14. března 2018 19:09 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Fico nabídl svou demisi jako řešení politické krize. Klade si ale podmínky

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 15Diskuse
Slovenský premiér Robert Fico nabídl 14. března svou demisi v rámci řešení... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Slovenský premiér Robert Fico nabídl 14. března svou demisi v rámci řešení... | foto: ČTK

BRATISLAVA Slovenský premiér Robert Fico nabídl svou demisi v rámci řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Fico to ve středu řekl novinářům. Svou demisi premiér ovšem podmínil tím, že prezident Andrej Kiska, který v souladu s ústavou jmenuje nového premiéra, bude respektovat stávající koalici Směru-sociální demokracie (Směr-SD), Slovenské národní strany (SNS) a Mostu-Híd.

Vizitka slovenského premiéra Roberta Fica (53)

- Svými názory a stylem vystupování Fico polarizuje veřejné mínění. Přívrženci oceňují jeho sociální cítění a ochotu naslouchat názorům obyčejných lidí, zatímco kritici v něm vidí populistu s autoritářskými sklony. V posledních letech navíc podle nich kvůli uprchlické krizi vytahoval zemi z jádra EU a politicky ji tlačil k Východu.

- Fico se narodil 15. září 1964 v Topoľčanech. Vystudoval právo na univerzitě v Bratislavě a od roku 1986 do poloviny 90. let působil v Právnickém ústavu ministerstva spravedlnosti jako expert na trestní právo. V letech 1994 až 2000 mimo jiné zastupoval Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

- V roce 1987 vstoupil Fico do komunistické strany a tři roky po sametové revoluci zasedl do sněmovny za postkomunistickou Stranu demokratické levice (SDL). Byl šéfem poslaneckého klubu, později jej zvolili místopředsedou strany. Po volbách v roce 1998 se SDL stala vládní stranou, ale Fico ve vládě nezasedl. Nakonec stranu opustil a v prosinci 1999 si založil vlastní - Směr. Po dalších volbách v roce 2002, kdy Směr ještě zůstal v opozici, Fico stranu posiloval a ta díky integraci menších subjektů postupně zcela ovládla levicovou politiku v zemi. Od roku 2005 nese dnešní název.

- Suverénní vítězství ve volbách v roce 2006 Ficovi zajistila jeho tvrdá kritika v zahraničí oceňovaných, ale doma na Slovnesku nepopulárních hospodářských a sociálních reforem kabinetu Mikuláše Dzurindy. Směr-SD se Slovenskou národní stranou a Hnutím za demokratické Slovensko sestavil vládu, Fico se stal premiérem. Za své první vlády například zrušil nepopulární poplatky za návštěvu u lékaře.

- I v dalších volbách v roce 2010 Směr-SD zvítězil s velkým náskokem, ale Fico musel přenechat moc koalici pravého středu. Ta se po roce a čtvrt rozpadla a následující předčasné volby vyhrál Ficův Směr-SD a sestavil jednobarevný kabinet.

- Po dalších předčasných parlamentních volbách v roce 2012, ve kterých Směr-SD zvítězil s ještě drtivějším náskokem než minule, se Fico stal podruhé premiérem. Jeho vláda schvalovala sociální balíčky a brojila proti migrační politice EU. Díky své popularitě platil Fico za favorita prezidentských voleb na jaře 2014, nakonec ho však ve druhém kole porazil nestraník a politický nováček Andrej Kiska.

- V posledních volbách v březnu 2016 jeho Směr-SD zvítězil, ale se ztrátami oproti předchozímu hlasování. Vládní koalici vytvořil s nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS) a stranami Most-Híd a Síť (tu po půl roce opustila většina poslanců, kabinet si i tak udržel většinu).

- V roce 2016 se Fico přihlásil k "tvrdému jádru" EU a začal prosazovat užší spolupráci s Německem a Francií.

- Jeho třetí vláda loni v létě ustála krizi s netransparentním rozdělováním evropských dotací, nyní se dostala do další krize po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky před třemi týdny. - S manželkou Svetlanou, která je právnička, má Fico syna Michala.

Demise premiéra podle ústavy znamená pád celé vlády, které do skončení mandátu zůstávají dva roky. Prezidentská kancelář své stanovisko zatím nesdělila. Po demisi Fica chce stávající koalice pokračovat ve vládnutí, byť nejmenší vládní strana Most-Híd na začátku týdne podmínila své setrvání v koalici dohodou na předčasných volbách.

Fico svou demisi podmínil také tím, že nového premiéra navrhne jeho strana Směr-SD, která volby v roce 2016 vyhrála. Fico uvedl, že pokud hlava státu bude se zmiňovanými podmínkami souhlasit, je připraven podat demisi již ve čtvrtek a představit kandidáta na nového premiéra. Podle medií by se jím mohl stát vicepremiér Peter Pellegrini nebo ministr financí Peter Kažimír.

„Považuji za důležité, aby současná vládní koalice nadále naplňovala mandát od voličů. Je naší povinností naplňovat vůli lidí i nadále a nepředávat stát bez jakéhokoliv důvodu opozičním amatérům a křiklounům,“ řekl Fico. Dodal, že hodlá zůstat předsedou Směru-SD.

Současná koalice stran Směr-SD, Slovenské národní strany a Mostu-Híd má ve 150členné sněmovně 78 poslanců. Spolu s koalicí obvykle hlasují i čtyři nezařazení poslanci. Po demisi Fica by nová vláda musela požádat o vyslovení důvěry.

„Ceníme si rozhodnutí pana premiéra. Myslíme si, že i toto rozhodnutí může přinést uklidnění situace. Nová vláda je novou odpovědností a pokračováním toho, co jsme začaly před dvěma lety,“ řekl šéf Mostu-Híd Béla Bugár.

Předseda parlamentu a šéf SNS Andrej Danko využil své vystoupení před novináři i ke kritice opozice, jejichž zástupce označil za „seskupení šílenců“.

Zásadní rekonstrukci vlády nebo vypsání předčasných voleb před více než týdnem navrhoval prezident Kiska. Premiér Fico za to hlavu státu obvinil například z mocenských her.

Průzkum

Pro odchod premiéra Roberta Fica je 62 procent Slováků. Pouze zhruba 30 procent slovenských voličů si myslí, že by měl zůstat. Vyplývá to z průzkumu společnosti Focus, který si nechal udělat slovenský list Denník N a zveřejnil ho krátce před středečním Ficovým oznámením, že nabízí svou demisi v zájmu řešení politické krize na Slovensku. Přibližně jen 13 procent dotázaných je pro zachování Ficovy vlády v jeho současné podobě.

Důvěra ve Fica a jeho vládu klesla po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Podle exkluzivního průzkumu nynějšímu předsedovi vlády nedůvěřuje 62,2 procenta voličů. Podle nich by měl odstoupit.

S odpovědí, že Ficovi nadále důvěřují a měl by premiérem zůstat, se ztotožnilo 11,8 procenta dotázaných. Dalších 18,8 procenta lidí si myslí, že by měl v čele vlády zůstat přesto, že mu důvěřují o něco méně.

„Je vidět, že to, co se děje v posledních dvou týdnech, má zásadní dopady na důvěryhodnost Roberta Fica,“ domnívá se šéf Focusu Martin Slosiarik. „Míra nedůvěry v Roberta Fica byla vysoká už předtím. To se v tomto průzkumu potvrdilo. Když ale k téměř dvěma třetinám těch, kteří mu nedůvěřují, připočteme i ty, kteří mu důvěřují méně než v minulosti, jde už o 80 procent lidí, kteří mu nedůvěřují nebo ztrácejí důvěru v jeho osobu,“ shrnul Slosiarik.

Podle Denníku N Ficovi důvěřují už jen voliči jeho strany Směr-Sociální demokracie a část příznivců neofašistů.

Demise premiéra podle ústavy znamená pád celé vlády. Fico ve středu svou demisi podmínil tím, že prezident Andrej Kiska, který v souladu s ústavou jmenuje nového premiéra, bude respektovat stávající koaliční většinu. Nového premiéra by podle Fica měla navrhnout jeho strana, která volby v roce 2016 vyhrála.

Výběr hlavních událostí okolo vraždy Jána Kuciaka

 26. února - Slovenská média informovala o vraždě novináře Jána Kuciaka (27), který pracoval pro server Aktuality.sk, a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Vražda se podle generálního prokurátora Jaromíra Čižnára zřejmě stala ve čtvrtek 22. února večer, objevily se i informace, že pár byl zavražděn až 23. února. Policejní hlídka našla mrtvé v neděli 25. února.

- Policie za nejpravděpodobnější motiv označila reportérovu práci. Patrně první vraždu novináře v novodobých slovenských dějinách odsoudili slovenští politici, špičky EU i český premiér Andrej Babiš. Slovenská vláda vypsala odměnu milion eur (přes 25 milionů korun) za informace, které pomohou k dopadení vraha.

27. února - Slovenský policejní prezident Tibor Gašpar řekl novinářům, že případ má určitý přesah do ČR.

- Aktuality.sk napsaly, že Kuciak se naposledy věnoval článku o podnikatelských vazbách Ficovy asistentky Márie Troškové a bývalého poslance Ficovy strany Směr-sociální demokracie a tajemníka bezpečnostní rady státu Viliama Jasaňa s italským podnikatelem Antoninem Vadalou, udajně napojeným na italskou mafii 'Ndrangheta. Fico se svých spolupracovníků zastal.

- Podle serveru Respekt.cz je zmíněným přesahem do ČR míněna novinářka a zakladatelka Českého centra pro investigativní žurnalistiku Pavla Holcová, která s Kuciakem na článku o vazbách Ficova okolí na osoby blízké mafii spolupracovala.

28. února - Slovenský ministr kultury Marek Maďarič oznámil demisi. Řekl, že se nedokáže vyrovnat s tím, že za jeho působení na ministerském postu byl zavražděn novinář.

- Do vyšetření případu opustili svá místa Jasaň a Trošková.

- Gašpar upozornil, že policie se nemůže soustředit jen na jednu verzi. Řekl, že nejpravděpodobnější je varianta, že čin souvisí s působením italských občanů na Slovensku.

- Fico obvinil opozici, že téma dvojnásobné vraždy zneužívá v politickém boji s cílem převzít moc.

1. března - Policie při raziích na východě země zadržela v souvislosti s případem sedm Italů. Média informovala, že mezi zadrženými je i Vadala. Zadržení byli 3. března propuštěni.

2. března - Slováci vyšli do ulic, aby uctili památku zavražděných. Shromáždění v centru Bratislavy, na které přišlo 20.000 lidí, se zúčastnil i prezident Andrej Kiska. Aktivisté svolali pietní akce také do desítek dalších měst a podobná shromáždění se konala rovněž v zahraničí, včetně ČR.

- Kuciakova snoubenka byla pohřbena ve vsi Gregorovce na východním Slovensku.

3. března - Kuciak byl pohřben ve své rodné obci Štiavnik na severozápadě Slovenska.

- Ministr vnitra Robert Kaliňák dal najevo, že neodstoupí, jak ho k tomu vyzval Most-Híd, tedy jedna ze tří koaličních stran, a opozice.

4. března - Prezident Kiska vyzval k zásadní rekonstrukci vlády, anebo k předčasným volbám. Premiér Fico návrh odmítl jako popření výsledků demokratických voleb, Kiska se podle něj přidal na stranu opozice, která volá po "převratu".

5. března - Fico kritizoval Kisku za jeho loňské setkání s finančníkem a filantropem Georgem Sorosem.

6. března - Fico prohlásil, že Kiska se po vraždě novináře věnuje mocenským hrám, dělá opoziční politiku, destabilizuje zemi a nechrání její dobré jméno v zahraničí.

7. března - Premiér Fico řekl, že stojí o setrvání strany Most-Híd v koalici.

8. března - Kiska vybídl Fica a předsedu parlamentu Andreje Danka k podpisu společné deklarace s cílem vyřešit politickou krizi v zemi.

- Prokurátor Vasiľ Špirko prohlásil, že Kaliňák v minulosti vydal pokyn k jeho diskreditaci kvůli vyšetřování podezření možného uplácení Kaliňáka a exministra financí a dopravy Jána Počiatka v souvislosti se zakázkou na ministerstvu vnitra.

9. března - Tisíce lidí demonstrovaly v Bratislavě proti Ficově vládě a za nezávislé vyšetření obou vražd. Podle médií přišlo přes 30.000 lidí, některé odhady hovoří až o 50.000. Šlo o největší demonstraci od listopadu 1989.

- Vrcholní slovenští politici se na společné deklaraci neshodli. Premiér také oznámil, že o víkendu chce s koaličními partnery hledat řešení politické krize.

12. března - Kaliňák ohlásil demisi. Dlouhodobě čelil výtkám, že je politicky odpovědný za neřešení různých kauz. Most-Híd oznámil, že žádá vypsání předčasných voleb.

13. března - Šéf parlamentu a vládní Slovenské národní strany Danko naznačil, že koalice jedná i o možnosti výměny premiéra.

- Slovenská policie na základě evropského zatykače zadržela Antonina Vadalu, o kterém psal Kuciak.

14. března - Slovenský premiér Fico nabídl demisi, podle podle ústavy to znamená pád celé vlády. Svou demisi podmínil tím, že prezident Andrej Kiska, který v souladu s ústavou jmenuje nového premiéra, bude respektovat stávající koaliční většinu.

ČTK
  • 15Diskuse