Ke konci října mělo hlavní město podíl pozitivních testů kolem dvaceti čtyř procent, o měsíc později už jen devět. Dokládají to data od metropolitní hygieny, jež mají Lidovky.cz k dispozici. „Měli jsme náskok. Praha si nejhorším obdobím prošla dřív než ostatní kraje,“ řekla serveru Lidovky.cz šéfka pražských hygieniků Zdeňka Jágrová.
Praha zahájí řízení s restaurací i klubem, kde se nedodržovaly covidové restrikce. Hrozí jim vysoké pokuty |
Ještě na začátku října v průměru třetině testovaných na území metropole přišla zpráva, že mají covid. „Na startu druhé vlny na tom byla Praha nejhůř, protiepidemická opatření se tam proto začala realizovat dříve než v jiných krajích, lidé si je vzali k srdci a začali je dodržovat. Hlavní město je na tom teď skutečně dobře,“ řekl pro Lidovky.cz epidemiolog Roman Prymula.
Praha je nyní z hlediska koronaviru nejbezpečnějším místem v Česku.
Souhlasí i předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. „Pražané viděli, že čísla nejsou dobrá, tak se snažili co nejvíc omezit své kontakty. Většinou tam, kde je situace nejhorší, se lidé nejvíc poučí,“ řekl pro Lidovky.cz šéf epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví Chlíbek.
Stejného názoru je i prezident České lékařské komory Milan Kubek. Všichni oslovení se však domnívají, že za pražským pozitivním trendem stojí více faktorů. „Pražané mají větší možnost pracovat formou home office, který velmi snižuje mobilitu a zamezuje šíření epidemie. Zemědělec na venkově může těžko pracovat z domova,“ řekl pro Lidovky.cz Kubek.
  |
Podle sociologa Daniela Prokopa člověk na home office omezí až patnáct sociálních kontaktů za týden. I vládní epidemiolog Chlíbek potvrzuje, že hlavnímu městu pomáhá absence zaměstnanců v kancelářích.
Nejnižší podíl pozitivních záchytů zaznamenala Praha v neděli 22. listopadu, a to něco málo přes sedm procent. Podle Prymuly pětiprocentní hranice signalizuje, že je epidemie pod kontrolou.
Poslední dny ale ukazují, že počet nových případů v Praze opět lehce roste. Ve středu tam podíl pozitivních testů byl přes 11 procent, v porovnání se zbytkem země si ale metropole vede stále dobře. Celorepublikový průměr byl tentýž den dvojnásobně vyšší.
Na vsi je méně doktorů
Kubek podotýká, že za vysokým rozdílem mezi Prahou a jinými regiony stojí i dostupnost testování. „V hlavním městě jsou odběrová místa lépe přístupná než na venkově, tam je nedostatečná lékařská péče kámen úrazu,“ uvedl.
Ostatně jeho slova potvrzuje ředitel sekce ochrany a podpory veřejného zdraví Jiří Kos z Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina. „Vzdálenost k odběrovému místu hraje určitou roli, zejména u starších lidí. Ti raději na testy nepřijdou, než aby složitě cestovali do centra. Nedorazí a infekci mohou šířit dál,“ řekl pro Lidovky.cz hygienik z Vysočiny, regionu s jedním z nejvyšších zastoupení obyvatelstva žijícího mimo města.
Aktuálně má kraj index rizika na čísle 62. Podle šéfa lékařské komory lidé na vesnicích v mnoha případech méně dodržují hygienická a protiepidemická opatření.
„Vzájemně se znají, nehlásí všechny své kontakty, aby někomu nezadělali na problém. Třeba kvůli tomu, že by nemohl do práce a podobně,“ uvedl Kubek. Zároveň varoval, že blížící se svátky mohou situaci v odlehlých regionech ještě zhoršit. „Lidé nebudou chtít přiznávat kontakty, aby jiným nezkazili Vánoce,“ dodal.
Méně zasažená Praha bez zbytku země nerozvolní. Všichni, nebo nikdo, zdůrazňuje Blatný |
Pražany pak šéfka „jejich“ hygienické stanice Jágrová varuje před předčasnou euforií. „Neznamená to, že už máme epidemii za sebou a lidé mají přestat nosit roušky a dodržovat nařízení,“ zdůraznila. Kubek rovněž upozorňuje, že situace je velmi nestabilní a může se ze dne na den změnit.
„Ve větších městech se opatření a zákazy projevují nejvíce. V Praze je hodně restaurací, ty byly v listopadu zavřené, proto se situace mohla zlepšit,“ řekla serveru Lidovky.cz už dříve mluvčí středočeských hygieniků Dana Šalamunová.
Někteří odborníci se tak obávají, zda čtvrteční opětovné otevření podniků nezadělá metropoli na problém a čísla nakažených nevyletí nahoru. Například šéf lékařské komory není zastáncem rychlého rozvolnění. „Vláda zvolila chybnou strategii, prozatím by měla otevřít jen malé obchody,“ uvedl Kubek. Podle jeho úsudku by restaurace a služby měly ještě zůstat v covidové stopce.
Poučení z Techtle Mechtle
Epidemiolog Prymula se domnívá, že zlomový moment pro Prahu i zbytek státu nastal v klubu Techtle Mechtle. „Večírek měl obrovský dopad. Infekce se sice z baru rozšířila ve velkém měřítku, nakazilo se několik set lidí, na druhou stranu si veřejnost uvědomila, že nemoc je skutečně vážná, a Pražané si začali dávat větší pozor. Jinde v regionech to tak nebylo. V tomto smyslu byla událost paradoxně pozitivní,“ popsal.
Prezident lékařské komory Kubek navíc dodává, že covid je na vesnicích jakýmsi stigmatem.
„Lidé se tam všichni znají a mnohdy se za nemoc stydí. Na pražském sídlišti nikoho nezajímáte a nikdo neví, že jste infikovaní. Na malé vsi to vědí všichni,“ vysvětlil. To může být další důvod, proč místní raději na testy nejdou a epidemie se v kraji rozjede ve velkém.
Sever hlásí vysoké skóre
Aktuálně je nejhůře zasaženým regionem Liberecký kraj s indexem rizika na čísle 71. Následuje Královéhradecký, Olomoucký a Ústecký kraj s celkovým skóre 64. Podle těchto hodnot by tam měl stále platit čtvrtý stupeň PES, tedy druhá nejvyšší úroveň pohotovosti.
Celorepublikový průměr však dosahuje hodnoty 57, a tak se Česko mohlo ve čtvrtek přesunout do mírnějšího, třetího stupně pohotovosti. S nadsázkou lze říci, že Češi vděčí Praze za to, že si mohou po dvouměsíční pauze konečně zajít na pivo či do obchodu s oblečením. Metropole totiž zásadním způsobem snižuje zemi průměr.
Dalšími nejméně zasaženými regiony jsou Jihomoravský a Plzeňský kraj s číslem 51. Že je epidemie nevyzpytatelná a situace se mění každým dnem, dokládá fakt, že ještě ve čtvrtek měl Karlovarský kraj index rizika 49, k včerejšímu datu měl ale už o rovných deset bodů více.
