Zmatená vlčice vběhla do krkonošského hotelu, teď je v karanténě v zoologické zahradě![]() |
„Dnes je v lepší kondici, než jsme čekali, reaguje, nažrala se a je méně plašší, než jsme očekávali, nereaguje na lidi negativně. „Výsledky testů budou za dva až tři týdny, genetiku řešíme ve spolupráci s Krkonošským národním parkem,“ uvedla Jiroušová.
Teoreticky by mohlo jít o zaběhnutou fenu československého vlčáka, plemene, jehož historie spadá do 50. let minulého století. Tehdy začaly pokusy s křížením karpatského vlka a německého ovčáka. Cílem bylo vyšlechtit plemeno, jež by zachovávalo vlčí vzhled, vynikající kondici, smysly a zdraví a jež by zároveň mělo vlastnosti pracovního psa.
Československý vlčák měl sloužit zejména na ostrahu státních hranic. U pohraničníků se však příliš neosvědčil – jeho výcvik byl obtížnější a navíc se vyznačoval absolutní věrností jednomu pánovi. To byl právě na hranicích, kde se stráže střídaly, velký problém. V roce 1982 byl československý vlčák uznaný jako národní plemeno a v roce 1989 byl na zkušební dobu deseti let uznán Mezinárodní kynologickou federací, v roce 1999 bylo plemeno potvrzeno definitivně. V současnosti je chován nejen v České republice a na Slovensku, ale i v zahraničí, velmi oblíbený je například v Itálii.
‚Událost, která nemá v Česku obdoby.‘ Chovatel v Krkonoších našel v ohradě živou vlčici![]() |
Domněnce, že vlčice může být ve skutečnosti fenkou československého vlčáka, nahrávají její vnější znaky – velmi se podobá vlkům, má typickou vlkošedou srst, ale o něco větší uši, než mají vlci, a také tmavší oči.
Zooložka Libuše Veselá z olomoucké zoologické zahrady zmínila i možnost, že by mohlo jít o křížence psa s vlkem z některé z chovatelských stanic u nás. „Chovatelé vlků u nás jsou a není to nemožné,“ řekla.