6. ledna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Odsouzený antisemita Bartoš brojí proti svému trestu, o zásah žádá Nejvyšší soud

Adam B. Bartoš na prvomájové demonstraci v roce 2016. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Adam B. Bartoš na prvomájové demonstraci v roce 2016. | foto: Yan Renelt, MAFRA

PRAHA Adam B. Bartoš chce zvrátit svou kauzu u Nejvyššího soudu. Na Bartoše dopadl pravomocný trest za jeho veřejnou aktivitu, při níž se dopouštěl trestných činů z nenávisti. Podle něj ale justice fatálně selhala v tom, aby mu trestnou povahu jeho skutků dokázala. Podal proto dovolání. Po Nejvyšším soudu chce, aby kauzu vrátil na samotný počátek. Bartoš dostal dvouletý podmíněný trest s odkladem na tři roky.

V dosavadním průběhu případu soud prvního i druhého stupně s Bartošem zúčtoval za jeho veřejná vystoupení, články a publikační činnost od května 2013 do července 2016. Přednášel projevy, psal články a vydával knihy autorské i cizí. Prakticky veškerou svou činnost postavil na nenávistných projevech vůči Židům, uprchlíkům a muslimům. Jenže podle jeho obhájce soudy neobstály v tom, aby mu vinu doložily podle zákona.

„V obžalobě není jinak konkretisováno, kterými částmi nebo pasážemi publikací mělo k trestné činnosti dojít, proto obhajoba, opírajíc se o požadavek dodržení zásady přímosti a ústnosti, navrhla, aby byl obsah publikací v hlavním líčení prokázán jejich přečtením (…). Soud I. stupně však tento důkazní návrh zamítl,“ stojí v Bartošově dovolání, do něhož server Lidovky.cz nahlédl.

Jinými slovy má za to, že jeho odsouzení neproběhlo v harmonii se zákonem, jelikož trestnou povahu jeho projevů nevyhodnotil sám soud. V první instanci vyřizoval kauzu Obvodní soud pro Prahu 1. Jak upozorňuje Bartoš v dovolání, shromážděné důkazy soudkyně Pavla Hájková neprojednala. Při jejich hodnocení se spolehla na analýzu předloženou vyšetřovateli. Odvolací instance pak zase odkázala na soud prvního stupně.

Policejní závěry prý nestačí

„Soud ani jedné stolice důkaz obsahem knih neprovedl a ve svých závěrech se na posouzení věci postulované policejním orgánem plně spolehl,“ píše v dovolání Bartošův advokát Robert Cholenský. Takový postup údajně legislativa nepřipouští. V podnětu Nejvyššímu soudu pak Bartošova strana odkazuje na jedno rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě z listopadu 2016.

Tamější instance tehdy také vyřizovala extremistickou kauzu. V rozhodnutí explicitně uvedla, že při potrestání takové činnosti nelze vycházet jen ze závěrů policie. „Policista, který je specializován na otázky související s projevy extremismu, nemůže vyjadřovat hodnotící závěr, týkající se otázek právní ani odborné povahy, neboť právní posouzení je věcí státního zástupce a posléze soudu,“ cituje dovolání usnesení ostravského soudu.

Adam B. Bartoš chce politiky potrestat „trestem nejvyšším“
Adam B. Bartoš na demonstraci v roce 2016.

Soudkyně z prvostupňové instance Hájková přitom v mimořádně obsáhlém odůvodnění rozsudku čítajícím 75 stran velmi podrobně argumentovala, v čem spatřuje trestnost Bartošových počinů. Odvolací Městský soud v Praze proto loni v listopadu vzhledem k podrobnosti původního rozsudku na něj ve svém rozhodnutí prakticky jen odkázal, kvalifikaci činů i trest potvrdil.

‚Jeho aktivity se vyznačují rasismem‘

Bartošovy výroky

Původní rozsudek nad Adamem B. Bartošem obsahuje i jeho slovní výpady vůči uprchlíkům i Židům, které soud shledal jako trestné. Přinášíme některé z nich:

„Nehodláme se nechat zmasakrovat profesionálními černými zabijáky, nebudeme přihlížet tomu, jak tato amorální špína ničí naší zemi."

„Střílet do nich. Tohle nemá s uprchlíky nic společného. Buď zařvou oni, nebo my. Jsem pro první variantu.“

„S těmi barbary, kteří se na nás valí, si to vyřídíme, můžeme začít tyčemi, ale bylo by dobré se zprofesionalizovat."

„To není trestné popírat holocaust.“

„V celém západním světě vedlo židovstvo intenzivní tajnou kampaň na získání vedoucích míst ve všech důležitých oblastech a svými médii vytrubovalo, že Židé jsou všude ti nejlepší.“

„Dokonce bylo v mnoha případech dokázáno, že antisemitské incidenty velice často vymýšlejí a realizují sami Židé, aby se pak mohli prezentovat jako oběti.“

„Projev obžalovaného a s ním spojené aktivity se vyznačují rasismem, antisemitismem, negováním spáchané genocidy a podněcováním agresivity a nenávisti vůči ostatním osobám pro jejich rasu, náboženství, ale i například pro jejich etnický původ či sexuální orientaci,“ uvedla v původním verdiktu soudkyně Hájková. Svými projevy chtěl Bartoš šířit strach z islámu, popíral holocaust a Židům přisuzoval konspirační snahy o světovou nadvládu.

Dovolání podal Bartoš tento týden, k Nejvyššímu soudu zatím nedoputovalo. Leží u soudu prvního stupně. „Obvodní soud pro Prahu 1 obdržel dovolání dne 2. ledna prostřednictvím datové schránky. Po provedení všech úkonů týkajících se dovolacího řízení bude spis předložen Nejvyššímu soudu k projednání a rozhodnutí o dovolání,“ sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí obvodního soudu Dana Šindelářová.

Než Nejvyšší soud rozhodne, Bartoš zůstává pravomocně odsouzeným za sedm skutků. Dopustil se jimi hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, dále popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia a nakonec podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Už v jiné kauze dostal pravomocnou podmínku za podněcování k nenávisti, když šířil antisemitské texty při příležitosti výročí vraždy Anežky Hrůzové, která na přelomu minulého století rozpoutala vlnu antisemitismu, jež vešla ve známost jako hilsneriáda.

Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz