O prestižní pozici šéfa činohry Národního divadla není zájem. S takovým závěrem skončilo několikaměsíční hledání vhodných kandidátů. Poslední nadějí je současný šéf činohry Michal Dočekal, který má dnes oznámit, jestli chce v této funkci pokračovat.
PRAHA V říjnu se rozběhl kolotoč hledání kandidátů na post šéfa činohry Národního divadla. Po příští divadelní sezoně totiž končí funkční období dosavadnímu šéfovi Michalu Dočekalovi. Po zasedání poradní výběrové komise se telefon rozezněl osmi možným Dočekalovým protikandidátům, významným osobnostem českého divadla. Se všemi ale mluvil ředitel Národního divadla Ondřej Černý zbytečně. Nikdo z nich neměl o jeden z nejvýznamnějších postů české činohry zájem.
„Ani jeden z osmi oslovených se nerozhodl pro účast v interním výběrovém řízení,“ potvrzuje Černý. „Všichni mi oznámili své konečné ,ne‘, s výjimkou Michala Dočekala, který si vzal čas na rozmyšlenou do 4. ledna,“ doplňuje.
Dočekal svoje rozhodnutí oznámí teprve dnes po schůzce právě s Černým. „Účastnit se konkurzu, do kterého se nikdo kromě mě nehlásí, to může vypadat jako výhodná pozice, ale to není tak jednoznačné,“ řekl LN Dočekal. „Člověk nemůže na postu šéfa činohry Národního divadla strávit celý profesní život,“ poznamenal.
Ani soubor, který za Dočekalem stojí, podle všeho neví, jak vše dopadne. „Vyjádřili jsme mu jako soubor jednoznačně podporu,“ řekla herečka Eva Salzmannová. „Nebylo by šikovné v tuto chvíli šéfa měnit, vedlo by to ke snížení kvality práce souboru,“ myslí si.
Pokud by se Dočekal nechtěl účastnit výběrového řízení na šéfa činohry na další období, dostalo by se divadlo do náročné situace. „Věřím, že se Michal Dočekal rozhodne pozitivně,“ říká Černý. Co by ale dělal, kdyby Dočekal kandidovat nechtěl, a jak by zkoušel znovu najít jeho nástupce, to zatím není jasné. „Byl bych postaven před zcela novou situaci, která by mě vedla v prvé řadě k nutnosti svolat mimořádné jednání rady Národního divadla,“ sdělil pouze Černý.
Důvodů, proč se na tak prestižní pozici nikdo nehrne, je víc. Někteří oslovení umělci na rovinu říkají, že nechtějí kandidovat proti Dočekalovi, který má jejich úctu. Z toho, že se nenašel jediný kandidát, se ale zdá, že Národní výrazné osobnosti „netáhne“. „Neumím si představit, že by se to stalo třeba v Rakousku nebo Německu,“ říká Václav Cejpek, rektor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, který byl předsedou poradní výběrové komise. „Možná je to výraz toho, že podmínky pro řízení velkých divadel jsou u nás mizerné,“ dodává.
Dočekal si ovšem na pracovní podmínky nestěžuje: „Myslím, že podmínky mám dobré. Vychází to z toho, jaká je atmosféra v divadle, jaké mám spolupracovníky... Druhá věc je, že situace s veřejným financováním divadel obecně není ideální.“
***
„Vyjádřili jsme mu jako soubor podporu,“ řekla k Dočekalovi Eva Salzmannová
Národní divadlo
je považováno za první, a tudíž nejprestižnější scénu České republiky, i když tímto označením ve smyslu zemském disponují ještě další dva domy – v Ostravě a v Brně. Národní divadlo tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet –, které střídavě hrají v historické budově, ve Stavovském divadle a v Divadle Kolowrat. Od Nového roku k nim přistupuje i Nová scéna.
Činoherní soubor
vede od roku 2002 režisér Michal Dočekal, do této funkce jej povolal předchozí ředitel ND Daniel Dvořák. Dočekalova koncepce byla součástí programu, s nímž se o první scénu ucházel. Po nástupu nového ředitele Ondřeje Černého Dočekal ve funkci setrval. Na šéfovských postech v činohře se po roce 1989 příliš velký pohyb nekonal. Teatrologa a překladatele Milana Lukeše, jehož období bylo hodnoceno pozitivně, po odchodu do politiky vystřídal režisér Ivan Rajmont. Byl tím, který do činohry přivedl herce „ze sklepů“, z nichž se ovšem záhy stali přední členového souboru, celkově byla jeho éra v nelehké době přeměn (1989-1997) spíš vyvážená a ozdobilo ji i několik výrazných úspěchů. Nešťastné bylo následující působení dramaturga Josefa Kovalčuka, který kladl důraz více na adaptace než na pevné texty a také jeho výběr současné dramatiky neodpovídal úrovni první scény. dom/jmc/hel
Kdo nakonec odmítl kandidovat na šéfa činohry Národního divadla
Dosavadní šéf činohry Michal Dočekal možná bude ve funkci pokračovat Činohru Národního divadla vede od července roku 2002, od svých 37 let. Předtím byl uměleckým šéfem a režisérem Divadla Komedie. Ve funkci šéfa činohry zavedl mimo jiné úspěšný projekt Bouda, v roce 2004 za jeho předchozí ročník získal Cenu Českého literárního fondu. K tomu, zda chce dál ve funkci pokračovat, se vyjádří až dnes po schůzce s ředitelem Národního divadla Ondřejem Černým. „Člověk nemůže na postu šéfa činohry Národního divadla strávit celý profesní život. Nový šéf by měl eventuálně nastoupit za rok a půl. V té době tam budu osm nebo devět let. Je logické, že se úvaha, jestli má stávající šéf pokračovat, vede. Druhá věc je, že zatím k výběrovému řízení nedošlo, a je otázka, jak to nakonec dopadne. To, jestli zůstanu, není vůbec jisté. Ředitel ani nemusí dělat konkurz, může se rozhodnout jmenovat, koho chce.“
Dušan Pařízek Od sezony 2002/2003 působí jako ředitel a jeden z kmenových režisérů Divadla Komedie. Českou kritikou je vnímán jako jeden z nejkontroverznějších divadelních režisérů. „Po telefonu bych se k této záležitosti nerad vyjadřoval,“ řekl včera LN.
Jan Antonín Pitínský Od poloviny 90. let je výraznou postavou nejen brněnské alternativní kultury, ale i pražského divadla (Divadlo Na zábradlí, DAMU – Masopust u skřítků, Divadlo Dr. Nutta, Dejvické divadlo). Spolupracuje i s největšími scénami – např. s činohrou i operou pražského Národního divadla.
Vladimír Morávek Společně s Janem Budařem napsal scénáře k filmům Nuda v Brně (2003) a Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (2005), které také sám režíroval. Jeho film Nuda v Brně získal cenu Český lev jako nejlepší film roku 2003 a Morávek získal cenu za nejlepší režii. Kromě toho režíroval muzikál Excalibur v Divadle Ta Fantastika.
Hana Burešová Od roku 1996 je společně s dramaturgem Štěpánem Otčenáškem a s režisérem Janem Bornou uměleckou vedoucí Divadla v Dlouhé. Pracovala a hrála ale i v řadě dalších divadel. „S panem Černým jsem o tom mluvila velmi vážně. Pro mě je to ale absurdní nabídka vzhledem k tomu, že mám své divadlo, kde režíruju, a bylo by zvláštní, kdybych ho opustila. Navíc si myslím, že současné vedení ND je schopné. “
David Radok Režíroval řadu oper v Královském divadle v Kodani. Ve Stavovském divadle inscenoval Mozartova Dona Giovanniho a Kouzelnou flétnu, na kontě má však i řadu jiných her. „Nepřijal jsem to, protože se nehodím na tuto funkci. Byl jsem tím samozřejmě potěšen, ale to bylo všechno. A druhý důvod je ten, že bych proti Dočekalovi nikdy nekandidoval.“
Radovan Lipus Scenárista a režisér dokumentárního cyklu Šumná města. V současné době je kmenovým režisérem ve Švandově divadle na Smíchově. Rezidentní režisér Národního divadla moravskoslezského. Ve Švandově divadle nyní režíruje například hry Casanova v lázních nebo Maškaráda.
Miroslav Krobot Působí jako umělecký vedoucí Dejvického divadla. Tam režíruje většinu představení, ale uvedl tam i vlastní hry. „Těsně předtím, než jsem byl osloven jako kandidát, dostalo Dejvické divadlo velký grant a já to cítím jako závazek k Dejvicím. V Národním divadle teď budu hostovat, a nemám nic proti tomu, jak to Michal Dočekal dělá.“
Martin Čičvák Absolvoval obor režie na JAMU v Brně, pak se stal kmenovým režisérem Mahenovy činohry brněnského Národního divadla, kde nastudoval například Kafkův Zámek, Goldoniho Treperendy a Bernhardova Immanuela Kanta (inscenace mu vynesla Cenu Alfréda Radoka 1999 v kategorii Talent roku). Je kmenovým režisérem pražského Činoherního klubu.
