14. března 2018 15:11 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Hawking byl mimořádný, ale koncem života sklouzl mimo realitu, říká fyzik Chýla

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 27Diskuse
Z přednášky Stephena Hawkinga. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Z přednášky Stephena Hawkinga. | foto: Reuters

PRAHA Astrofyzik Stephen Hawking, který zemřel ve středu ve věku 76 let, se zapsal do historie například svou prací o černých dírách. Podle profesora Jiřího Chýly z Fyzikálního ústavu Akademie věd pro popularizaci moderní fyziky nejspíš nikdo neudělal tolik jako on, některá Hawkingova varování z posledních let však považuje za přehnaná.

Jiří Chýla

Profesor Jiří Chýla.

Je profesor fyziky, působí ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR.

Zabývá se teorií elementárních částic.

Téměř 20 let přednášel na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzitě Karlovy.

V letech 2000-2011 vedl Centrum částicové fyziky.

Věnuje se popularizaci fyziky v různých médiích. Od roku 2009 do roku 2017 byl členem Akademické rady Akademie věd ČR.

Lidovky.cz: Kdy jste se poprvé setkal s dílem Stephena Hawkinga?
On byl o pár let starší než já, ale znali jsme ho ještě, když jsme studovali. Už během studií jsme věděli, že Hawking byl něco mimořádného. Jeho vliv na fyziku byl už byl tehdy obrovský, ještě když si dělal doktorát v Cambridge, tak jsme věděli, že bude hodně významný.

Lidovky.cz: Jak dokázal teoretický fyzik natolik učarovat běžné populaci?
Jednak to téma černé díry bylo něco, do čeho přidal jev, který se po něm jmenuje. Šlo o Hawkingovu radiaci, která fakticky propojuje teorii relativity s kvantovou fyzikou. Navíc to byl jeden z lidí, kteří se v poslední době upsali teorii multiversa, což znamená, že náš vesmír není jediný vesmír, ale jsou i další, kde klidně třeba mohou fungovat jiné fyzikální zákony.

Lidovky.cz: Když Hawkingovi v roce 1963 diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózou, lékaři mu dávali jen několik let života. Jakou roli sehrála jeho nemoc v tom, jak ho vnímala veřejnost?
On onemocněl už v Cambridge a ten jeho vliv je daný i jeho handicapem. Překonal ho opravdu způsobem, který je téměř nepochopitelný. Lidé tehdy na tu nemoc umírali i za půl roku, a on s ní žil přes padesát let. To byl pro lidi trochu zázrak a přispělo to k tomu, že lidi hodně zasáhl.

Lidovky.cz: V knize Stručná historie času Hawking použil pouze jedinou rovnici, a to proto, aby neodradil čtenáře. Jakou roli měl jeho přístup v popularizaci vědy?
Ta knížka byla mimořádně populární, byla přeložená do desítek jazyků a vyšla v milionech výtisků. Mělo to významný vliv na širokou veřejnost, protože dokázal popularizovat hodně složité problémy. Nikdo pro popularizaci moderní fyziky asi neudělal tolik. Jeho knihy, a napsal jich víc, byly obrovsky populární a třeba to téma černé díry přilákalo hodně lidí, zejména mladých, a bylo vážně klíčové.

Královna Alžběta II. a Stephen Hawking.
Papež František se setkal ve Francii se Stephenem Hawkingem.

Lidovky.cz: Který z jeho objevů či myšlenek bude podle vás v budoucnu považován za nejzásadnější?
Jeho práce o černých dírách a zejména Hawkingovo záření (reliktní, tedy zbytkové záření černých děr – pozn. red.). Ten pojem je něco, co po něm zůstane navždycky.

Lidovky.cz: Vzpomenete si na některý z jeho mnoha výstupů či myšlenek, co vás nejvíce zasáhly?
Já jsem z trochu jiného oboru, fyziky elementárních částic, a tam je velmi rozšířená představa, že musejí existovat v jistém smyslu partneři známých částic, jako jsou protony, elektrony a podobně. V roce 2000 uzavřely dvě skupiny fyziků sázku o láhev kvalitního koňaku, zda budou tyto částce do patnácti let objeveny. Žádné takové částice dosud objeveny nebyly a létě 2016 byla proto sázka v Kodani vyplacena. Hawking se sázky nezúčastnil, ale v Kodani byl předání láhve přítomen a prohlásil, že pokud by se účastnil, hlasoval by NE. To bylo pro mne – skeptika  – docela zajímavé.

Lidovky.cz: V posledních letech Hawking varoval především před vzestupem umělé inteligence a volal po kolonizaci sluneční soustavy. Měla by s tím vědecká komunita nějak nakládat?
Není jediný, znám ještě několik vážně geniálních lidí, kteří ke konci života sklouzli k věcem, které jsou přehnané. Myslím si, že je to mimo realitu a nejde o něco, co bychom měli brát vážně. Klobouk dolů před jeho géniem, ale tohle vůbec neberu.

Lidovky.cz: Hawking nikdy nezískal Nobelovu cenu, což může překvapit.
Ona se totiž neuděluje za teoretické spekulace, ale za experimentální objev nebo teorii potvrzenou experimentem. Hawkingova radiace třeba ještě nebyla úplně pozorovaná. Takže byť jsou ty příspěvky obrovské, nemohl jí dostat. Byť bylo jeho dílo obrovské a úžasné. A experimenty pro něj moc nepřicházely v úvahu, právě i kvůli jeho handicapu.

Lidovky.cz: Kdybyste mu mohl položit jednu otázku, co by to bylo?
Hawking v roce 2010 napsal knihu, která se jmenuje Velkolepý plán. Tam popisuje, že fyzikální zákony samy od sebe a z ničeho vytvoří vesmír. To zní fantasticky. Aniž by k tomu bylo potřeba čehokoli. A já tomu upřímně třeba nevěřím.
Zeptal bych se ho, jestli to myslí vážně. Není sám, kdo to tvrdí, ale když o tom přemýšlím, tak nevím. Na to bych se ho zeptal – proč to nejsem schopen pochopit. Myslím si, že to nejde, aby vesmír vznikl z ničeho.

  • 27Diskuse




Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!