27. listopadu 2017 17:14, aktualizováno  18:05 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Záměrně jsem v predátorském časopisu nepublikovala, říká budoucí děkanka. 100 akademiků před ní varovalo rektora

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 52Diskuse
Alice Němcová Tejkalová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Alice Němcová Tejkalová. | foto: Lidové noviny

PRAHA Stovka českých i zahraničních akademiků vyzvala v pondělí v otevřeném dopise rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimu, aby nejmenoval Alici Němcovou Tejkalovou děkankou Fakulty sociálních věd (FSV UK) kvůli publikaci v predátorských časopisech. „Vědomě, natož záměrně jsem v takovém časopisu nepublikovala,“ říká Tejkalová v rozhovoru pro pondělní vydání LN, který vznikl ještě před zveřejněním dopisu adresovanému Zimovi.

„Uvědomujeme si, že nejmenovat děkana navrženého senátem by mělo být výjimečným krokem, situace na Fakultě sociálních věd UK je ale opravdu výjimečná a v možných důsledcích velmi poškozující nejen pro fakultu, ale také pro dobré jméno univerzity,“ uvedli v otevřeném dopisu rektorovi akademici, mezi nimi je například Jiří Přibáň z Cardiff Law School, emeritní rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška či profesoři několika tuzemských i zahraničních vysokých škol. Zima se má k dopisu vyjádřit v úterý.

Dosavadní děkan fakulty Jakub Končelík nicméně požadavek signatářů odmítl s odůvodněním, že jeho nástupkyně byla zvolena v řádné volbě a navíc podle něj neudělala nic, co by jejímu jmenování bránilo.

Tejkalová od roku 2015 šéfuje Institutu komunikačních studií a žurnalistiky. V témže roce však LN a týdeník Euro upozornily na kauzu tamního pracovníka Wadima Strielkowského, jenž mimo jiné publikoval pár desítek článků v predátorských časopisech – tedy takových, které za peníze otisknou jakýkoliv blud.

Tejkalová byla se Strielkowským spoluautorkou dvou studií v časopise evidovaném na tzv. Beallově seznamu podezřelých žurnálů, takže pak čelila kritice, že situaci neřešila správně. Případ musela opět vysvětlovat volícím senátorům, ale zvítězila a Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, již potvrdil, že mladou doktorku jmenuje do funkce od 1. února 2018.

LN: Proč byla volba tak těsná a opakovaná? Až na podruhé jste vyhrála 12 ku 8 hlasům.
Když si přečtete můj program i program Petra Soukupa, tak uvidíte, že řada věcí, jichž chceme dosáhnout, je dost podobná. Oba fakultu dobře známe, víme, co by se mělo posouvat dál. A pak rozhodují osobnosti jednotlivých lidí; proto to byla asi tak vyrovnaná volba.

LN: Čím myslíte, že jste své volitele přesvědčila?
Myslím si, že důvod, proč mě senátoři zvolili, je ocenění práce, kterou mám za sebou. Ředitelovat institutu jsem začala ve chvíli, kdy byl ve velmi obtížné rozpočtové situaci, s níž jsem se dokázala úspěšně vyrovnat. Zvládla jsem na institutu nastartovat přirozenou generační obměnu, kdy neztrácíme kontakt ani s našimi seniorními pracovníky a zároveň dáváme prostor jejich následovníkům. Rozšířili jsme podporu pro vědecké a tvůrčí projekty více lidí na institutu, než tomu bylo předtím, a výsledkem je větší počet lidí publikujících v prestižních oborových časopisech a vydavatelstvích, než tomu bylo kdy dřív.

Letos jsme se poprvé v historii dostali mezi nejlepších 200 pracovišť v našem oboru na světě podle žebříčku QS World University Rankings by Subject. Sama se věnuji práci v mezinárodních týmech s renomovanými vědci a recenzuji jak pro Journalism Studies, tak pro Journalism Practice, pro můj obor studií žurnalistiky jsou to jedny z nejprestižnějších časopisů.

LN: Fakultu zakládal legendární sociolog Miloslav Petrusek, byl jejím děkanem... S prominutím: čím to, že tady již nejsou takto výrazní děkani, zasloužilí profesoři?
S tím, jak se vyvíjí vysoké školství, je práce děkana čím dál komplexnější, zahrnuje více administrativy. Je to práce, o které když se bavíte se staršími kolegy, tak vám poví, že s tím nechtějí mít nic společného... Mě osobně to mrzí, protože jsem doufala, že se někdo takový ze střední či starší generace objeví, a pak bych do toho ani nešla.

Chvíli to sice vypadalo, že kandidáta, na němž bychom se všichni shodli, mít budeme, ale bohužel se nakonec do děkanské volby nepřihlásil. Docent Jiří Vykoukal by asi jako kandidát získal plných 20 hlasů. Myslím, že nejen administrace, papírování, ale i řízení, komunikace či naše skoro miliardová jinonická investice – pokud vyjde – je něčím, co se ne každému chce vést.

Alice Němcová Tejkalová

■ Budoucí děkanka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) byla zvolena na podruhé 12 ku 8 hlasům

■ Od roku 2015 působí jako ředitelka Institutu komunikačních studií a žurnalistiky.

■ Vystudovala mediální studia na téže fakultě (titul Ph.D. z  roku 2011).

■ Dříve pracovala pro Českou televizi (sportovní žurnalistika).

■ Je vdaná, má dvě dcery.

LN: Jak děkanskou volbu ovlivnila predátorská kauza „Strielkowski“ z roku 2015, ve které bylo u dvou studií i vaše jméno? Kdyby jí nebylo, vyhrála byste výrazněji?
To nejsem schopná přesně říct, ale myslím si, že bez ní by finální výsledek dvanáct hlasů proti osmi byl nejspíše i stejný. Těch osm hlasů nedostal můj protikandidát Petr Soukup kvůli mé „kauze“, ale proto, že pro tyto senátory byl on tím lepším kandidátem.

LN: Považujete kauzu za vyřešenou, nebo se vám to ještě bude vracet?
Považuji to za součást své osobní historie. Bavím se o tom otevřeně, není to něco, co se už nevrátí. Jen mi vadí, v jaké formě se to vrací a rozehrává na sociálních sítích, jaké informace padají a že se například opakuje, že Václav Štětka (bývalý kolega, který na kauzu upozorňoval a odešel z institutu – pozn. red.) už na FSV UK nepůsobí, což není prostě pravda – přitom je na ISS FSV UK. Jsou to samozřejmě věci, které mi radost nedělají, ale co se na druhou stranu týče té stránky publikační kauzy, zkušenost z ní mě vede k většímu zamyšlení se nad vědeckou politikou a také k volbě velmi solidního proděkana pro vědu, s nímž budu moci projednávat i etické standardy. Bude jím profesor Jaroslav Kučera.

LN: Mrzí vás, že jste měla dvě publikace v časopise podezřelém z predátorství?
Nemůžu říci, že by mě to mrzelo ve smyslu, že bych já sama udělala něco neetického. V té době jsme ani já, ani nikdo v mém akademickém okolí nevěděli, že existuje nějaký Beallův seznam potenciálně predátorských časopisů. Takže jsem ani vědomě, natož záměrně v takovém časopisu nepublikovala.

U volby publikační platformy jsem tak jako v minulosti dala na doporučení svých kolegů a zkušenosti pracoviště. Navíc publikační proces proběhl naprosto standardně, ne nějak predátorsky. Mít jméno spojené s takovým časopisem je samozřejmě přesto nepříjemné. Dnes je to pro mě nicméně cenná zkušenost, kterou můžu předat doktorandům a studentům, s nimiž jsem v kontaktu a učím je. Je to poučné i v tom, že se můžete v problémech ocitnout, aniž byste věděli jak.

LN: Senátu i kolegům jste to vysvětlila, ale nedávno v reakci na vaše zvolení psal na Facebook Petr Kratochvíl, že vystoupí z vědecké rady FSV UK. Ten pro vaše zdůvodnění asi pochopení nemá...
S profesorem Kratochvílem jsem předtím nikdy nemluvila. Vědecká rada naší fakulty požádala pana děkana (Jakuba Končelíka), aby se na něj obrátil s žádostí o vysvětlení některých pasáží jeho dopisu, a ta korespondence mezi nimi probíhá. Chci ale říci, že jsme za publikace v časopisech uvedených na Beallově seznamu jako institut nikdy žádné peníze nedostali; tyto publikace jsme stahovali z RIVu (Rejstříku informací o výzkumu), a pokud vím od pana děkana, tak existuje ve fakultním rozpočtu jen asi 92 000 korun ze staršího období, které nešlo vrátit a fakulta je alokovala na další publikační osvětu.

LN: Vedete institut žurnalistiky. Kde jsou všichni ti vychovaní novináři, jdou do médií?
Když se zeptáte našich některých studentů, tak už rovnou říkají, že ani nechtějí být novináři. Je to tak jedna třetina. Ráda bych to změnila, bavím se o tom, ale nám všem, kteří se kolem novinařiny motají, nijak neprospívá, jak se o téhle profesi ve veřejném prostoru hovoří – počínaje prezidentem republiky... Další zhruba třetina se rozhodne spíše pro PR, je to pro ně další možnost. A tak třetina odchází do praxe, většina už během školy. I tam pak dochází ke střetu s mediální realitou. Snažíme se spolupracovat s různými typy médií, s mediálními domy a bylo by fajn, kdyby se přestali novináři mezi sebou hašteřit a společně jsme všichni pracovali na dobrém obrazu žurnalistiky, aby o takovou práci měli mladí lidé i zájem.

Martin Rychlík, Lidovky.cz, ČTK
  • 52Diskuse




Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz