Pátek 10. května 2024, svátek má Blažena
130 let

Lidovky.cz

Dozvuk případu Klatovy: firmy chtějí znát nemoci zaměstnanců

Česko

  7:00
PRAHA - Nedávný případ duševně nemocného lékaře z Klatov, který trápil malé pacienty, ukázal, že získat povinnou vstupní prohlídku před nástupem do nového zaměstnání bývá často formalita. Ne proto, že by Češi překypovali zdravím, ale proto, že dokážou lékařské vyšetření hravě obejít.
Konzultace s lékařem (ilustrační foto)

Konzultace s lékařem (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Přesná čísla o dírách v kartotéce nikdo nemá. Na slabiny posudkového systému ale poukázal i případ exprimáře dětského oddělení klatovské nemocnice. Že trpí maniodepresivní psychózou, její vedení prý nevědělo.

Primář před nástupem podle všeho dodal jen čestné prohlášení, že je zdráv a klidně tak mohl nastoupit na místo, kde léčil malé děti. Po celou dobu na jeho lež nikdo nepřišel a na podivné chování upozornil až zdravotní personál.

VÍCE O PŘÍPADU V KLATOVSKÉ NEMOCNICI:

Aby se mezi doktory už nic podobného nestalo, měl by se podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka do registru lékařů zapisovat jejich zdravotní stav. Ostatní zaměstnavatelé zase volají po tom, aby mohli více mluvit do prohlídek svých lidí.

Ideálně tak, že si zájemce o nové místo před prohlídkou u smluvního lékaře zajde ještě ke svému dosavadnímu praktickému lékaři, který z karty vypíše co nejvíce údajů o zdravotním stavu. „Tak je zaměstnavatel legislativou dobře chráněn. Jde ale o to, aby někdo v tomto řetězci neselhal,“ zmiňuje Vít Jásek, ředitel Unie zaměstnavatelských svazů.

Jenže v tom je další potíž. Odborníci upozorňují, že i praktickým lékařům chybí kompletní informace o jejich pacientech.

„Praktický lékař nemusí mít informaci, že se pacient léčí třeba na psychiatrii nebo někde jinde. Tento základní údaj se k němu nemusí dostat,“ upozorňuje předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák.

Ne každý má svého praktického lékaře

Jak je to možné? Kolegové specialisti jim totiž podle Šmatláka často nepředávají lékařskou zprávu, že jejich pacienta také léčí. „Přitom tuto povinnost mají ze zákona. Stává se i to, že tuto zprávu pošlou po samotném pacientovi. Ten už ji ale předat nemusí,“ říká Šmatlák. Nebo také záměrně nechce. „Není třeba v jeho zájmu, aby se informace dostala dál,“ dodává.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek ale navíc vysvětluje, že v tuzemsku neexistuje povinnost mít svého praktického lékaře: „A velké množství lidí nikde není registrováno.“

Pokud praktický lékař nemá přehled o kompletní kondici svého pacienta, ten smluvní ji odhalí jen těžko. Navíc někteří tito doktoři si ani výpis z dokumentace nevyžádají.
Když pak šéf zjistí, že ve skutečnosti pracovníka sužuje nemoc, která se neslučuje s jeho profesí, nastává pro něj podle Jáska z Unie zaměstnavatelských svazů velmi nepříjemná situace.

Víc do prohlídek mluvit

Předejít by se jí podle Jáska mohlo tím, že by zaměstnavatelé více do lékařských prohlídek mluvili. „Vstupní prohlídka má velmi obecné parametry. Podle druhu práce by si zaměstnavatel měl určit, co všechno v té prohlídce chce,“ myslí si Jásek. Jako příklad uvádí, že profesionální řidiči musí podstoupit i psychologické vyšetření. Podle zákona by ale z této prohlídky mohli nadřízení získat opět jen výstup, jestli uchazeč je, nebo není schopný vykonávat profesi. Ptát se na podrobnosti nebo nahlížet do lékařské dokumentace nesmí.

Podle Šmatláka by se ale navíc mezi zaměstnavatele měla rozšířit informace, že si mohou potvrzení o způsobilosti svého budoucího pracovníka vyžádat i u jeho praktického lékaře. To se ale týká pouze lidí, kteří pracují v takzvané první kategorii, většinou jde o administrativní pracovníky.

Zdravotní stav lékařů může mít „pod palcem“ komora

U lékařů by podle prezidenta Kubka mohl zafungovat registr, ve kterém by Česká lékařská komora shromažďovala informace o zdravotním stavu doktorů. „Neznamená to, že bychom někde šířili dokumenty toho člověka, ale na cílený dotaz zaměstnavatele bychom odpověděli, jestli je schopen vykonávat profesi, nebo třeba jen s omezením,“ popisuje Kubek.

Případ bývalého primáře klatovské nemocnice podle něho ale ukázal ještě na jednu systémovou vadu. „Neexistuje tu systém, který by lékaře okamžitě postavil mimo službu, když se stane něco takového. Než se celý případ uzavře, aby mu byl zakázaný výkon povolání,“ zmiňuje Kubek.

Tato praxe by se podle něho osvědčila zvlášť u lékařů, kteří se v pracovní době například opili. „Za dva dny se z toho vyspí a vesele dál ordinuje a čeká se, kdy to udělá znovu,“ dodal šéf profesní komory.

Článek vyšel v sobotním vydání Lidových novin

Večerní parťák na koupací rituál: Vyhrajte balíček od sebamed Baby
Večerní parťák na koupací rituál: Vyhrajte balíček od sebamed Baby

Přebalit, vykoupat, umýt hlavu, pořádně promazat celé tělíčko... Skvělým parťákem pro takový večerní rituál je sebamed Baby. Sháníte-li jednoho...