Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce. Americký fejetonista Robert Fulghum, který tato slova napsal, trochu přeháněl. Fakt, že ty nejdůležitější základy pro život získává člověk ještě dřív, než jde poprvé do školy, je však už nějakou dobu známý. Pro nastávající prvňáky je tudíž nejvyšší čas na inventuru, případně na rychlé dohánění. Z řad učitelů, ale i psychologů, se totiž ozývají stesky, že děti nastupují do prvních tříd méně připravené než dřív. V jakém ohledu?
Bystrost nemusí stačit „Často se stává, že ani rozumově bystré dítě nemá správně rozvinuté smyslové funkce,“ vysvětlila na nedávném semináři psycholožka Hana Imlaufová.
Většinou pokulhává sluchové a zrakové rozlišování. Důvodem může být špatná výslovnost. Pokud prvňák vyslovuje například „l“ a „r“ stejně, má zaděláno na problém se čtením či se psaním.
Někteří rodiče se domnívají, že se vada spraví ve vyšším věku sama. Neurologové však nesouhlasí: Hranice, do níž lze řeč celkem snadno napravit, je osm let věku. Co se nestihne do té doby, přetrvává většinou navždy. Přitom náprava nemusí být záležitostí dlouhé doby. „Nám stačilo k nápravě „r“ dvojí sezení a čtrnáct dní domácích cvičení u logopeda,“ konstatuje matka pětiletého Theodora Karolina Píchová.
Tužku dejte hlavně klukům Dalším důležitým předpokladem školní zralosti je schopnost ovládat pohyb ruky. „Mělo by být jasné, která ruka je dominantní a jestli je schopná koordinace,“ upřesňuje psycholožka Imlaufová a doporučuje, aby se předškolák nenásilnou formou učil správnému držení tužky, aby kreslil jednoduché tvary a ruku tak uvolňoval. Poznamenává, že problémy v tomto ohledu mívají spíše chlapci než dívky.
Co by měli rodiče nebo prarodiče přes léto s budoucími školáky ještě dělat? Rozhodně je dobré trénovat trochu paměťové schopnosti a rozvíjet to, čemu se říká obecně pojmové myšlení. Dítě by mělo vědět, že jablko a hruška jsou ovoce, brouci a mouchy jsou hmyz, hříbě patří ke kobyle a jehně k ovci.
Mělo by ale také rozlišovat základní geometrické tvary, přiřazovat k pojmu počet (když se řekne tři, mělo by být schopné ukázat tři prsty), rozeznat, co je víc, co míň a co stejně. Neškodí, když nastupuje do školy a umí počítat do desíti.
Stejně důležité je, aby dovedlo srozumitelně vyjádřit myšlenku a alespoň chvíli naslouchat s porozuměním někomu druhému. To souvisí se soustředěním a s ochotou dělat nejen to, co člověka baví, ale chvílemi i to, co je třeba udělat.
O šesti- či sedmiletých dětech říkáme, že jsou na startu. Dříve se dokonce věřilo, že jsou ještě „nepopsané“. Ve skutečnosti má za sebou nejdůležitější období svého života a naučilo se neuvěřitelně mnoho. Většinou samo, jenom tím, že se dívalo kolem sebe a napodobovalo druhé. Zanedlouho se přirozené stane povinným. To nebude malá změna a příprava by se neměla podcenit. Aby to nebyla změna roubená neúspěchy, a tudíž frustrující.
Co můžete udělat * Ověřte si, že vaše dítě správně vyslovuje všechny hlásky a rozlišuje je od sebe. Ještě je čas na logopeda. * Dejte mu příležitost ujasnit si jednoznačně, která ruka je dominantní a jestli dělá aspoň přibližně to, co po ní mozek chce. Pozornost věnujte i držení tužky. * Povídejte si s ním o tom, co k čemu patří a co ne, proč se co dělá a z čeho. * Vysvětlujte mu nová slova a rozvíjejte jak slovní zásobu, tak logické myšlení. * Naučte je, že osm je víc než sedm, ale míň než devět, a zkuste trénovat počítání do desíti. * Mějte je k tomu, aby dovedlo co nejpřesněji formulovat myšlenku, ale i naslouchat někomu jinému. Aspoň chvilku.
