Už jsou to čtyři roky, co česká armáda naposledy „útočila“ na dopadovou plochu Jordán. Od té doby neproběhly v této části Brd žádné střelby. A podle odborníků je to znát. Lokalita rychle zarůstá. Tím, že nedochází k rozrývání a rozrušování půdy, se snižuje počet rostlinných i živočišných druhů.
„Dopadové plochy jsou velmi zajímavé a přírodně cenné, nepoužívají se tam žádné pesticidy, herbicidy ani umělá hnojiva,“ vysvětluje Mojmír Vlašín, krajinný ekolog institutu Veronica. Jedním dechem dodává, že příkladem je třeba vojenský újezd Březina u Vyškova. „Studenti se tam učí trhací práce, z dálky to místo vypadá po těch tisícovkách výbuchů zničené, ale ve skutečnosti jsou to jedny z nejkrásnějších ploch s čolky a kuňkami,“ popisuje Vlašín.
Armáda podle něj takto supluje přirozené disturbance, tedy pravidelné narušování, které už z dnešní přírody takřka vymizely.
A podobně to vypadá i v Brdech. Nejen Jordán, ale i další dopadové plochy Tok a Padrť se budou počítat mezi nejcennější lokality připravované chráněné krajinné oblasti. Jenže jak dokazuje Jordán, je potřeba zavčasu se začít věnovat tomu, aby se z těchto perel nestaly pouze běžné louky.
Záchranou můžou být ženisté
„Plochy rychle zarůstají a je potřeba je udržovat. V minulosti tam fungoval vojenský management, kdy výcvik s nahodilými požáry v podstatě suploval potřebnou péči. Řešením může být součinnost mezi správou CHKO a Vojenskými lesy a statky, případně Armádou ČR,“ navrhuje v rozhovoru pro Příbramský deník Karel Urban z Újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy.
A Mojmír Vlašín vidí zase cestu ve specializované péči. Uvádí příklad z Velké Británie. Tamější armáda se dohodla s ochránci přírody a do vytipovaných oblastí posílá ženisty, kteří tam likvidují nepotřebné staré miny. „Řešením do budoucna mohou být například i pojezdy techniky vojenských historických skupin v daných lokalitách. V současné době jednáme s ministerstvem životního prostředí o dalších možnostech spolupráce,“ reaguje za české ministerstvo obrany mluvčí Jiří Caletka.
Očista skončí do roku 2017
Samotné vyjížďky starých tanků a těžkých pásových transportérů však příliš nevyřeší. I když chce vojsko pyrotechnicky očistit i dopadové plochy, půjde především jen o povrchové práce a pro těžkou techniku zůstanou tato místa stále nebezpečná.
Zástupci resortu proto zatím neoficiálně přikyvují, že pokud bude třeba, pro vojáky nebude problém občas uvnitř CHKO odpalovat nálože. Dělostřelci z Jinců si stále ponechají prostor Brda a odtud je to k ostatním dopadovým plochám relativně blízko.
„V současné době je vyčištěno 31 % území, což jsou téměř čtyři tisíce hektarů. Do konce roku 2015 plánujeme mít vyčištěno 59% a následující rok 86 %. Celé území bude v pořádku nejpozději do konce roku 2017,“ shrnul na únorovém setkání se starosty Aleš Zika, který velí 95 pyrotechnikům čistícím Brdy od nevybuchlé munice.
