Řekl to náměstek ministryně školství Vlastimil Růžička s tím, že tak chtějí regulovat nadměrný počet vysokoškolských studentů. Zároveň by se tak měly školy profilovat buď jako vědecké, vzdělávací, nebo praktické. Školy prý s novým nastavením souhlasí, a neměla by jej proto měnit ani nová vláda.
V současnosti jde na vysoké školy 60 procent populačního ročníku, z toho 80 procent pak pokračuje dál na magisterské studium, upozornili dnes členové rady pro reformu vysokých škol. Školy dostávají peníze podle počtu studentů, v posledních letech jich proto rapidně přibylo. Odborníci na vysokoškolské vzdělávání však upozornili, že zároveň s tím klesla kvalita výuky.
Podle Růžičky proto školy dostanou od příštího roku méně peněz na výuku bakalářů, což je donutí nabrat méně studentů než v tomto akademickém roce.
Peníze na výchovu magistrů a doktorandů pak sice poklesnou ještě více, u tohoto typu studia však školy mohou další finance získat podle toho, jaké mají výsledky ve vědě a výzkumu, jak často posílají studenty na stáže do ciziny, nebo podle počtu profesorů a docentů. Školy, které mají vynikající výsledky ve vědě a vzdělávání, si tak budou moci dovolit tento typ studia dále podporovat.
Pokud se prý školám přihlásí do magisterského studia méně lidí než v tomto akademickém roce, o to více peněz budou mít podle Růžičky na bakalářské studijní programy. Tyto školy se tak postupně mohou orientovat na krátké studijní programy zaměřené na praxi.
"Školy s tím souhlasí," uvedl Růžička s tím, že o tom dnes na ministerstvu jednali se zástupci vysokých škol. Některé školy, které mají vynikající výsledky ve vědě a výzkumu, si díky novému přerozdělování peněz ještě polepší.
Chystané změny jsou v souladu s dlouho připravovanou reformou vysokých škol. Počítá mimo jiné s užší spoluprácí škol a soukromého sektoru.
Pravomoci škol by se v budoucnu měly rozdělit mezi vedení univerzity, univerzitní senát a nově vzniklé správní rady. Plány ministerstva se však setkaly s tvrdou kritikou akademické obce.