ÚS stížnosti potomků šlechtického rodu v letech 2010 a 2012 odmítl. Jerome Colloredo-Mannsfeld ovšem loni našel zastání u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Dává mu to šanci na dosažení obnovy před ÚS.
Kristina Colloredo-Mansfeldová účastníkem řízení u štrasburského soudu nebyla, proto s vlastním návrhem na obnovu uspět nemohla. Ústavní soudci ji označili za osobou zjevně neoprávněnou k podání návrhu.
České soudy restituentům nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však nárok na vydání zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly.
Evropský soud loni v prosinci konstatoval, že české soudy porušily právo Jeroma Colloredo-Mannsfelda na spravedlivé soudní řízení a nedaly mu možnost reagovat na zásadní důkaz, na kterém založily svá negativní rozhodnutí. Štrasburský tribunál v tom spatřoval rozpor s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.
Jerome Colloredo-Mannsfeld poté podal dva samostatné návrhy na obnovu před Ústavním soudem, jeho sestřenice Kristina Colloredo-Mansfeldová jeden, který se však týkal rovnou dvou dříve odmítnutých stížností.
Podle dřívějších informací se spor o mobiliář týká tisíců položek. Památkáři hodnotu sbírky v minulosti odhadli na více než miliardu korun. Například jde o slavnostní kočár, 38 obrazů, dvě desítky svítidel, 223 věcí ze sbírky zbraní, lovecké trofeje či jídelní servisy.
Vydání celého zámku se v jiné linii domáhá sama Kristina Colloredo-Mansfeldová. V nové stížnosti podané k ÚS letos v dubnu zmiňuje možnou rasovou perzekuci jejích předků. Zámek zabavili nacisté, po válce zůstal státu. Podle stížnosti rasový motiv prokazatelně existoval, když matce tehdejšího majitele opočenského panství byl majetek konfiskován jako Židovce.
Jerome Colloredo-Mannsfeld už v minulosti získal zpět zámek Dobříš na Příbramsku.
