Řečeno je jen co je slyšeno
Tedy člověk potřebuje celek, lze přežít v zemljance, na majáku, dokonce i v kobce. Lidská adaptace je značná. Pouze vyjma mystiků se v omezeném prostředí nic nerozvíjí, krní i rozvinuté. Ovšemže naší civilizaci zásadně ovlivnila poušť, prázdnota, prostor k naplnění. Odtud naše vertikála, ale horizontála je v těle. Když politik ohlupuje lidi tím co snědl, nemám představu jeho stejku ( za 1/8 důchodcova příjmu, jeho sociálně potřebného voliče tlačeného do naučené bezmoci,) mám představu obsahu střev, jež jsou také součástí onoho blahobytného politika, kde se aktuálně tenb stejk, co "si dal", nachází. Porážka na vsi běžná, savci si podobní. Nechci politika degradovat, dehumanizovat, začal jsem vertikálou, ale potřebuji celek. Úplný celek, skoro gestalt. A to je v přírodě snazší, od jara jsem napočetl 6 druhů žab, toleruji i druh politika pažravý, potácivý, alkoholový, tabákový... Ale jen co součást pestrosti světa, ne světa řešení.Podobně technologie nedodá jediněčnost, vyjímečnost, podvědomou komunikaci. Když jsem se se zmíněným politikem setkal osobně, až urážel tam lidi, zneužilk a převrátil co se dalo, cítil jsem s ním soucit, lítost nad tvorem. Možná to funguje i opačně, lidé jej volí proflexí ze soucitu, osobně by ho možná předhodili lvům.