PRAHA Vinohradský pavilon, který jako galerie dražších butiků a podobných obchodů momentálně v Praze skomírá, se má proměnit. Slovenská společnost Gourmet Europe si představuje na jeho místě skutečnou tržnici, kde by se prodávalo čerstvé zboží a shromáždili by se v ní všichni významní prodejci kvalitních potravin v Praze. Projekt má pracovní název Gourmet Palace.
„Vyjednávání už je ve velmi pokročilém stadiu,“ popisuje Pavol Jánošík, ředitel společnosti Gourmet Europe. Vinohradský pavilon nyní provozuje akciová společnost Pavilon, která má od devadesátých let dlouhodobou nájemní smlouvu s magistrátem.
Podle Jánošíka by pavilon v nové podobě tržnice kvalitních a čerstvých potravin měl být zcela hotov do poloviny příštího roku. „Vstupujeme do předběžných smluv s obchodníky, které bychom chtěli do tržnice přilákat,“ řekl LN Jánošík.
Společnost Max Immo, která je makléřem projektu zodpovědným za pronájmy, oslovila už asi dvacet různých dodavatelů. „Odezva je velmi pozitivní,“ uvádí jednatel společnosti Carlo Gradl. Mezi oslovenými je například majitel restaurace Aromi Riccardo Lucque. „Ten má zájem do toho jít, sám provozuje obchod s kvalitními italskými potravinami a surovinami,“ řekl Gradl. „Mluvili jsme například i s řeznictvím Robertson, které o to také stojí,“ popisuje Gradl.
Praze tržnice chybí „V podstatě neděláme nic zvlášť nového. Naším cílem je shromáždit všechny tyto obchody s kvalitními potravinami, které jsou mnohdy na periferii, na jednom místě v centru města. Ty obchody fungují perfektně, lidé do nich chodí. Je tu velká cílová skupina zákazníků, kteří chtějí kvalitní zboží a musejí pro ně jezdit po celé Praze,“ shrnuje koncept Gradl.
Celkem je v pavilonu dostupných čtyři tisíce metrů čtverečních plochy, z toho tisíc metrů zabírá supermarket Albert, který by měl v tržnici zůstat. Podle informací LN se na změnu Pavilonu chystá i jeho nynější provozovatel, který s nájemci podepisuje už jen spíše krátkodobé smlouvy.
Projektu fandí také šéfkuchař hotelu Imperial a hvězda seriálu televize Prima „Ano, Šéfe“ Zdeněk Pohlreich. Sám také Gradlovi doporučil své dodavatele. „Stejně jako spousta dalších lidí si myslím, že Praze chybí normální místo, kde se dají nakoupit potraviny, jednoduše řečeno trh. Na jedenapůlmilionovou aglomeraci tu není pořádné tržiště. Doporučil jsem svoje dodavatele, zelinářské firmy a lidi, kteří dovážejí italské speciality,“ řekl Pohlreich. „Potraviny musejí být v dostupných cenových relacích, levnější než třeba v Palladiu, kde jsou samozřejmě vyšší nájmy,“ dodal.
Všude ve světě podle něj funguje to, že firmy, které zásobují kvalitním zbožím restaurace, jsou schopny prodávat totéž i veřejnosti za rozumné ceny. „Teď lidé platí třeba dvojnásobek, a to je nesmysl. Navíc žijeme v zemi, kde je jednodušší koupit si kvalitní mořskou rybu než kvalitní lokální drůbež,“ uzavírá Pohlreich.
To, že by v Praze vyrostla podobná tržnice, by přivítali i čeští kritici. „Nejdůležitějším trendem posledních let je jíst místně, sezonně a čerstvě,“ řekla Hanka Michopulu, která pro magazín Pátek LN píše pravidelnou stránku o jídle. „Jde o to, jak moc se jim podaří tam mít skutečně čerstvé jídlo. To ale není snadné, každý, kdo jde do čerstvého jídla, by si zasloužil obdiv, protože je to velký adrenalin,“ řekla Michopulu. Podle ní se používáním čerstvých a místních surovin narovnává vztah k jídlu. „Jídlo je levné, čerstvé a nemá za sebou žádnou ekologickou stopu, je prostě v pořádku,“ dodala Michopulu.
Vnové „tržnici“ by se měly objevit různé typy obchodů. „S projektem se chceme dostat i k turistům, jsou tak důležitá i moravská vína, lokální produkty či česká bioprodukce,“ uvádí Gradl. V pavilonu by tak měla být i klasická tržnice s ovocem a zeleninou. „Patro se vstupem ze Slezské ulice má splňovat funkci a mít vůni a pocit tržnice,“ doplňuje Jánošík. „Kromě jídla by se měly objevit i další doplňující obchody, například s kuchyňskými potřebami, obchody s kořením, čajem a kávou,“ vypočítává Gradl.
Evropa gurmánské tržnice zná Podobné koncepty fungují i jinde v Evropě. Například v Turíně funguje na jedenácti tisících metrech čtverečních v bývalé továrně na vermut podnik „Eataly“, který propaguje takzvaný „slow food“, tedy opak rychlého občerstvení. K dostání jsou zde lokální produkty z Piemontu, sezonní zelenina, maso přímo z farem a podobně. V objektu jsou ale i restaurace a kavárny či vinotéky. Důraz kladou provozovatelé Eataly na co nejkratší vzdálenost od producenta na stánek v hale.
Vinohradská tržnice byla postavena roku 1902 a sloužila jako zeleninové tržiště. V osmdesátých letech byla i výstavní síní. Po rozsáhlé rekonstrukci se otevřela znovu v roce 1994 jako Vinohradský pavilon převážně s butiky a značkovým oblečením.
