10. prosince 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

V Bruselu má být pomník obětem totalit. Zaslouží ho oběti všech režimů, kontruje politik KSČM

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 83Diskuse
Pomník obětem komunismu na úpatí Petřína na Újezdě od Olbrama Zoubka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pomník obětem komunismu na úpatí Petřína na Újezdě od Olbrama Zoubka. | foto: Josef Škvor, Metro.cz

BRUSEL/PRAHA Pokud se vše vyvine ideální cestou, za tři čtvrtě roku bude zdobit centrum Bruselu památník pro oběti totalitních režimů. Miliony mrtvých zanechaných nacismem, fašismem a komunismem chce uctít iniciativa, kterou řídí vnučka českého nositele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského Neela Winkelmannová. Vztyčení památníku je součástí více aktivit, jimiž hodlá přispět k vyrovnání se české i evropské veřejnosti s komunismem.

„Evropský projekt je obrovský mírový projekt proti násilí, nesvobodě a potlačování lidských práv. Právě díky obrovské oběti desítek milionů lidí máme proces evropské integrace, to chceme ztělesnit památníkem,“ sdělila serveru Lidovky.cz svou motivaci k umístění pomníku Neela Winkelmannová, která řídí Platformu evropské paměti a svědomí. „Věříme, že ti všichni nezemřeli zbytečně, když si budeme důstojně připomínat jejich památku,“ dodala.

Platforma sdružuje řadu institucí napříč několika státy Evropy, které se zabývají reflexí totalitních režimů. Ustavila se v roce 2011, u jejího zrodu stál i český Ústav pro studium totalitních režimů. Platforma vzešla z deklarace přijaté v Praze už roku 2008, jejími signatáři jsou mimo jiné první český prezident Václav Havel, bývalý německý prezident Joachim Gauck či exilová prezidentka Běloruska Ilonka Survilla.

Zmíněný památník by se rozprostřel na náměstí Jeana Reye, které uprostřed takzvané evropské čtvrti tvoří pomyslnou křižovatku mezi sídly hlavních institucí Evropské unie. Záměr má záštitu šéfa Evropského parlamentu, komisaře pro kulturu či českého velvyslance v Bruselu. Nadcházející týden dojde k zásadnímu posunu v projektu, uzavře se lhůta pro podání návrhů na podobu pomníku.

Návrhy 65 architektů z 25 zemí

„Do mezinárodní soutěže se přihlásilo 65 architektů a umělců z 25 zemí čtyř kontinentů,“ vypočítala Winkelmannová. Návrhy vyhodnotí platforma v únoru, ty nejlepší představí na půdě Evropskému parlamentu v dubnu. V ideálním případě by se mohl vybudovaný památník odhalit 23. srpna, kdy se připomíná Evropský den památky obětí všech totalitních a autoritářských režimů.

Ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová.

Ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová.

Náklady pro vznik pomníku jsou stanovené na stovky tisíc eur, platforma předpokládá jejich pokrytí z rozpočtu členských států Evropské unie. Právě ve společném financování projektu by se měl naplnit souhlas evropského společenství, že je potřeba se poklonit obětem totalitních systémů. „Měl by to být příspěvek Evropské unie Bruselu,“ poznamenala Winkelmannová.

Jestli skutečně vznikne, na očích by měl památník i český europoslanec za KSČM Jaromír Kohlíček. Aktivitu platformy vnímá jako legitimní, byť podle něj Evropa má dnes za úkol rozlousknout závažnější problémy než se vyrovnat s totalitní minulostí včetně té komunistické. „Památník si zaslouží oběti každého režimu,“ sdělil serveru Lidovky.cz s odkazem na to, že se například vylidňuje český venkov nebo že lidé dnes páchají sebevraždy. 

Tribunál pro zločiny komunismu

Vybudování památníku je jedním ze tří cílů platformy, kterými usiluje o definitivní zúčtování s komunismem. Vedle pomníku to má být vznik mezinárodního tribunálu pro zločiny komunismu a nově také celoevropský zákaz veřejného užívání jeho symbolů. První dva záměry iniciativa připomněla v listopadu na mezinárodní konferenci 100 Years of Communism. History and Memory v Paříži, kde formulovala i snahu o zákaz komunistických symbolů.

„Dnes je nemyslitelné, aby někdo propagoval hákový kříž. Ale naopak všichni ne úplně rozumí, proč je špatně nosit triko s červenou hvězdou,“ vysvětluje Winkelmannová. „Rádi bychom dosáhli toho, že přestane být akceptovatelné zveřejňovat, propagovat a prodávat předměty se symboly komunismu,“ dodala. Uvažovanou cestou může být například vpravit takové omezení do evropské směrnice, již by pak vtělily do svých právních řádů jednotlivé země EU.

Europoslanec Jaromír Štětina (TOP09/STAN).
Lubomír Štrougal se svou ženou

Vymazání srpu a kladiva by mělo otevřít cestu jiný ambiciózní plán, tím je zřízení mezinárodního tribunálu pro zločiny komunismu. Ustavení takového soudu je otázka několika let, jeho vzniku by musela předcházet dohoda takzvané koalice ochotných. Tedy shoda libovolného počtu evropských států na tom, že je skutečně nutné zločiny komunismu postihnout na mezinárodním poli. Winkelmannová v této souvislosti argumentuje tím, že komunistické zločiny se na národní úrovni dodnes systematicky netrestají.

Smrt u Železné opony

„Rádi bychom, aby byli pachatelé komunistických zločinů proti lidskosti odsouzení pomoci mezinárodního společenství a aby tím vzniklo povědomí, že není v pořádku chválit komunismus a jeho symboly,“ říká. Zločiny proti lidskosti jsou nepromlčitelné, ředitelka platformy tak připomíná, že takovými činy bylo třeba střílení lidí při pokusu přejít Železnou oponu, masakry civilistů na bulharsko-rumunské hranici či etnické čistky v Bulharsku v druhé polovině 80. let. Dodnes za ně nebyl nikdo potrestán.

Prvním krůčkem pro možné zřízení tribunálu bylo takzvané Tallinské prohlášení z léta 2015, k němuž se připojili ministři spravedlnosti 11 zemí, z nichž devět jsou členské státy EU. Signatářem je prostřednictvím ministra Roberta Pelikána i Česká republika. Na základě prohlášení vznikla pracovní skupina, jejímž smyslem je zjistit, zda je taková instituce pro potrestání zločinů komunismu potřeba. 

„Za velmi důležitý úkol v této oblasti považuji prosadit společný evropský Památník obětem komunistických režimů,“ sdělil k tomu serveru Lidovky.cz historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů. S úmysly platformy pak souzní český europoslanec Jaromír Štětina, jenž chce jejím cílům na evropském poli pomoci vyšlapat cestu po politické linii. „Například poukazovat na to, že nacismus a komunismus jsou shodné ideologie a že je potřeba nositele těchto ideologií právně regulovat,“ sdělil serveru Lidovky.cz.

  • 83Diskuse


Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz