Sečteno a podtrženo: celkem nákladný výlet za uměním, aspoň podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Politik proto horuje za to, aby vstupné do galerií bylo co nejpřístupnější. Nejlépe po vzoru západních muzeí.
„V Londýně či Washingtonu můžete navštívit státní instituce s přepychovými věcmi. Je neskutečné, co vám nabídnou. A zdarma,“ říká v rozhovoru pro LN.
Do voleb v roce 2021 chce tedy přijít s návrhem, jak vstupy zlevnit. „Ve světě jsou varianty, kdy máte třeba stálou expozici zdarma. Nebo jsou určité dny pro volný vstup. Jinde mají jinou formu slev,“ popisuje Zaorálek.
Kultura jen pro elitu nemá smysl, říká ministr Zaorálek. Prosazuje volný vstup do galerií |
A ačkoli je z jeho řeči vidět, že se mu líbí model volných vstupů, přehnaný optimismus brzdí.
„Pravděpodobně nedokážu dosáhnout toho, abychom tahem pera změnili všechny státní instituce na vstup zdarma. Zřejmě bychom to nezaplatili,“ dodává ministr.
Jeho předchůdce Ilja Šmíd (za ANO) záměr vítá. Varuje ale před ekonomickou realitou. „V Národní galerii činí příjmy ze vstupného více než deset procent, což je téměř padesát milionů. To by se muselo vyřešit navýšením (státního – pozn. red.) příspěvku, respektive získáním jiných zdrojů, což se mi zdá – vzhledem k vývoji rozpočtu – velmi obtížné,“ vypichuje Šmíd.
Úspěch Zaorálkova snažení bude záviset na vůli silnějšího z vládních partnerů – hnutí ANO. Jeho lídr Andrej Babiš o tom s ministrem zatím nehovořil. „Nevím o tom,“ napsal LN.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) je nápadu v principu nakloněna. „Nebráním se debatě, v některých případech skutečně může návštěvníky galerie odrazovat právě výše vstupného,“ sdělila.
Ministryně financí je připravená se o návrhu svého vládního kolegy Zaorálka (ČSSD) podrobně bavit. „Ale jedině za předpokladu, že v něm bude ošetřeno také dostatečné finanční krytí, aby v zájmu zachování našeho kulturního dědictví pro další generace nebyl provoz galerií do budoucna nijak narušen,“ řekla LN strážkyně státní kasy Schillerová (za ANO).
Jiří Fajt, bývalý ředitel Národní galerie Praha, Zaorálkův nápad vítá. Podle něj by se případné zavedení vstupu zdarma do státem provozovaných výstavních sálů však mělo omezit na stálé expozice. Krátkodobých výstav by se podle Fajtova mínění podobné opatření týkat nemělo. „Ty jsou cosi mimořádného, bývají po všech stránkách – zejména po organizační a finanční – značně náročné. Proto jsem přesvědčený o tom, že v těchto případech je vstupné nutné zachovat,“ uvedl Fajt.
Jako v Německu
Někdejší šéf Národní galerie upozorňuje na dopady případného zavedení volných vstupů do jejích uměleckých sbírek. „V kolonce vlastních příjmů by ročně ztratily tak 15 až 20 milionů korun. To by měl stát bez velkých slov dorovnat,“ prohlásil.
Podle Fajta se podobná debata v poslední době intenzivně vede v Německu, kde by se Češi mohli inspirovat. Sousední stát má pilotní projekt, který má spustit na zkušební dobu tří let. „Během ní bude spolková kasa dorovnávat státním muzeím v Berlíně ušlé zisky. Pak se výsledky vyhodnotí s ohledem na kvalitu veřejné služby a spokojenost návštěvníků,“ popsal LN Fajt.
Národní galerii vedl do loňského jara, kdy byl z jejího čela odvolán. Po něm ji dočasně řídí Alena Anne-Marie Nedoma. Současná šéfka je k zavádění plošných vstupů zdarma skeptická. „Myšlenka vstupu zdarma bez omezení do státem zřizovaných muzeí a galerií je stejně lákavá jako nebezpečná,“ varovala.
Rána a naivita?
„Příjmy ze vstupného patří mezi životně důležité zdroje financování všech těchto institucí, v případě Národní galerie Praha jde řádově o desítky milionů korun,“ řekla LN Nedoma.
„Dovolím si říci, že by to pro činnost galerie byla smrtelná rána, pokud by se současně nezměnil způsob financování příspěvkových organizací ze strany zřizovatele. Spoléhat se na větší otevřenost a ochotu sponzorů a donátorů je, zejména v krátkodobém horizontu, ryzí naivita,“ dodala.
Dočasná ředitelka si navíc nemyslí, že by volné vstupy nějak výrazně přispěly k masivnímu zvýšení zájmu Čechů o výstavy umění. A pokud ano, vedlo by to k dalším výdajům.
„Ke ztrátě výnosů bychom museli připočíst náklady na ‚množství návštěvníků‘ – na ostrahu prostor, ochranu vystavených předmětů, pojištění,“ vyjmenovala Nedoma.
Různé systémy slev už tuzemské galerie mají. Kupříkladu do Veletržního paláce v Praze mohou už delší dobu přijít mladí lidé do 26 let zdarma. Netýká se to však všech výstav. Existuje také Klub přátel Národní galerie. Zájemce zaplatí roční „paušál“ podle typu členství, o něž má zájem. „Výrazně se jim tím zlevní výstavy i doprovodné a vzdělávací programy,“ popsala ředitelka Nedoma.
