Dvakrát 37 je 74. To číslo je součet věků Barbory Strýcové a její tenisové parťačky, tchajwanské tenistky Sie Šu-wej, s níž letos už podruhé vyhrála nejslavnější tenisový turnaj na světě. Na Wimbledonu byly obě hráčky nejstarší dvojicí, která vyhrála grandslamovou čtyřhru.
Barbora Strýcová, tenistka, která se podle svých slov dokáže na kurtu nejen vzteknout, ale nechat duši, tu letos udělala nejkrásnější možnou tečku za svou více než 30letou kariérou a na poličku trofejí přidala i tu pro ni nejdůležitější a vysněnou.
Česká tenistka má kromě letošní cenné výhry na kontě bronzovou medaili z ženského deblu na letní olympiádě v Riu de Janeiru, pozici světové jedničky ve čtyřhře, 32 výher ve čtyřhře na okruhu WTA a dvě výhry ve dvouhře, stejně jako 9 vítězství v singlu a 10 vítězství ve čtyřhře na okruhu ITF.
Občas jsem prohrála kvůli menstruaci. Tohle téma by nemělo být tabu, říká tenistka Barbora Strýcová |
Svůj poslední zápas si letos zahrála na US Open. I když nakonec s Markétou Vondroušovou musely kvůli zranění z turnaje odstoupit, odchází Barbora Strýcová z kurtu vítězně. Ve své poslední sezoně ukázala, že být máma neznamená opustit nadobro sport, a také, že když si člověk přeskládá priority, hraje s větším nadhledem a lehkostí.
Kolikrát jste byla od US Open na kurtu?
Naštěstí ani jednou! (směje se) Po turnaji jsem na pár dní odjela k sestře na Floridu, kde jsem se ještě snažila každý den hýbat. Jakmile jsme ale přijeli zpátky do Česka, nehnula jsem tělem a upřímně na to nemám chuť ani myšlenky. Je to asi dobré znamení, že jsem skončila. Už jsem byla hodně unavená a přetažená. Na raketu teď nemám vůbec pomyšlení. Opravdu vůbec.
Je to zvláštní pocit?
Zvláštní asi ne, přece jenom jsem to zažila už jednou, když jsem byla těhotná s Vincentem. Tehdy se mi po tenise také nestýskalo. Je to asi tím, že jsem tenis měla celý život na prvním místě, byla to moje hlavní náplň, moje práce a obživa, opravdu jsem to dělala dennodenně několik hodin, neustále jsem cestovala. A tohle všechno člověka omrzí. Nemáte chuť si jít jen tak zahrát. Víte totiž, co za tím všechno je, kolik energie stojí jen se pořádně rozcvičit. Trochu zvláštní je ale fakt, že dnes nemám v denním programu žádný sport. Na to si upřímně trochu zvykám. Že tam ale nemám tenis, je pro mě teď úplně normální.
