Provozovatelé vleků a lanovek budou mít za nucené uzavření nárok na kompenzaci 210 až 530 korun za den. Podpora ve formě dotace na provozní náklady se bude počítat podle míst a typu přepravních zařízení. Příspěvek bude podnikatelům náležet za období od 27. prosince do 22. ledna. Příjem žádostí do programu COVID sport III Lyžařská střediska, který dnes schválila vláda, by měl začít v lednu. V tiskové zprávě to v pondělí uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které program připravilo.
Česko zatím nevstoupí do bankovní unie, rozhodla vláda. Navrhuje sledovat situaci po další tři roky |
Pro provozovatele vleků a lanovek je vyčleněna jedna miliarda korun. Na základní vleky budou moci podnikatelé na jedno místo čerpat 210 korun, na neodpojitelné lanové dráhy připadne 340 korun a pro odpojitelné lanové dráhy 530 korun za den provozu.
„Nejvyšší možná denní podpora je dále určena částkou vypočtenou jako 50 procent běžného průměrného denního nákladu provozu střediska za uplynulé tři sezony. Příjemci pak za den náleží nižší z takto vypočtených částek,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Blatný: Nelze vyloučit, že dojde k dalšímu zpřísnění opatření. S hodnocením je třeba vyčkat do středy |
MPO začalo program připravovat ve čtvrtek, kdy vláda rozhodla o prodloužení stávajících protiepidemických opatření, tedy i trvání uzavření skiareálů, do 22. ledna. Ministerstvo na nastavení parametrů dotačního titulu spolupracovalo s oborovými svazy a podnikatelskými asociacemi.
„Struktura částek určených na jedno místo přepravního zařízení vychází z modelových příkladů tří konkrétních středisek různých velikostí a struktur technického i technologického vybavení, a navržená kompenzace tak odpovídá všem druhům středisek s ohledem na jejich velikost a technické možnosti,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha.
Dotace z tohoto programu budou poskytovány na provozní náklady, jako jsou energie, nájmy, odpisy provozovaných zařízení či režijní náklady. Vztahovat se na něj bude takzvaný dočasný rámec Evropské komise, tedy maximální sumy na jednoho žadatele, kterou může získat z veřejné podpory. Činí 800.000 eur (asi 21 milionů Kč).
V nové zimní sezoně mohla lyžařská střediska fungovat zatím jen mezi 18. a 26. prosincem. V ČR je podle Havlíčka 450 skiareálů, jejichž činnost do státního rozpočtu ročně přináší 13 miliard korun. Zaměstnávají 45.000 převážně místních obyvatel. Ztráta kvůli uzavření činí do 10. ledna podle Asociace horských středisek jednu až 1,2 miliardy korun.
MPO do budoucna plánuje všem sportovním areálům nabídnout širší podporu. Sportoviště by tak měla snadněji dosáhnout na provozní záruky na úvěry od Českomoravské záruční a rozvojové banky.
Medici ušetří
Ministerstvo financí plošně odpustí povinnost platit daň z příjmu všem studentům, kterým byla při nouzovém stavu uložena pracovní povinnost v zařízeních sociálních a zdravotních služeb. V pondělí to schválila vláda, informovala na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na twitteru informovala, že odvody na sociální a zdravotní pojištění studenti také platit nebudou. Ministerstvo vyplatí krajům dodatečné peníze tak, aby byla studentům přes kraje zaplacena odměna ve výši, jako by pojištění neplatili.
Schillerová odpustí daň studentům formou generálního pardonu, což je mimořádná pravomoc ministryně. Bude se přitom týkat povinnosti zaplatit daň i zpětně.
Povinnost zaplatit z odměny za práci daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění vychází podle dřívější informace serveru iDNES.cz z nového výkladu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Podle ministerstva financí daň reálně pokryje sleva pro studenty. Situace v krajích je rozdílná, někde za studenty odvody a daň nemocnice samy platí.
MPSV v pondělí uvedlo, že nikomu nepřikázalo změnit v této oblasti postup. „V gesci MPSV jsou pouze odvody na sociální pojištění a v této věci se MPSV řídí výkladem ministerstva financí a následně také ministerstva vnitra. Stejný výklad je určující i pro ministerstvo zdravotnictví,“ uvedlo MPSV.
Úřad dále uvedl, že k odměnám studentů, kteří pomáhali během pandemie v nemocnicích a dalších zařízeních vydalo ministerstvo financí už v květnu stanovisko, ve kterém sdělilo, že platí povinnost odvést daň z příjmu. Na základě tohoto stanoviska není podle MPSV možné, aby odměny byly zproštěny povinných odvodů.
„Nutností by bylo přehodnocení výkladu ze strany ministerstva financí. Příjem studentů při pracovní povinnosti by bylo nutné klasifikovat nikoli jako příjem ze závislé činnosti, ale jako náhradu újmy (nebo škody) podle občanského zákoníku při aplikaci nařízení pracovní povinnosti,“ konstatoval úřad.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová sdělila, že kraje mají peníze od státu, které následně posílají jednotlivým nemocnicím, u nichž byli studenti zaměstnáni. „Peníze na odměnu studentům i všechny související odvody (daně a sociální a zdravotní pojištění) tak vyplácí kraj, který na to dostává peníze od státu,“ uvedla.
Obdobně se vyjádřilo i MPSV. „Studenti pomáhající během pandemie v nemocnicích nebo zařízení sociálních služeb nemají z vyplacených odměn odvádět povinné pojistné. Tuto povinnost má plátce odměny, tedy kraje. Nemáme oficiální informace o tom, že by kraje požadovaly po studentech vrácení části odměn,“ uvedl úřad.
Pracovní povinnost byla studentům opakovaně nařizována od jara 2020. Původní výklad státních orgánů však považoval vyplácené odměny za náhradu za vzniklou újmu, která je osvobozena od odvodů.
Specialista na daňově právo brněnské Masarykovy univerzity Michal Radvan v neděli uvedl, že pracovní povinnost v době koronavirové pandemie byla citelným zásahem do základních práv studentů, za omezení jim náležela peněžní náhrada. Takový příjem je podle něj osvobozený od daně. Nemá být hrazeno ani sociální a zdravotní pojištění, uvedl.
Podpora vybraným regionům
Vláda také schválila akční plán pro státem podporované regiony v letech 2021 a 2022. Jde o území ve velké vzdálenosti od regionálních center nebo regiony, které přišly kvůli restrukturalizaci o velké množství pracovních příležitostí. Spadají sem také správní obvody obcí zasahujících území bývalých vojenských újezdů. Celkem jde o 132 měst a obcí. Na projekty má jít předběžně zhruba 65 miliard korun.
„Tato území se potýkají s dlouhodobým odlivem zejména vzdělanějších obyvatel, což je jednou z dalších příčin jejich zaostávání. Mezi hlavní problémy patří slabý hospodářský výkon například z důvodů nízké produktivity firem a omezené možnosti dalšího růstu. Řada území dlouhodobě trpí zhoršenou sociální strukturou obyvatel, v řadě oblastí je problém sociálního vyloučení,“ uvádí ve svém materiálu ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Problémem je podle něj také například dostupnost kvalitních veřejných služeb včetně dopravní obslužnosti.
Akční plán se zaměřuje na podporu dostupnosti zdravotních, sociálních a vzdělávacích služeb, podporu podnikání, výzkumu a vývoje, dopravní integrace a napojení včetně kvalitního životního prostředí v obcích, městech a regionech. Využita mají být chytrá řešení postavená na kvalitních a dostupných datech, cílem je také zlepšení výkonů výkonů veřejné správy a elektronických služeb.
Financování aktivit akčního plánu počítá z velké části s evropskými dotacemi z programového období 2014 až 2020. Z nich má jít na projekty uskutečněné v letech 2021 a 2022 celkem 56,3 miliardy korun. „Dalších přibližně 8,2 miliardy korun půjde v nově vyhlášených výzvách národních dotačních titulů financovaných ze státního rozpočtu, do nichž budou projektové žádosti teprve předloženy,“ uvádí dále MMR. Uvedené hodnoty jsou podle něj pouze orientační a mohou být upřesněny.
