Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Česko

Virus si hledá komplice, z pandemie je syndemie. Na umoření člověka ‚spolupracuje‘ hned několik neduhů

ilustrační snímek foto: MAFRA

Původní zpráva
PRAHA - Už v březnu označila Světová zdravotnická organizace (WHO) probíhající vlnu koronavirové nákazy za pandemii, neboť infekční onemocnění zasáhlo celý svět. Prestižní vědecký časopis The Lancet nyní použil nový termín.
  11:30

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

„Onemocnění covid-19 není pandemie, nýbrž syndemie,“ napsal šéfredaktor Richard Horton. Co to znamená? Při syndemii se v lidském organismu souběžně potkávají dvě či více onemocnění, což v důsledku znamená horší průběh nemoci.

Pacienti přicházejí do nemocnice po pěti až sedmi dnech, kdy byli doma s...
“To u chřipky nebývalo, aby vás takto sejmula. Sice vás na několik dní...

U koronaviru mají lékaři a vědci jasno – průběh covidu-19 zhoršují obezita, cukrovka i vysoký krevní tlak. Většina lidí, kteří nemoci podlehnou, pak umírá tzv. s covidem. To znamená, že na jejich úmrtí se nepodepsal jen koronavirus, ale i ony zmíněné nemoci. Na tento fakt už dlouhodobě upozorňuje anesteziolog Vladimír Černý, vedoucí Klinické skupiny Covid při ministerstvu zdravotnictví a národní koordinátor intenzivní péče.

Která ONEMOCNĚNÍ „NAHRÁVAJÍ“ COVIDU?

K těžšímu průběhu onemocnění covid-19 mohou přispět:

– obezita

– cukrovka

– vysoký krevní tlak

– nádorové onemocnění

– nemoci srdce

– chronické onemocnění dýchacích
cest

– podvýživa

– jiná chronická onemocnění (například jater, ledvin)

■ Podle nové studie publikované ve vědeckém časopisu The Lancet se svět aktuálně potýká s rostoucím počtem lidí s chronickými onemocněními a přetrvávajícími infekčními chorobami, což v kombinaci se selháním zdravotních systémů v prevenci a znečištěním vzduchu zvyšuje bilanci úmrtí s koronavirem.

■ Studie Globální zátěže nemocí analyzovala v úhrnu 286 příčin úmrtí, 369 nemocí a zranění a 87 rizikových faktorů ve 204 zemích. Podle ní jsou celosvětově hlavními příčinami zdravotních problémů u lidí ve věku 50 let a vyšším ischemická choroba srdeční, mrtvice a cukrovka. U mladších lidí ve věku 10–49 let to naopak jsou následky dopravních nehod, HIV/AIDS, bolesti dolní části zad a deprese.

„Jedinou cestou, jak snížit smrtnost pacientů s covidem, je ochrana rizikových skupin,“ uvedl Černý minulý pátek. Mezi rizikové skupiny se kromě seniorů řadí i lidé trpící chronickým onemocněním, například plic, jater či ledvin, nebo také onkologičtí pacienti. Podle Černého je v Česku 800 až 900 tisíc rizikových osob, které mohou snáze – na základě trvale podlomeného zdraví – podlehnout infekční nemoci.

Snížit sociální rozdíly

„Celkový počet chronicky nemocných lidí ve světě roste. Vyřešit covid-19 znamená vyřešit vysoký krevní tlak, obezitu, cukrovku, nemoci srdce, onemocnění dýchacích cest a rakovinu,“ napsal Horton. Šéfredaktor časopisu The Lancet vychází ze studie, jež skončila v roce 2019 a jejíž výsledky byly publikovány v minulém týdnu. Studie Globální zátěže nemocí (GBD) analyzovala 286 příčin úmrtí, 369 nemocí a zranění a 87 rizikových faktorů ve 204 zemích s cílem poskytnout podrobný pohled na zdraví světové populace .

Horton uvedl, že z koronavirové krize se svět nevymaní jen s pomocí účinné vakcíny a léků, za klíčové považuje koncentrovat se i na sociální rozdíly v globální společnosti. Zjednodušeně řečeno: dokud nebudou vedle obyvatel vyspělých států proočkováni i ti z rozvojových zemí, svět epidemii definitivně nepotlačí.

„Pokud vlády nevymyslí plán ani programy pro zvrácení hlubokých rozdílů, naše společnost nebude nikdy skutečně v bezpečí před covidem,“ uvedl šéfredaktor. Zmíněná studie rovněž varuje, že v posledních letech zdravotní systém v řadě chudých států selhává.

VAŘENÍM PROTI COVIDU: Křen a zázvor posílí imunitu. Co si z nich připravit?

Proto je podle Hortona potřeba pohlížet na epidemii koronaviru jako na syndemii, tedy vnímat onemocnění z různých úhlů. Covidu například nahrává čím dál horší kvalita ovzduší, což vědci ve studii taktéž popisují. Špatný vzduch dle nich vede k chronickým onemocněním dýchacích cest, což pak může být důvodem vážnějšího průběhu onemocnění covid-19.

Za nejsilnějšího „komplice“ koronaviru, a tudíž největšího nepřítele infikovaných považují lékaři obezitu. Obézní musejí být hospitalizováni dvakrát častěji než lidé v kondici, častěji končí na jednotkách intenzivní péče a déle se uzdravují. Plyne to ze studií vztahu lidí s nadváhou k onemocnění covidem u 400 tisíc pacientů z Evropy, Asie i Ameriky.

„Nárůst počtu hospitalizací na JIP je u nich s koronavirem o 74 procent vyšší a riziko úmrtí je až o 48 procent větší než u neobézní populace,“ řekl už dříve pro server Lidovky.cz Jozef Čupka, vedoucí pracovní skupiny preventabilních onemocnění při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Obezita zmenšuje plíce

Nové poznatky o koronaviru: na kůži vydrží přes 9 hodin, o komplikacích rozhoduje i spánek

Těžce obézních Čechů s indexem tělesné hmotnosti (BMI) přes číslo 40 – značící morbidní obezitu – je téměř sto tisíc. Zdravá váha je udávána hodnotou BMI 18,5 až 25. Nadváha je přitom podle imunologů v případě covidu větším rizikem než vyšší věk.

„Obecně platí, že obézní lidé mají stlačené plíce a špatně se jim dýchá. Když se k tomu přidají další problémy, které souvisejí s dýcháním, může takový člověk koronaviru podlehnout,“ řekla serveru Lidovky.cz viroložka Ruth Tachezy, která vede katedru genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.