Pátek 10. května 2024, svátek má Blažena
130 let

Lidovky.cz

V Benátkách uspěla Coppolová

Česko

Hlavní cenu Zlatého lva získal na filmovém festivalu v Benátkách film Somewhere (Někde) americké režisérky Sofie Coppolové.

BENÁTKY Příběh hollywoodského herce, který prožívá život plný excesů a ztrácí kontakt s reálným světem do doby, než mu do života vpadne jeho jedenáctiletá dcera, nebyl sice v Benátkách přijat jednoznačně, přesto si odnesl Zlatého lva. Předseda poroty, režisér Quentin Tarantino, řekl, že porota zvolila tento film jednomyslně díky jeho uměleckým kvalitám. „Okouzlil nás od prvních scén a pokaždé, když jsme začali diskutovat, jsme se k němu vraceli,“ vysvětlil při vyhlašování cen. „Je to příběh hvězdy, která objevuje prázdnotu svého života očima své jedenáctileté dcery. Je to portrét dnešního L. A.“

Coppolová, která od dětství vyrůstala ve světě filmu díky svému otci, režisérovi Francisi Fordu Coppolovi, vychází ve filmu částečně z vlastních zkušeností mladé dívky, která cestovala s otcem z hotelu do hotelu. „Děkuji svému otci za to, co mě naučil,“ řekla po převzetí ceny držitelka Oscara za scénář k filmu Ztraceno v překladu.

Zvláštní cenu poroty si odnesl thriller Essential Killing polského režiséra Jerzyho Skolimowského. Představitel hlavní postavy v tomto filmu, Američan Vincent Gallo, byl zároveň oceněn za nejlepší mužský herecký výkon v roli afghánského uprchlíka, který se ocitne ve střední Evropě. Herec je na plátně nepřetržitě 83 minut, aniž řekne jediné slovo. Nepromluvil ani při převzetí ceny na slavnostním ceremoniálu.

Cenu za nejlepší ženský herecký výkon obdržela mladá Francouzka Ariane Labedová za roli ve filmu Attenberg řecké režisérky Attiny Rachel Tsangariové. Cenu za režii dostal španělský režisér Álex de la Iglesia za film Balada triste de trompeta (Smutná balada o trubce). Tento film dostal zároveň cenu za nejlepší scénář, jehož autorem je rovněž Álex de la Iglesia. Ocenění za celoživotní dílo převzal na festivalu osmasedmdesátiletý americký režisér a producent Monte Hellman, kultovní postava nezávislého filmu 70. a 80. let. Do soutěže šel s nízkorozpočtovým filmem Road to Nowhere (Cesta nikam).

Tarantinovy vazby Tarantino se musel od zahájení festivalu hájit před střetem zájmů vzhledem ke svým osobním svazkům se dvěma soutěžícími: „Je pravda, že v této soutěži je hodně lidí, které dobře znám, ale nijak mě to neovlivnilo, moje integrita hovoří sama za sebe,“ ujišťoval. Narážky se týkaly Sofie Coppolové, která bývala Tarantinovou partnerkou, a režiséra Monteho Hellmana, který Tarantina objevil a v roce 1992 mu produkoval jeho první film Gauneři. Navzdory různým prognózám nejstarší festival na světě neocenil pozoruhodný chilský film Post mortem Pabla Larraina, který se vrací ke státnímu převratu v Chile v září 1973, při němž byl svržen Salvador Allende.

O Zlatého lva soutěžilo na 67. ročníku festivalu 24 filmů, mezi nimiž nebyl žádný z Česka. Mimo soutěž byl promítnut snímek Jana Švankmajera Přežít svůj život.

Benátský festival je nejstarší svého druhu na světě – poprvé se konal už v roce 1932. Zároveň je jedním z nejprestižnějších. V roce 1947 na něm zvítězil film režiséra Karla Steklého Siréna. Mezi pozdějšími držiteli Zlatých lvů bylo mnoho nejslavnějších osobností světového filmu jako Akira Kurosawa, Michelangelo Antonioni či Luis Buňuel.

Autor: