V jednom z mnoha baptistických kostelů v kraji Sumter na jihu státu Georgia se triumfální nástup Baracka Obamy k moci očekával s úzkostí či přímo odporem. „Obama nás přivede k úpadku,“ řekl mi tehdy jen pár dní před historickými volbami roku 2008 muž středního věku, jenž se představil jako Terry Stolman.
Obával se posunu země k socialismu, rozpadu tradičních konzervativních hodnot a rovněž společenské dominance „jiné“ rasové skupiny, jak Terry tehdy popsal Afroameričany a jejich předpokládaný podíl na moci.
O pár let později, kdy se země jen pomalu vzpamatovávala z velké recese, mi jiný postarší běloch jménem Randy Smith ve státě Západní Virginie rovněž popsal svou budoucnost pesimisticky. Cítil, že jeho životní styl horníka vede k nevyhnutelnému zániku. Za realitu vinil Obamu a liberály, kteří Ameriku „svévolně“ vedli k jiným zdrojům energie na úkor uhlí.
Horší byla jen epidemie AIDS
Terry a Randy rovněž vyjádřili svou obavu tím, že Ameriku popsali jako zemi, „kterou již nepoznávají a do které možná už ani nepatří“. Jinými slovy, jako zem, kde přicházejí o práci, jež je živila po dekádách, jako zem, kde jsou dnes legální svatby lidí stejného pohlaví, kde se může kouřit marihuana a jež se demograficky zásadně mění (do pár let budou nejpočetnější etnickou skupinou v USA Hispánci).
Kuřáci marihuany vyjdou z věznic. Reforma chce zmínit drakonické tresty |
Oba dva muži již tehdy alespoň statisticky mohli být zařazeni do „rizikové“ skupiny Američanů, konkrétně bělochů a bělošek středního věku s nízkým vzděláním. Z dnes hojně citované studie ekonomů Anguse Deatona (letošního nositele Nobelovy ceny za ekonomii) a jeho ženy Anny Caseové totiž vyplývá, že běloši středního věku (45–54 let) se vyznačují prudkým nárůstem předčasných úmrtí.
Za sledované období (1999–2013) úmrtnost mezi bělochy středního věku, která mezi lety 1978–1998 v průměru klesla o dvě procenta, začala zprvu mírně a v posledních letech prudce stoupat (až o 22 procent).
„Pouze epidemie HIV/AIDS měla v moderní době podobný dopad jako tento trend (předčasná úmrtí mezi bělochy a běloškami středních let),“ našel jedinou paralelu Angus Deaton ve snaze popsat šokující závěry studie, již vydal se svou ženou.
Angus Deaton - "The Great Escape: Health, Wealth, and the Origins of Ine... https://t.co/NPaeHV2JWG
— Mohan K. Bavirisetty (@InnovArch) 28. Listopad 2015Deprese, alkohol, sebevraždy
Žádná jiná rasová a věková skupina podobný trend nezažívá. Mezi Afroameričany je sice nízká dlouhověkost stále nejvyšší, přesto rozdíl mezi černochy a bělochy se, co se předčasných úmrtí týče, podle studie v posledních letech téměř vyrovnal.
Manželé Deaton a Caseová, kteří přednášejí na prestižní univerzitě Princeton, bílé Američany středního věku neváhali nazvat „ztracenou generací“, která zažívá období dlouhotrvající těžké deprese. Spásou pak pro ně bývá alkohol, drogy (opium a heroin), a často i sebevražda.
Deaton a Caseová mají za to, že za depresemi této skupiny především stojí ekonomické strádání způsobené velkou recesí z roku 2008 a následující roky, které jejich životní podmínky nijak nezlepšily.
Podle expertů z univerzity Dartmouth v New Hampshire, kteří byli požádáni o kritický komentář studie, příjmy domácnosti svobodného bělocha či bělošky se středoškolským či nižším vzděláním po roce 2008 v průměru klesly o 19 procent. Stojí za zmínku, že mezi Afroameričany a Hispánci, kteří se léta nacházejí na spodním sociálním žebříčku, k žádnému nárůstu předčasných úmrtí za stejně období nedošlo.
Autoři studie upozorňují, že předčasná úmrtí v této věkové a rasové skupině nenastala ani v bohatých státech západní Evropy jako třeba ve Velké Británii, Švédsku či Německu.
Experti se tak dohadují, proč zrovna běloši středního věku v USA nedokázali ekonomickému propadu čelit tak jako jiné podobně citelně zasažené rasové či etnické skupiny. Paradoxem navíc je, že Amerika zažívá největší nárůst pracovních míst od 90 .let (jen v říjnu země vytvořila 271 tisíc nových míst), počet lidí bez zdravotního pojištění prudce klesá a nezaměstnanost je jen pět procent. Jednoduše, nedošlo na apokalyptické předpovědi, že se USA řítí do časů ekonomického kolapsu.
Americký sen utopií
Renomovaný ekonom Paul Krugman (rovněž nositel Nobelovy ceny za ekonomii) ve svém pravidelném sloupku pro list the New York Times dokonce napsal, že se nynější zlověstný trend mezi bělochy středního věku dá porovnat s nárůstem předčasných úmrtí v Rusku po pádu komunismu.
"life expectancy among less educated whites reminiscent of the collapse of life expectancy in post-Communist Russia" http://t.co/nAYUOPqvgk
— Mark Ames (@MarkAmesExiled) 4. květen 2015Krugman se přiklání k hypotéze, kterou se snažil popsat ekonom Deaton. Ten řekl, že běloši středního věku „ztratili příběh svých životů“. Neboli, jak Krugman píše, tito lidé byli od dětství vedeni ve víře v americký sen a jen těžce se vyrovnávají s tím, že jejich sny a představy se nenaplnily. Naopak, místo blahobytu, vzrušující kariéry a společenského uznání žijí v bídě a zapomnění.
Dante Chinni, profesor politologie a žurnalistiky z univerzity Michigan, k tomu přidává své vlastní závěry o daleko vyšší nezaměstnanosti, se kterou se potýkají Američané v zemědělských oblastech.
Ostatně, epidemie předčasných úmrtí především zasáhla oblasti kolem Apalačského pohoří (považované za centrum manuálních profesí), biblického pásu (náboženské enklávy na jihu) a „šedivějící“ Ameriky na severu a západě země. V drtivé většině se jedná o konzervativní státy, kde dominují běloši.
„Až 45 procent lidí je tu bez práce,“ řekl profesor Chinni v rozhovoru pro televizní stanici PBS. „Je daleko tvrdší žít v těchto zemědělských oblastech, kde v poslední době mimo jiné zanikly manufaktury, které dávaly lidem obživu,“ upozornil Chinni s tím, že pokud někdo v těchto oblastech přijde o práci, jen těžko nachází nové pracovní místo.
Vedle úzkoprofilového zaměření mnoha lidí rekrutujících se z manuálních profesí, se tyto kraje nevyznačují rozmanitostí průmyslu či služeb.
Na slovech profesora Chinniho je znepokojující fakt, že bílí Američané ve věku mezi 45 a 54 lety v této fázi svých životů kdysi vydělávali nejvíce peněz. Měli totiž dostatek zkušeností a seniority, tedy atributů, jež vedly k vyšším platům. Byly to kdysi jejich nejproduktivnější časy.
Autor je dopisovatelem LN v USA.
