24. března 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Záznam procesu se Slánským zmizel v 60. letech, možná ho ukryla KSČ, míní o objevu historik

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 28Diskuse
Rudolf Slánský byl v letech 1945 až 1951 generální tajemník Ústředního výboru... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rudolf Slánský byl v letech 1945 až 1951 generální tajemník Ústředního výboru... | foto: archivMAFRA

PRAHA Tento týden oznámil Národní filmový archiv, že se mu dostal do rukou mimořádně cenný materiál. Jde o audiovizuální záznam procesu s někdejším generálním tajemníkem KSČ Rudolfem Slánským, jehož soudruzi nechali roku 1952 v rámci boje s vnitřním nepřítelem ve zinscenovaném procesu popravit kvůli velezradě. Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek soudí, že záznam veřejnosti přiblíží skutečnou atmosféru procesu.

Materiál byl nalezen v areálu zámku v Panenským Břežanech, jenž je určený k prodeji a kde na něj náhodou narazili konkurzní správci. Dějinný poklad následně prozkoumal historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů spolu s dokumentaristou Martinem Vadasem.

Jejich závěr byl jasný: předat dokument archivu, aby si ho vzal do péče a zpřístupnil veřejnosti. „Důležité je, že budeme moci reálně rekonstruovat velkou část procesu a zjistit, co se skutečně dělo v soudní síni,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz Blažek.

Lidovky.cz: V čem především tkví význam nálezu záznamu procesu s Rudolfem Slánským?
Je to skutečně vizuální podoba toho procesu. Dodnes byl známý filmový týdeník z roku 1968 s komentáři, kde je několik minut dobového záznamu ve velmi nekvalitním obrazu. Tohle naopak umožní úplně jiný vhled do atmosféry procesu. Je to možnost zprostředkovat divákům to, co se odehrávalo v pankrácké soudní síni státního soudu 20.-27. listopadu 1952 (termín procesu se Slánským – pozn. red.), s takovou intenzitou, že to skutečně budou moci prožít, jako by tam byli přítomni.

Lidovky.cz: Může podle vás záznam přinést nové informace o procesu, které dosud nebyly známé?
Důležité je, že budeme moci reálně rekonstruovat velkou část procesu, nikoliv na základě propagandistických obrazů, které byly vytvářeny v Rudém právu nebo v upravených relacích s příslušným komentářem v Československého rozhlasu. Existuje známá propagandistická brožura k procesu, která často bývá mylně zaměňována za stenozáznam. Takže si myslím, že budeme moci zjistit, co se skutečně dělo v soudní síni. 

Historik Petr Blažek

Historik Petr Blažek

Lidovky.cz: Lze v tuto chvíli říct, jak dlouhý záznam je?
Víme, že ty propagandistické pořady mají asi 17 hodin. Paradoxně přímé části, které se týkaly procesu, jsou kratší. Byly vybírány účelově, aby zapadaly do propagandistického kontextu dotvářeného patřičným komentářem. Dobové dokumenty o předávání materiálu z archivu ministerstva vnitra do ÚV KSČ mluví o 14 hodinách záznamu, tak by to mělo být zhruba někde na této úrovni. Jinak proces trval týden, ale nenatáčeli ho celý. V procesu byly i neveřejné části. Ale co bylo natočeno, tak bychom dnes měli mít. Doufám, že se to potvrdí.

Lidovky.cz: Materiál tedy přinese nový pohled na známou skutečnost, ale vyvolává podle vás také nějaké otázky?
Je to nejdůležitější nález mimo státní archivy, který se týká dokumentace, jež byla původně uložena v ÚV KSČ. Vyvolává to otázky, jak je možné, že takové dokumenty nacházíme po 30 letech v nějaké hale v Panenských Břežanech, kdo je tam dovezl a jestli o tom věděla KSČ nebo KSČM. A je to také nepřímý doklad, že v archivní oblasti nebylo vyrovnávání se s komunistickou minulostí dotažené. Nález přichází symbolicky zrovna v době, kdy se uvažuje o tom, že KSČM má vstupovat do vlády, byť s nepřímou podporou. A všichni, kdo o takové angažmá KSČM stojí, by se možná měli podívat i na tuhle rovinu: jak je možné, že jsou někde schované bedny, které měla KSČ předat?

‚Záznamy ze sekretariátu Klementa Gottwalda‘

Lidovky.cz: Záznam se našel více než 28 let po Sametové revoluci. Co víme o tom, co se s ním dělo před rokem 1989? 
Skončil v ÚV KSČ a jsou svědectví, že byl využíván vedle jiného pro rehabilitační komise, které se zabývaly procesem s Rudolfem Slánským (KSČ Slánského rehabilitovala roku 1968, soudy už o 6 let dříve – pozn. red.). Naposled byl viděn na konci 60. let. Co se dělo v období normalizace, není jasné. Jsou různé hypotézy. Podle jedné z nich měl být odvezen v souvislosti se srpnovou okupací, aby nebyl zničen. Také je možné, že byl na nějakou dobu odvezen, ale vrátil se nazpět a pak už nemusel skončit v ÚV KSČ. Jedna z variant je, byl v Muzeu dělnického hnutí. 

Lidovky.cz: Co vy soudíte o tom, že se vynořil a ruinách haly, která je součástí zámku v Panenských Břežanech a kde naposledy působil Výzkumný ústav kovů?
Domnívám se, že není možné, aby to nějaký soukromník jen tak někam odvezl a schovával. Myslím si, že to muselo být se souhlasem vedení KSČ, pokud to bylo do roku 1990. Pokud to bylo později, tak o tom muselo vědět vedení KSČM. Je také možné, že v souvislosti s předáváním majetku nazpět lidu na základě zákona z roku 1990 se rozhodli tuto část někam odvézt, ale to už je spekulace. 

Lidovky.cz: Nález dohromady zahrnuje čtrnáct kovových a šest dřevěných beden. Co ještě kromě záznamů se Slánským obsahuje?
Jsou to filmy, na kterých jsou přefocené archivní dokumenty. Podle prvotních průzkumů se jedná o záznamy fondů z ÚV KSČ, politbyra a možná sekretariátu Klementa Gottwalda. Také jsou tam asi přefocené materiály rehabilitačních komisí. Jsou tam archivní značky, které dokážeme velmi snadno rozklíčovat. Tak uvidíme, jsem velmi zvědavý.

Lidovky.cz: Nález byl výsledkem cíleného pátrání, nebo šlo o náhodu?
Byla ta náhoda. Jde o areál továrny zkrachovalé firmy, kde je velké množství jedů a nebezpečných chemikálií. Protože se připravuje k prodeji, správci konkurzní podstaty ho potřebovali prozkoumat a zjistit, co kde je. Věcí tam bylo hodně, hlavně staré bedny. A když je otevřeli, tak podle etiket zjistili, že je tam něco důležitého z komunistické minulosti. 

Záznam Slánského procesu by měli zrekonstruovat odborníci z Národního filmového archivu.
Rudolf Slánský

Lidovky.cz: Kdy jste se v tomto příběhu objevil vy?
Správci konkurzní podstaty se původně obrátili na ředitele vydavatelství Academia Jiřího Padevěta, ale on byl zrovna zaneprázdněný a dal jim telefon na mě. Oni mi pak poslali fotografie s etiketami filmových kotoučů. Mně bylo naprosto jasné, o co se jedná. Shodou náhod jsem se totiž před lety podílel na dokumentární sérii Proces H (dokument o okolnostech soudu s Miladou Horákovou z roku 2009  – pozn. red.), který režíroval Martin Vadas. Pro tyto potřeby jsem napsal studii, co se stalo s filmovým záznamem procesu s Miladou Horákovou. V ní se také zmiňuji o procesu se Slánským. Proto jsem okamžitě Martina Vadase kontaktoval, vyrazili jsme do Panenských Břežan a nález prozkoumali. Protože jsme tušili, o co jde, vzali jsme kameru, abychom to zachytili. Domluvil jsme si pak schůzku s ředitelem Národního filmového archivu panem Michalem Bregantem, protože pro potřeby rekonstrukce materiálu a jeho zpřístupnění je to nejlepší místo.

Lidovky.cz: Podaří se podle vás materiál zachránit, aby se mohl záznam zpřístupnit a lidé ho mohli zhlédnout?
Myslím si, že tam nebylo žádné prodlení. Jsem moc rád, že ministr kultury přislíbil, že požádá vládu, aby se ty materiály rekonstruovaly. Problém je, že nalezené materiály jsou z několika desítek procent nakaženy plísní. Ale máme k dispozici vynikající techniku, kterou lidé v roce 1990 neměli. Myslím, že se to dá řešit. Jak dlouho se to bude zpracovávat, bude záležet na tom, kolik se pro to uvolní prostředků.

Nález v péči Národního filmového archivu

Nález zahrnující čtrnáct beden obsahuje negativy  obrazu a zvuku, duplikační kopie, magnetofonové pásy, kombinované kopie a také přefocené kopie archivních dokumentů z majetku ÚV KSČ. Jejich hlavní část tvoří záznam Slánského procesu

Nález oficiálně převzalo 20. března vedení Národního filmového archivu v čele s ředitelem Michalem Bregantem, materiály jsou nyní uloženy v nitrátovém (dokumenty jsou z prudce hořlavého materiálu) skladu.

Míra poškození je kvůli špatnému dosavadnímu uložení materiálů značná – dvacet procent negativů a sedmdesát procent kopií je napadeno plísní, velké množství materiálu je silně smrštěné. Úkolem expertů u NFA je materiály roztřídit, popsat a nechat odplísnit, aby mohly být kopírovány na bezpečný materiál. Posléze se budou odborníci snažit zrekonstruovat záznam tak, aby výsledek co nejvíce přiblížil průběh procesu.

NFA se s ministrem kultury Iljou Šmídem shodl, že stát bude muset uvolnit značné finanční prostředky, aby se záměr archivářů povedl a veřejnost se k záznamu dostala co nejdříve.

  • 28Diskuse


Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz