A další špatnou zprávou je fakt, že za zhruba třetinou nařízených exekucí v Česku stojí drobné dluhy v řádu několika stokorun. Jde například o pokuty za jízdu načerno, nezaplacení za pobyt v nemocnici nebo poplatky obci za svoz odpadu. Pokud člověk zapomene či úmyslně nezaplatí, bez jakékoli upomínky si na něj za několik měsíců došlápne exekutor. A částka po přičtení exekučních nákladů obvykle šplhá do desetitisíců.
ČTĚTE TAKÉ: |
Současná odměna pro exekutora činí při drobnějších pohledávkách 3000 korun a náhrada výdajů dalších 3500. K tomu musí dlužník přičíst i úroky z prodlení a náklady na advokáta. „Ukazuje se, že se jedná o velký byznys s pohledávkami, kdy advokátní kanceláře chrlí často tisíce návrhů na vydání platebního rozkazu,“ myslí si ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Ministerstvo chce snížit poplatky pro exekutory
I proto má resort v plánu odměny pro exekutory i advokáty snížit a omezit. U exekutorů by to mělo být asi o polovinu. Lidé by také měli platit nižší paušál, pokud uhradí dluh dobrovolně do 15 dnů. Tomu se ale Exekutorská komora brání. „Domníváme se, že snížení exekutorského tarifu podle návrhu ministerstva spravedlnosti posílí vědomí dlužníků o tom, že nerespektování rozhodnutí soudů a orgánů státní moci se vyplácí,“ píšou zástupci komory v prohlášení.
Nevalné pověsti exekutorů nepomáhá ani údaj Exekutorské komory, podle které téměř třetina z nich čelí kárné žalobě u Nejvyššího správního soudu. „V žádném případě nelze říct, že každý třetí exekutor na sobě má kárnou žalobu. Skutečně kárně odsouzeným je každý čtrnáctý exekutor,“ hájí vymahače dluhů mluvčí komory Petra Báčová.
Jak na exekutory (grafika)
I politici upozorňují na to, že exekuce se v poslední době staly výnosným byznysem. „Jedním z excesů poslední doby je například skupování dluhů za účelem jejich vymáhání. Na to se pak nabalují exekuční a soudní poplatky,“ řekla LN například vicepremiérka pro boj s korupcí a místopředsedkyně Věcí veřejných Karolina Peake.
Pomoci může předžalobní výzva
Právě obětem těchto nekalých praktik chce ministerstvo spravedlnosti podat pomocnou ruku v podobě takzvané předžalobní výzvy. Opatření, které by mělo být součástí novelizace občanského soudního řádu, má nyní na stole k projednání legislativní rada vlády. Jde o povinnost věřitele informovat dlužníka o existenci jeho dluhu ještě předtím, než dojde k žalobě.
„Pokud žalobce tuto tzv. předžalobní výzvu žalovanému nezašle a v následném soudním řízení bude úspěšný, nebude mu přiznána náhrada nákladů řízení,“ uvedla pro LN tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková. Koalice si od opatření slibuje, že umožní věřiteli a dlužníkovi ještě před zahájením soudního řízení komunikovat.
„Předžalobní výzva je potřeba. Neexistence této povinnosti často vede ke zneužívání. Druhé straně takové opatření nezpůsobí újmu, není to nepřiměřené břemeno. Soudy by měly rozhodovat až skutečné spory,“ myslí si poslanec TOP 09 Stanislav Polčák, stranický odborník na právní otázky.
Výzvami by se mohl omezit počet soudních sporů „Minimálně by to mohlo pomoci lidem, kteří se sice lehce flinkají, ale nechtějí platit velké částky. Mohlo by to zabránit soudním sporům,“ míní poslanec ODS Marek Benda, který zároveň doporučuje, že nejlepší recept, jak zamezit drastickému růstu exekučních řízení, je platit své dluhy.
Návrh předžalobní výzvy vítá i Karolína Peake, podle ní je ale potřeba zachovat domněnku doručení. „Lidé by se tak mohli vymlouvat, že písemné upozornění o dluhu vůbec nedostali,“ upozorňuje místopředsedkyně VV.
Ani u sociální demokracie návrh zřejmě nenarazí. „Tady se s vládou shodujeme. Tento návrh by v praxi snížil zátěž českých soudů,“ myslí si například místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. Podle Pospíšila by novinka mohla začít platit už v druhé polovině roku.
