znalostí příběhu je zřejmé, že Piráti podezírají Babiše – jenž je označil za udavače –, na řídicí orgány operačních programů, což jsou ministerstva či jimi zřizované fondy, a na firmy z holdingu.

Aby bylo jasné, jak to funguje: příjemce dotace nejdřív výdaje hradí sám. Po částech si nárokuje jejich uhrazení na národním rozpočtu, který je takto předfinancovává. Až nakonec, vždycky po větších objemech, členský stát žádá Brusel o úhradu. Dřív se eura do akce nedostávají.

Všechny žádosti s cílovou adresou „unijní erár“ se scházejí u zmíněné certifikační autority při ministerstvu financí. Svým elektronickým razítkem a vůbec tím, že žádost odešle, potvrzuje, že podle České republiky jsou předmětné výdaje v pořádku, uznatelné podle zákonů i evropských pravidel. Neodeslání, analogicky, je signálem, že to tak podle republiky není.

Odpuštěné miliony

Celkově auditní zpráva rozporuje 285 milionů korun jako nezákonné výdaje – v tom jsou zahrnuty projekty v různých fázích celého procesu: některé jsou již Bruselem proplacené, jiné předfinancované českou stranou, další ještě ani to ne. Nejde jen o peníze na lince Praha–Brusel. Číslo nemusí být konečné, teď poběží zhruba osmiměsíční lhůta, během které bude česká strana přesvědčovat Komisi, aby suma klesla.

V předběžné zprávě auditoři reportovali sumu 450 milionů. Důvodem, proč ji korekce zmenšila, je, že Brusel uznal českou námitku, aby upustil od takzvané extrapolace. Zní to strašlivě, ale je to v zásadě jednoduché: audit zkoumal vybraný vzorek konkrétních projektů. Podle jejich chybovosti pak dopočítal sankci vůči celkovému počtu projektů a objemu peněz v operačních programech na resortech životního prostředí a průmyslu.

Je to podobný mechanismus, jako když se dělají průzkumy veřejného mínění – agentura se neptá všech lidí v zemi, ale podle reprezentativního vzorku si dopočítá celek. Tohle je stejný princip: dílem korekce za skutečně odhalené chyby a porušení předpisů, dílem vlastně pokuta pro Českou republiku za to, že si nenastavila dotační systém lépe.

Zrušení extrapolace ve své podstatě znamená, že zůstal trest pro Agrofert, ale ne pro ČR: co je neuznatelný náklad dle Bruselu, musí si členský stát vymoci zpět na tom, kdo ho uplatnil. Dopočítání korekce audit vyměnil za doporučení, aby oba operační programy zkontrolovaly veškeré podpořené akce (nejen holdingu Agrofert), zda v nich není porušený zákon o střetu zájmů či jiný právní předpis. Čili místo plošného, dopočteného trestu mají dohledat další případy neoprávněného čerpání, jsou-li takové. To se bude dělat dost složitě, když české úřady míní, že premiér paragrafům lex Babiš vyhověl.

Systémový průšvih

Ústředním problémem – vedle výchozí teze, že podle auditu premiér svůj střet zájmů nevyřešil v souladu s českým ani unijním právem – je systémový průšvih v operačním programu na ministerstvu průmyslu. Nic nového, jak upozorňuje i česká strana ve svých námitkách, intenzivně se to řeší od loňského dubna, kdy Komise rozhodla, že do Česka žádné peníze – balík 114 miliard korun – do tohoto fondu nepošle, dokud se chyby nenapraví. Problém odhalil auditní oddíl ministerstva financí koncem roku 2017. Chybovost dělala 14 procent, přičemž červená kontrolka svítí už na pěti.

Podezření na porušení zákona o střetu zájmů, správného hodnocení projektů či kontroly, zda žadatel nemlží o své velikosti a finanční kondici, se i v nynějším auditu naplnila a Komise opatřila korekcí jen u tohoto operačního programu. Na fondu životního prostředí prověrka systémové selhání a prohřešky proti zákonu nekonstatuje.

Projekty v problémech

Audit zadaný Evropskou komisí zkoumal vzorek podpořených akcí Agrofertu ve vícero operačních programech. Chyby či rozpory se zákonem našel v projektech (vše spadá pod operační program při ministerstvu průmyslu):

  • Komplexní projekt inovace výrobních postupů Lovochemie - chybné hodnocení a prověření projektu operačním programem
  • Inovační linka na výrobu toastového chleba PENAM Pekárna Zelená louka - chybné hodnocení a prověření projektu operačním programem
  • Inovace technologie výroby směsi pro přípravu sirných hnojiv, Lovochemie - porušení zákona o střetu zájmů, chybné hodnocení projektu, zdvojená podpora
  • Technologie na snížení energetické náročnosti výroby Ethanol Energy - porušení zákona o střetu zájmů, chybné hodnocení projektu, zdvojená podpora
  • 5× Cerea (výměna sušárny zrn vpěti provozovnách) - porušení zákona o střetu zájmů aozadávání veřejných zakázek
Premium

Ležela u nohou vraha, čekala smrt a modlila se. Přežila, ale trpí

Ekaterina Garbova - střelba ve Fakultní nemocnici v Ostravě Porubě | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ekaterina Garbova přežila. Vrahovy výstřely ji naštěstí minuly. Odnesla si však zranění z toho, jak po ní lidé v panice...

Premium

Když je šampionka v­ sedmnácti vyhořelá. Ze závodů ji „vyhnaly“ děti?

Alina Zagitovová při listopadovém závodu v Japonsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Aktuální olympijská vítězka i mistryně světa Alina Zagitovová oznámila v prosinci v pouhých 17 letech přerušení závodní...

Premium

Koho čeká láska a koho rozchod. Jaký bude rok 2020 ve vztazích?

S muži je to někdy náročné, ale díky nim je ten život o něco zajímavější. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Člověk je společenský tvor a je v životě spokojený podle toho, jak se mu daří ve vztazích s druhými lidmi. Potřebuje...