Sobota 6. března 2021svátek má Miroslav 3 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

VIDEO: Chtěl jsem sehnat kvér, kolega mě zastavil, vzpomíná na invazi tehdy 18letý Alexandr

PRAHA Krátce před invazí dokončil střední školu. Začal pracovat u dopravního podniku v Praze. V den, kdy Československo obsadila vojska Varšavské smlouvy, šel tehdy osmnáctiletý Alexandr Jirsa na ranní směnu. Nebylo ani šest hodin. Během cesty do depa na Bohdalci mu přišlo divné, kolik letadel létá nad jeho hlavou. V tu chvíli ještě netušil, co to znamená.

VŠECHNY DÍLY SERIÁLU BYLO JIM OSMNÁCT NAJDETE ZDE

Tu neradostnou zprávu zjistil až od svých kolegů. “Obsadili nás Rusové,” vzpomíná na to, jak mu tahle tři slova změnila život. I dnes, padesát let od smutné události, mu během vzpomínání stékají slzy po tváří. “Byla to zrada,” říká zklamaně. „Rodiče nenáviděli Němce a já prostě nemám rád Rusáky.”

S kolegy jednadvacátého srpna okamžitě vyrazil do ulic Prahy. Do práce nepřišel ani několik následujících dní. Pořád byl v ulicích. Když míjel hromady tanků a vojáků, měl vztek a chuť bojovat. 

První setkání s Rusy v nehezkých uniformách, které si pamatuje dodnes, ho čekalo u Edenu. “Namířili na nás těžký kulomet. Na křižovatce jsme všichni spadli na zem. To byla přirozená reakce, ale kdyby to na nás pustili, tak by to asi bylo k ničemu. Všichni jsme byli podělaní až za ušima,” líčí.

Ještě s větší hořkostí vzpomíná na momenty z Václavského náměstí. Odtamtud viděl rozstřílené Národní muzeum. “V průjezdu jsem viděl dvě nebo tři zakrvácený vlajky přehozený přes mrtvý těla. Slyšel jsem střelbu,” líčí. V dalších dnech se mu v práci podařilo zastihnout staršího, zhruba padesátiletého, kolegu. Alexandr se mu tehdy jako odhodlaný mladík svěřil s tím, že by chtěl sehnat kvér. “On mi ale říkal, že je to kravina.” 

Odporu vůči sovětské armádě se nevzdal, psal protestní básně a vzkazy v ulicích. Když mu ruský voják podával štos letáků, “náhodou” je před ním upustil na zem. “Nikdy nezapomenu na ten pohled, všiml jsem si, že měl na jednom víčku vytetováno CCCP, na druhém srp a kladivo”.

Cítil vztek, ale život se mu nezastavil, jak říká. Přesto lituje toho, že nemohl cestovat, nezískal výjezdní doložku. Přišel také o několik kamarádů, kteří emigrovali. Sám se potížím při tvrdém režimu vyhnul. “Po mně se represivní složky neprošly,” vypráví.

Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky

Souboj českých stálic. Je větší octavia o tolik lepší než menší scala?

Srovnávací test Škody Octavie a Scaly | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na počátku byla temnota. Pak bůh řekl budiž octavia. A byla. A viděl, že octavia je dobrá... ale že by to chtělo ještě...

Pýchu dnes nazýváme zdravým sebevědomím, promlouvá k lidem profesor Kašparů

Lékař, psychiatr, vysokoškolský profesor a řeckokatolický kněz Jaroslav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sedm hlavních hříchů jsme si přejmenovali. Z neřestí jsme vytvořili ctnosti, a tak se možná není čemu divit, že se...

Jako žena jsem byla ve Vatikánu poněkud výrazná, vzpomíná farářka Kopecká

Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Svým vzhledem působí rozruch na mnoha místech, dokonce i ve Vatikánu. Je mladá, krásná a hlavně progresivní. Život...

Staňte se jednou ze 30 testerek a vyzkoušejte novinku HiPP 2 BIO Combiotik®
Staňte se jednou ze 30 testerek a vyzkoušejte novinku HiPP 2 BIO Combiotik®

Už žádné odměřování správného poměru instantního mléka, převařování vody a čekání na její zchladnutí. Tekuté mléko HiPP 2 BIO Combiotik® je...