Když se paní učitelka v základní škole ve Štěpánské ulici ptala před Vánocemi v roce 1957 prvňáčků, komu nosí dárky Ježíšek a komu děda Mráz, hlasování dopadlo, pokud se dobře pamatuji, asi tak 10 : 1 ve prospěch Ježíška. Paní učitelka z toho zřetelně neměla velkou radost, byla to ovšem její chyba. Měla vědět, že problém byl již vyřešen.
Vyřešil ho ve svém rozhlasovém projevu na Štědrý večer 1952 sám tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký, a to velmi stylově – zcela podle zásad dialektiky a s užitím zákona o boji a jednotě protikladů.
Připomenout si část jeho projevu může být i dnes zajímavé – a to nejen pro ty, kteří ještě stále nevědí, kdo vlastně nosí dárky, ale i pro ty, kterým je každá reklamní postavička s bílými vousy a červenou čepicí dokladem toho, že amerikanizace našeho života je stejná, ne-li horší, než byla dřívější sovětizační indoktrinace.
Ježíšek v ohrožení. Jak moderní výchova vytlačuje stoletou českou vánoční tradici |
V osm hodin večer 24. prosince 1952 mohli posluchači slyšet od Antonína Zápotockého toto:
„Chtěl bych dnes ve svém vánočním projevu promluvit k těm, kteří se o Štědrém večeru nejvíce shromažďují kolem vánočních stromků: k našim dětem a mládeži. Vy, kteří dorůstáte, nepozorujete ani, jak mnohé se u nás v poslední době změnilo a mění.
Ani legendární Vánoce nezůstávají beze změny. Září sice dále vánoční stromky, čekají se dárky, ale mizí už jesličky, které dříve bývaly nezbytným doprovodem vánočních svátků, jesličky s malým Ježíškem musely být dříve o Vánocích v každé domácnosti, i když jsme je museli vystříhané z papíru zapíchat jen do mechu za okny.
Malý Ježíšek ležící ve chlévě na slámě vedle volka a oslíka, to byl symbol starých Vánoc. Proč? Měl připomínat pracujícím a bědným, že chudí patří do chléva. Když se mohl ve chlévě narodit a bydlet Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy, proč by se tam nemohly rodit vaše děti? Tak mluvili k chudým a pracujícím bohatí a mocní.
Předseda vlády Antonín Zápotocký se svým slavným vánočním projevem v roce 1952.
Proto také v době kapitalistického panství, kdy bohatí vládli a chudí se dřeli, pracující namnoze ve chlévech bydleli a jejich děti se tam rodily. Doby se ale změnily. Nastaly mnohé převraty.
Ježíšek vyrostl a zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a v kožichu. Nazí a otrhaní nechodí již dnes ani naši pracující a jejich děti.
Děda Mráz přijíždí k nám od východu a na cestu mu září také hvězdy – nejen jediná betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách.
Tyto rudé hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a maminky splnili na svých pracovištích úkoly čtvrtého roku první Gottwaldovy pětiletky. Čím více je těchto zářivých hvězdiček, tím radostnější budou naše svátky, které se stávají svátkem radostné oslavy splnění úkolů celoroční naší práce. Čím důsledněji je tato práce vykonána a úkoly splněny, s tím větší nadílkou je příjezd dědy Mráze provázen.“
Dvě stě let v zápřahu. Jak Santa Claus ke svému spřežení přišel a proč jsou sobi vlastně sobice |
Projev pak plynule přešel ke Stalinovi, Sovětskému svazu, budovatelským úspěchům atd. Skončil:
„Proto dnes k radostnému vánočnímu svátku slibme našemu osvoboditeli, příteli a učiteli soudruhu Stalinovi, slibme našemu prezidentu soudruhu Gottwaldovi všichni my, velcí i malí, že se budeme starat každý ze všech svých sil, abychom své pracovní schopnosti ve školách, závodech i kancelářích a na každém pracovním místě rozvíjeli tak, aby úkoly vytyčené pro poslední rok Gottwaldovy pětiletky byly do příštích Vánoc na všech pracovištích splněny.
Aby nad všemi závody, šachtami, státními statky, JZD, ve městech i na vesnicích se rozzářily jasné rudé hvězdy splněných závazků, aby naše krásná vlast rozkvetla novými květy splněných úkolů a plánů.
Tím zkřížíme také zločinné plány a úmysly těch, kteří místo tvůrčí práce chtějí připravovat novou světovou válku, aby mohli znovu zotročit naše národy a vykořisťovat lidskou práci. Slibme si, že ubráníme mír a zachováme tak na celé zemi pokoj a klid všem lidem dobré vůle!“
Projev zachytila monitorovací služba Rádia Svobodná Evropa. Přepis je dnes uložen v Open Society Archives v Budapešti, kde jsou materiály někdejšího Výzkumného ústavu Rádia Svobodná Evropa uchovávány.
