Bytové družstvo Svatopluk, které sdružuje část bývalých klientů zkrachovalé stavební společnosti H-System, chce získat úvěr na odkup domů, které si lidé svépomocí dostavěli, ale nepatří jim a jsou v konkurzní podstatě po zkrachovalém H-Systemu. Družstvo požádalo premiéra Andreje Babiše (ANO), aby stát u banky za úvěr ručil, kvůli věku obyvatel totiž bude obtížné úvěr získat, řekl ve středu předseda Svatopluku Martin Junek.
„Obrátíme se na Evropský soud pro lidská práva, to je téměř jistota. Nemůžeme to takhle nechat, budeme na tom pracovat a budeme se dožadovat spravedlnosti v Evropě,“ řekl Junek.
Podle ministerstva spravedlnosti již zřejmě nejsou zákonné možnosti, jak kauzu H-Systemu řešit. Vláda ale může přijmout například mimořádné opatření.
Členové družstva Svatopluk mají podle verdiktu Nejvyššího soudu vyklidit domky, které po krachu H-Systemu na vlastní náklady dostavěli. Neměli však souhlas konkurzního soudu. Podle verdiktu Nejvyššího soudu má Monsport právo zpeněžit nemovitosti ve prospěch všech věřitelů. Monsport už dříve uvedl, že bude spolu s věřitelským výborem hledat rozumné řešení.
Ústavní soud odmítl stížnost družstva Svatopluk. Klienty H-Systemu nejspíš čeká vystěhování |
Podle ústavních soudců obyvatelé domků nejpozději od roku 2008 museli vědět, že nemovitosti patří do konkurzní podstaty H-Systemu. Stejně dlouho také bylo jasné, že jejich postup při svépomocné dostavbě představuje problém. Tehdy totiž justice zamítla vylučovací žalobu a potvrdila, že nemovitosti tvoří součást konkurzní podstaty.
„Jak správně podotkl Nejvyšší soud, od října 2008 tedy nebylo žádných pochyb o vlastnictví předmětných nemovitostí,“ stojí v usnesení. Ústavní soudce zpravodaj Jiří Zemánek novinářům řekl, že nynější rozhodnutí je v podstatě ranou z milosti, ukončuje čekání na kroky, které byly celou dobu nevyhnutelné. Správce konkurzní podstaty podle něj postupuje logicky, musí chránit zájmy věřitelů jako celku. Lidé kolem Svatopluku mohli podle Zemánka podat ústavní stížnost už v roce 2008. Teď už nebyl prostor s tím něco udělat, konstatoval Zemánek.
Nejvyšší soud podle ústavních soudců ve složité situaci a spleti protichůdných zájmů rozhodl správně. „ÚS neshledal pochybení v postupu a rozhodnutí Nejvyššího soudu, který upřednostnil zájem řádově mnohem početnější skupiny účastníků projektu H-System, kteří se - na rozdíl od stěžovatelů - rozhodli uplatňovat svá práva zákonnou cestou jako věřitelé v konkurzním řízení,“ uvedl ÚS v tiskové zprávě.
Společnost H-System uzavřela po svém založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 zkrachovala, dokončila jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu o miliardu korun. Majoritní akcionář Petr Smetka si za vytunelování firmy odpykal 12 let ve vězení.
Babiš chce odškodnění klientů H-Systemu vyřešit změnou zákona |
Situace členů Svatopluku je specifická tím, že si byty sami na vlastní náklady dostavěli, ovšem bez souhlasu konkurzního soudu. Na ústavní soudce se obrátilo jednak družstvo, jednak 21 obyvatel domků, ti však podle ÚS vůbec neměli oprávnění stížnost podat. Povinnost vyklizení stanovená Nejvyšším soudem se totiž týkala družstva jako právnické osoby. I jeho stížnost ale soud odmítl, zdůvodnil to zjevnou neopodstatněností.
Družstvo poukazovalo například na údajný rozpor výkonu práva správce konkurzní podstaty s dobrými mravy a zdůrazňovalo svou vlastní dobrou víru. Podle ÚS však námitky postrádaly „potřebný ústavněprávní přesah“. Ani původně stanovenou měsíční lhůtu k vyklizení domů nepovažoval ÚS za natolik nepřiměřenou, aby zavdávala důvod pro zrušení rozsudku.
ÚS také konstatoval, že kdyby zrušil loňské rozhodnutí Nejvyššího soudu, postavení družstva ani obyvatelů domků by to nijak zásadně nezlepšilo. „Předmětné bytové domy jsou totiž stále součástí konkurzní podstaty a vyhovění ústavní stížnosti by je neochránilo před jejich případným zpeněžením a následným uplatňováním vlastnického práva nového nabyvatele,“ stojí v usnesení.
