Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Rachot vrtaček a 600 pracovníků denně. Nablýskané Národní muzeum se horečně chystá na otevření

Česko

  5:00
PRAHA - V historické budově národního muzea finišují opravy před otevřením. Vstup bude do konce roku zdarma. Co bude k vidění už letos a jaké expozice se chystají na příští rok?

Rachot vrtaček, kladiv a čistících strojů se rozléhá monumentální budovou. Zhruba desítka mužů v reflexních vestách se krčí na kolenou na centrálním schodišti a leští mosazné úchyty na koberce. Nedaleko nich restaurátoři podle pravítka zvýrazňují štětečkem tmavé linky na zdech. foto:  Dan Materna, MAFRA

Národní muzeum mění tvář. Nabídne 80 tisíc předmětů včetně legendárního plejtváka

Rachot vrtaček, kladiv a čistících strojů se rozléhá monumentální budovou. Zhruba desítka mužů v reflexních vestách se krčí na kolenou na centrálním schodišti a leští mosazné úchyty na koberce. Nedaleko nich restaurátoři podle pravítka zvýrazňují štětečkem tmavé linky na zdech.

V historické budově Národního muzea právě finišuje generální rekonstrukce za přibližně jednu a tři čtvrtě miliardy korun. Novorenesanční skvost v horní části Václavského náměstí v Praze se návštěvníkům částečně otevře už za týden, symbolicky 28. října. Tedy v den, kdy si připomeneme sto let české státnosti.

Národní muzeum se veřejnosti otevře v neděli 28. října, kdy si připomeneme sto...
Zahalené busty, které lemují ochoz historické budovy Národního muzea.

„Dokončuje se úplně všechno. Těžké technické a technologické práce jsou již hotové, ale dělají se povrchové úpravy,“ líčí generální ředitel instituce Michal Lukeš, který prochází krizové body stavby několikrát za den a osobně na ně dohlíží.

Do oprav v muzeu i jeho těsném okolí se denně zapojí přibližně šest stovek pracovníků. Betonují prostory, pokládají podlahy, instalují výstavy nebo budují přístupové cesty. „Máme tu patrně největší spektrum profesí, které na stavbě může být. Kdyby se takto makalo tři roky, nemusíme se stresovat,“ glosuje Lukeš.

Co bude k vidění

Po rekonstrukci by mělo být zpřístupněno 95 procent historické budovy. Nebudou v ní žádné kanceláře ani depozitáře, jako tomu bylo do jejího uzavření v červenci 2011. Na Den vzniku samostatného československého státu se však neotevřou všechny její interiéry. Přístupné bude pouze přízemí a části prvního patra – panteon a ochoz. S finální kolaudací budovy se počítá v únoru příštího roku. V témže roce by také měly začít přibývat nové stálé výstavy, jejich vernisáže mají probíhat postupně do června 2020.

Lukeš versus Lukeš. Historik architektury a šéf Národního muzea se přou o stopy na opravené budově

Původní plány přitom hovořily o tom, že zrekonstruované dílo architekta Josefa Schulze z roku 1891 se otevře celé již v roce 2016. Kvůli problémům s výběrovým řízením na zhotovitele se však termín posunul na duben 2018. Právě patnáctého dubnového dne před 200 lety zahájila jedna z nejprestižnějších kulturních institucí v zemi svou činnost. Náročnost oprav však datum dokončení znovu přeložila.

Po říjnovém zpřístupnění budou pro návštěvníky muzea v suterénních prostorech nachystány dvě příležitostné expozice: 2x100 a Česko-slovenská/Slovensko-česká výstava. Prvně zmiňovaná představí dvě stovky rozmanitých předmětů ze sbírek Národního muzea se zajímavým příběhem. Vystavovány budou ve třech místnostech levé části budovy, v nichž v 19. století sídlila Česká akademie pro vědy, slovesnost a umění, předchůdkyně dnešní Akademie věd. Muzeum pro tyto exponáty vymyslelo nový, specifický způsob prezentace: klasické vitríny nahradí rozměrné železné klece připomínající vězení.

Bývalé prostory České akademie pro vědy, slovesnost a umění, předchůdkyně dnešní Akademie věd, v níž se uskuteční výstava 2x100.

Obrazy, které budou součástí Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy.

Česko-slovenská/Slovensko-česká výstava, která vznikla u příležitosti 100. výročí založení republiky, bude probíhat v zadní části dominanty Václavského náměstí, v prostorách dřívějších depozitářů a přednáškového sálu.

Historici i architekti opravu Národního muzea chválí. Promarněná příležitost, míní Pleskot

„Přiblíží dějiny společného státu Čechů a Slováků. Ukáže to, co nás spojovalo i rozdělovalo. Vzájemné vztahy vykreslí i na pozadí osudů konkrétních lidí,“ přibližuje Lukeš, jenž stojí v čele národního muzea od roku 2002. Jde o přibližně 1500 předmětů rozdělených do několika tematických částí, jako jsou politika, kultura, průmysl, sport nebo vojenství.

Součástí expozice, vytvořené společně se Slovenským národním muzeem, bude i soubor dokumentů, které osudově ovlivnily české a československé dějiny. „Znovu se vrátí originál Mnichovské dohody. K vidění bude Pittsburská dohoda, československé ratifikace mírových smluv z Versailles, Saint-Germain a Trianonu, Vídeňská arbitráž či deklarace Hácha – Hitler. Něco takového tu dosud nebylo,“ tvrdí generální ředitel.

K nahlédnutí bude rovněž prostor původní ředitelny. Sám Michal Lukeš v ní sedával sedm let. Po opětovném zpřístupnění však poslouží jako reprezentativní místnost pro mimořádné příležitosti. Chybět v ní nebude historický nábytek jako například rohová sedačka z pozůstalosti Karla Kramáře nebo obrazy a busty českých panovníků a významných představitelů státu.

Ředitel Národního muzea Michal Lukeš v prostorách původní ředitelna. Ta bude návštěvníkům zpřístupněna i po znovuotevření novorenesanční budovy. Sloužit budeš ovšem pouze jako reprezentativní prostor.

V polovině příštího roku by se v muzeu měly uskutečnit krátkodobé výstavy věnované egyptskému faraonovi Tutanchamonovi nebo čtyřem slavným českým hudebním skladatelům: Bedřichu Smetanovi, Antonínu Dvořákovi, Bohuslavu Martinů a Leoši Janáčkovi. „Rádi bychom to udělali neotřele, plné multimédií, nejen vystavit Dvořákovu taktovku a Smetanovy vousy,“ přibližuje Lukeš.

V listopadu 2019, na výročí 30 let od sametové revoluce, budou již hotovy tři čtvrtiny stálých expozic, včetně té s populární 22,5 metru dlouhou a více než čtyři tuny těžkou kostrou samice plejtváka myšoka, kterou vyvrhlo moře v listopadu 1885 na pobřeží ostrova Lyngoy u jihozápadního Norska. A v červnu 2020 návštěvníci uvidí osm nových neměnných expozičních celků: Příroda, Zázraky evoluce, 20. století, Dětské muzeum, Spojovací chodba, Dějiny, Lidé a Klenotnice a mincovní kabinet.

Zázraky evoluce: Zoologická expozice o bezobratlých, rybách, ptácích i savcích. Tématem je pohyb jako základní projev života. K vidění bude třeba unikátní dvoumetrový model kudlanky nábožné. Architektonické řešení zpracovali Daniel Kříž, Jan Albrecht, Renata Slámková.

Do konce roku zdarma

Zájem o obnovenou budovu je podle Lukeše již nyní veliký. Největší nápor návštěvníků očekává vedení muzea 28. října. I proto se rozhodlo, že bude prohlídky organizovat pouze po skupinkách s průvodcem jako na hradech a zámcích. Trvat by měly 30 minut. Navíc do konce letošního roku, kdy bude vstup bezplatný, umožní instituce návštěvy od desáté ranní až do osmé hodiny večerní. Dostat by se tak mělo na všechny. Jen do panteonu bude přístup omezený. Zájemci se musí předem objednat na webových stránkách muzea.

Kdo nahradí Fučíka s Čapkem? Panteon Národního muzea zaplní přes padesát osobností

Právě nová podoba sálu, jenž slouží jako galerie eminentních osobností národa, vyvolala loni v létě po zveřejnění značné vášně. Nelibě nesli změnu zejména komunisté. Ti nesouhlasili s tím, aby z panteonu zmizela busta Julia Fučíka, žurnalisty popraveného nacisty za účast v protinacistickém odboji a dlouholetého člena KSČ. Fučíkova podobizna, jak se ukázalo později, přitom byla odstraněna bez větší pozornosti již v roce 1991. Ředitel Lukeš se chtěl nicméně po rekonstrukci vrátit ke koncepci při vzniku panteonu. V centrálním úseku památky se tak opět objeví třeba mramorové busty císaře Františka josefa I. a císařovny Alžběty, přezdívané Sissi.

Busty císaře Františka Josefa I. a císařovny Sissi, které se do panteonu vrátí.

„Panteon už je téměř hotový. Musí se přebrousit a přeleštit podlahy, dodělávají se detaily výzdoby a připravují se sochy, aby se dvacátého mohly usadit,“ říká Lukeš. Do původní podoby se vrátí i kopule nad panteonem, jejíž malované tabule byly poničeny během bombardování Prahy v únoru 1945. Od té doby je nahrazovala plexiskla. „Nyní by se tam měly vrátit kopie dobových skel. Památkáři chtěli, a já s tím souhlasím, aby se budova vrátila do podoby, kdy byla postavená, včetně nábytku i maleb.“

Show v podzemí

Původních je tak například 60 procent parket, které byly zrestaurovány. Složitý památkový průzkum předcházel i výmalbám. Muzeum mělo před uzavřením zdi vymalované převážně na bílo. V 19. století byl však každý ze sálů vyveden v jiné barvě. Památkáři se tak snažili najít jejich originální odstín. Novinkou bude podzemní chodba, jež propojí historickou budovou s vedlejším objektem bývalého Federálního shromáždění, rovněž spravovaným muzeem. Zhruba 100 metrů dlouhý a 15 metrů široký tunel je již vybudován, zpřístupněn ale bude až v příštím roce.

„Chceme v něm udělat multimediální show, aby to nebyl obyčejný průchod. V první fázi nabídneme lidem procházku dějinami Václavského náměstí od středověku až po současnost,“ prozrazuje Michal Lukeš s tím, že projekce v chodbě musí být oboustranná a kontinuální, aby se lidé nezastavovali. Nově bude návštěvníkům umožněn zároveň vstup do hlavní věže novorenesanční budovy, kde se jim naskytne unikátní výhled na pražské centrum i na kopuli panteonu.

Expozice Spojovací chodba. Multimediální prostor s vizuálním a zvukovým působením na návštěvníka. Tématy budou: Dějiny mezi léty 1918 až 2018 v prostoru Václavského náměstí a Architektonický vývoj prostoru Václavského náměstí od konce 19. do konce 21. století. Architektonické řešení zpracovalo studio Kolmo.

Ačkoliv se brány nablýskaného muzea otevřou už za několik dní, zástupci instituce si podle slov jejího šéfa ani poté příliš neuleví. Vypořádat se budou muset se zájmem veřejnosti, aby naplnili její vysoká očekávání. Definitivně si možná oddechnou až za dva roky, kdy bude Nejvyšší kontrolní úřad celý projekt kontrolovat.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!