10. srpna 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

‚Honzo, jsou tady Rusové.‘ Z hlasu matky jako by slyšel: Bude válka. Po invazi se rozhodl stát farářem

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse

PRAHA Dokončil střední průmyslovou školu a přemýšlel, kde bude pokračovat ve studiu. Tehdy osmnáctiletý Jan Mamula, který dnes působí jako evangelický farář, miloval rybaření. Jednadvacátého srpna tušil, že bude mít štěstí na cejny. Když na něj maminka zakřičela: „Honzo, jsou tady Rusové“, odhodil pruty do řeky. Ve vzteku. Server Lidovky.cz uvádí již čtvrtý díl seriálu Bylo jim osmnáct o dosud nezveřejněných příbězích z období invaze.

Jan nevěděl, co jej i jeho rodinu čeká. Z hlasu matky, která zažila hrůzy světového válečného konfliktu, jako by slyšel: „Bude válka.“

Od té doby na rybaření zanevřel. Až moc mu připomíná příjezd okupačních vojsk. „Pro mě teď není snadné napojit se na původní rozhořčení,“ říká zamyšleně farář. Emoce z něj ale cítit jsou. „Prožíval jsem to celé v prostředí evangelické mládeže. Měl jsem pocit čehosi slavnostního. Šlo o vlastenectví.“

Tehdy se rozhodl změnit svou budoucnost a zasvětit ji studiu teologie. Invaze však pořád stála v pozadí. „Celou naši generaci to utužilo v tom smyslu, že jsme pocítili nespravedlnost a křivdu. Museli jsme se naučit prohrát,“ cení si farář zkušenosti ovlivněné invazí s tím, že jeho děti se tomu musely učit jiným způsobem.

PROJEKT „BYLO JIM OSMNÁCT“

Kvůli okupaci jim před očima zrudl svět. Pod vlivem událostí takzvaného Pražského jara si přitom tehdy teprve osmnáctiletí lidé svou budoucnost představovali v poněkud jiných barvách. Jednadvacátého srpna roku 1968 sice prožil každý z respondentů úplně jinak, přesto si odnesli stejné pocity. Seriál autorské dvojice Šárky Kabátové a Ondřeje Boja přináší dosud nezveřejněné, padesát let staré, příběhy z doby okupace.

Od 21. srpna 1968, kdy na území Československa vstoupila vojska Varšavské smlouvy, až do konce roku 1989 zemřelo při střetech cizích vojáků s civilisty a dopravních nehodách zaviněných okupačními vojsky 108 Čechů a Slováků. Kromě toho měla invaze za následek také emigraci přibližně sta tisíc lidí do konce roku 1969, v dalším období ukončeném sametovou revolucí pak natrvalo odjelo dalších 140 až 250 tisíc lidí.

Do Prahy bez boty a stopem

Invaze měla dopad nejen na vývoj Československa, ale především na osudy jednotlivých lidí. Často se podepsala na jejich beztak složitém vnitřním životě plném rozporů, zasáhla do vztahů v rodině, případně mezi milence, kamarády či spolužáky.

PŘEDCHOZÍ DÍLY SERIÁLU

Všichni měli své plány a byli nuceni je vlivem politických okolností rázem přehodnotit. Profesi nikdo z respondentů měnit nemusel, režim je nijak zvlášť tvrdě nestíhal, navždy se jim ale změnil pocit z jejich dospívání. Měli strach, co se bude dít.

Kromě toho si museli dávat pozor na to, komu věřit. Učili se číst mezi řádky. To mladé duše poznamenalo asi nejvíce. Někteří z nich poprvé pocítili chuť bojovat, a to i přesto, že si uvědomovali, co všechno riskují. Někteří z nich kvůli přitvrzujícímu režimu také přišli o své blízké. Například kolínská spisovatelka Irena Fuchsová v den invaze viděla naposledy svého milence Láďu. 

Byla do něj zamilovaná. Jenže on zmizel do Prahy. Tím jejich vztah skončil. Když se po nějaké době vrátil, už jim to neklapalo. Změnili se. Tehdy dospívající „hipísačce“ Ludmile Černé zas emigrovali oba sourozenci. Sestru viděla až po revoluci.

Jestliže generace rodičů v té době dospívajících byla ovlivněna zkušeností s válkou a Němci, oni sami se museli vyrovnávat s komunistickým režimem. Na téma okupace jsou proto zvlášť citliví. Když o něm vyprávějí, derou se jim slzy do očí. 

Z hlasu některých je ale také cítit zloba. I když mladým lidem tato doba způsobila hodně ran, všichni si uvědomují, že jim normalizace pomohla uvědomit si, co je v životě důležité. To dodnes vnímají jako jakousi nedobrovolnou výhodu.

JAKÝ JE VZTAH ČECHŮ A RUSŮ? DEBATA S PETROU PROCHÁZKOVOU

Kvůli okupaci Čechům a Slovákům před očima zrudl okolní svět. Pod vlivem událostí takzvaného Pražského jara si přitom svou budoucnost představovali v poněkud jiných barvách. Jednadvacátého srpna roku 1968 se nesmazatelně zapsal do historie našeho území. 

Server Lidovky.cz u příležitosti 50. výročí události pořádá diskusi pro veřejnost o tom, jak se proměnil vztah Čechů a Rusů. 

Diskusi zahájí novinářka LN a humanitární pracovnice Petra Procházková, která proslula nejen zpravodajstvím z válečných konfliktů, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu na Kavkaze. Je držitelkou medaile prezidenta České republiky Za zásluhy či novinářské Cena Ferdinanda Peroutky. 

Během večera bude též promítán osmidílný videoseriál "Bylo jim osmnáct" autorské dvojice serveru Lidovky.cz Šárky Kabátové a Ondřeje Boja. 

Termín: úterý 14. srpna od 19:00 v Café Jedna v pražském Veletržním paláci

  • 0Diskuse


Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!