Politické gesto a jistá záruka kvality vědeckých pokusů. Tyto okolnosti rozhodly o tom, proč právě Češi byli po Sovětech a Američanech teprve třetí národností, která se do vesmíru mohla podívat.
PRAHA Let Vladimíra Remka v sovětské režii se měl stát „výkladní skříní“ vědecké zdatnosti východního bloku. Hlavním důvodem asi bylo symbolizovat deset let po okupaci v roce 1968 přátelské vztahy tehdejšího Sovětského svazu ke svému vazalovi - Československu.
„Z obecného hlediska by to tak mohlo být. Žádné oficiální dokumenty, které by tuto domněnku potvrzovaly, však neexistují,“ říká historik Jiří Kocián z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Pozorovali řasy i hvězdy Čeští vědci připravili šest pokusů a jejich úrovní si před Západem ostudu rozhodně neuřízli. „Jednalo se o celkem rozumné experimenty srovnatelné s výzkumem v americkém kosmickém programu,“ říká Antonín Vítek, odborník na kosmonautiku z Akademie věd ČR. Pokus Chlorella sledoval, jak se ve stavu beztíže rozmnožují jednobuněčné řasy.
O zelených mikroorganismech se uvažovalo jako o perspektivní potravě kosmonautů při delších letech vesmírem. Pozdější výzkumy ale ukázaly, že buněčné stěny řas jsou tak odolné, že procházely zažívacím traktem lidí téměř bez úhony. Při pokusu s názvem Extinkce sledovali kosmonauti přes průzory ve stanici Saljut 6, jak se mění jasnost hvězd při západu za zemským obzorem. Poznatky se v dalších letech využily k sestrojení fotometru na sledování stavu vysokých vrstev atmosféry. „Kosmonauti měli s určováním hvězd problémy. Kvůli utajování letu je nemohli cvičně identifikovat na Zemi v planetáriu,“ říká Vítek.
Mimořádnou nápaditost projevila posádka Saljutu 6 při pokusu Oxymetr, kterým zjišťovala okysličování tkání kosmonautů ve stavu beztíže. „Přístroji selhal zdroj elektrické energie. Remek s ostatními členy posádky velmi vynalézavě sestavili z volných baterií nový zdroj. Jako obal ušili jakousi ponožku,“ poznamenává Antonín Vítek.
Pokus Tepelná výměna sledoval rozdíl mezi pociťovanou a skutečnou teplotou v prostorách kosmické lodi. Členové posádek si většinou stěžovali na přílišné teplo. Proto výkon ventilace snižovali. Ovšem ve stavu beztíže se v takovém případě vytvářejí v zákoutích kabiny „kapsy“ naplněné vydechovaným oxidem uhličitým. Kdyby se náhodu člověk v takovém místě nadechl, mohl by ztratit vědomí. Smyslem experimentu bylo zjistit optimální nastavení klimatizace v kabině.
Mapovali stres kosmonautů Čeští vědci jsou rovněž autory psychologického testu, který Vladimír Remek a jeho velitel sovětský kosmonaut Alexej Gubarev vyplňovali před startem, během letu a po přistání. Dotazník s názvem SUPOS hodnotil reakce kosmonautů na stres vyvolaný nezvyklým prostředím a sledoval také kompatibilitu jednotlivých členů posádky.
Při experimentu Morava-Splav se v sovětské peci roztavil a pak pomalu regulovaně chladl vzorek materiálu připravený v Ústavu fyziky pevných látek. „Ukázalo se, že v beztíží vznikají v látce větší mikrokrystaly než při pokusech na Zemi,“ říká Antonín Vítek.
Obecně pak hodnotí let v kontextu světové kosmonautiky jako běžný a dostatečně podložený pokusy z pracovišť českých vědců.
***
Z vesmíru poprvé zazněla čeština
Před třiceti lety, 2. března 1978, odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa s lodí Sojuz 28. Na její palubě se do vesmíru poprvé dostal Čechoslovák Vladimír Remek. Byl celkově 87. člověkem v kosmu, a vůbec prvním, který pocházel z jiné země než ze SSSR či USA. Po úspěšném připojení Sojuzu k vesmírné stanici Saljut 6 na ní Remek strávil osm dní a z vesmíru promluvil v televizi poprvé česky.
Remkova mise v datech
2. 3. 16.27 Vypuštění nosné rakety s kosmickou lodí Sojuz 28
3. 3 18.10 Připojení k výzkumné stanici Saljut 6
3. 3. 21.33 Posádka Sojuzu Gubarev a Remek přešli na palubu Saljutu. Tam pomáhali základní posádce, kosmonautům Romaněnkovi a Grečkovi, s jejich vědeckým programem a provedli také šest experimentů, připravených odborníky z ČSSR.
4. 3. 14.53 Z vesmíru zazněla vůbec poprvé čeština, Remek promluvil v televizi
10. 3. 8.17 Remek s Gubarevem se rozloučili s posádkou a nastoupili na palubu Sojuzu
10. 3. 11.23 Loď Sojuz se oddělila od výzkumné stanice
10. 3. 14.45 Kabina vesmírné lodi s přistála asi 135 km severně od Arkalyku v Kazachstánu
27. 4. Vladimír Remek spolu s Alexejem Gubarevem přiletěli do Prahy, kde je přivítal prezident Gustáv Husák
Cesta k dětskému snu
První a dosud jediný český kosmonaut se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích. Po maturitě na střední škole v Čáslavi absolvoval Vyšší letecké učiliště v Košicích. Potom v roce 1970 nastoupil k vojenskému letectvu v Budějovicích. O dva roky později byl vybrán ke studiu na Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moskvě. Když ji v roce 1976 ukončil, vrátil se k českobudějovickému letectvu. Poté už Remek směřoval přímo ke splnění svého dětského snu. Na podzim 1976 prošel výběrem kandidátů na kosmický let, od prosince pobýval ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina v Hvězdném městečku u Moskvy, kde absolvoval intenzivní výcvik ke kosmickému letu. Do vesmíru se dostal 2. března 1978 na kosmické lodi Sojuz 28 ve funkci kosmonauta-výzkumníka v rámci programu Interkosmos. Působil ve výzkumném vojenském pracovišti v Praze -Kbelích a do roku 1990 pracoval jako vojenský pilot.
V letech 1990 až 1995 byl ředitelem Vojenského muzea letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. V červnu 1995 po odchodu do zálohy v hodnosti plukovníka se stal obchodním zástupcem ČZ Strakonice v Moskvě. Pracoval také pro českou ambasádu v Moskvě a od roku 2004 je poslancem Evropského parlamentu. Po Remkovi byla pojmenována planetka č. 2552 objevená hvězdárnou na Kleti.
