„Je to otevřené, iracionální a hysterické nepřátelství,“ citoval jednoho člena bezpečnostní komunity britský Guardian. Podle jiného by taková prohlášení mohla přimět některé zaměstnance zpravodajských úřadů k výpovědím.
Trump: Lživé kompromitující materiály mohl vypustit někdo z tajných služeb |
Tajné služby však ve skutečnosti ani nesestavily ani nezveřejnily neověřený soubor dokumentů, napsal Guardian. Po měsíce „kompro“ kolovalo v newsroomech největších médií, odmítaly jej ale vydat bez potřebného ověření pravdivosti obsažených tvrzení.
Podle amerického webu The Daily Beast ukazuje Trumpův přístup na to, že podezřívá Ústřední zpravodajskou službu (CIA) i další agentury, že jsou pouze nástrojem v rukou odcházející Obamovy administrativy.
„Trump poukazuje na to, že špičky bezpečnostní komunity jsou zpolitizované,“ uvedl pro The Daily Beast republikán Peter Hoekstra, bývalý šéf zpravodajské komise ve Sněmovně reprezentantů a nynější podporovatel nastupujícího prezidenta. Trnem v oku je prý Trumpovi především šéf CIA John Brennan a ředitel Národní zpravodajské služby (DNI), zastřešující největší americké zpravodajské úřady, James Clapper. „Trump vidí, že to pokazili v Libyi, s Islámským státem a v Egyptě s Muslimským bratrstvem,“ řekl Hoekstra.
Není to produkt tajných služeb
Právě Clapper si v středu večer telefonoval Trumpovi, aby mu vysvětlil, že bezpečnostní komunita nestojí za uniklými informacemi. „Kladl jsem důraz na to, že tyto dokumenty nejsou produktem amerických služeb a nevěřím, že za jejich zveřejněním stojí nějaký jejich zaměstnanec,“ uvedl ve svém následném prohlášení šéf DNI.
Jeho telefonát potvrdil i sám nastupující prezident na svém twitterovém účtu. „Clapper odsoudil falešnou a fiktivní zprávu, která byla ilegálně šířena dále,“ napsal.
James Clapper called me yesterday to denounce the false and fictitious report that was illegally circulated. Made up, phony facts.Too bad!
Podobně kompromitující materiály odsoudili i další zpravodajci. „Myslím, že došlo k mnoha nedorozuměním mezi Trumpem a zpravodajskými úřady. Ten dokument není pravou zprávou tajných služeb a nepochází z prostředí americké bezpečnostní komunity,“ popsal svůj postoj bývalý šéf amerických tajných služeb John McLaughlin. Trump podle něj bude litovat svých komentářů.
Na tom, že soubor dokumentů o pětatřiceti stranách nejsou více než špatně „odzdrojované“ pomluvy, které nedosahují standardů amerických ani britských tajných služeb, se shoduje většina zahraničními médii oslovených operativců.
Špatné vztahy jako dlouho ne
Podle Rona Wydena, senátora demokratů a člena zpravodajské komise je ale pro Trumpa „hluboce nebezpečné“, aby pokračoval ve sporech s tajnými službami. „Prezident je zodpovědný za životně důležitá rozhodnutí ohledně národní bezpečnosti, například jestli jít do války. To však závisí na širokých aktivitách a analýzách zpravodajských úřadů,“ řekl Guardianu Wyden s tím, že podrývání věrohodnosti bezpečnostní komunity může být pro takovou budoucí situaci velmi zrádné.
„Sloužil jsem pod sedmi prezidenty, ale nepamatuji si, že by vztahy někdy byly takto špatné,“ řekl americkému webu The Daily Beast hlavní právní poradce CIA za administrativy Bushe mladšího John Rizzo.
  |
„Po pohrdání a ponižování těžce pracujících tajných agentů a následném přiznání jejich pravdy v souvislosti s ruskými hackerskými útoky, jsou současná přirovnání k nacistickým praktikám, nejhorším možným vývojem,“ přidala se právnička Vicki Divollová, která v minulosti pracovala pro CIA i senátní zpravodajskou komisi.
Podobný názor sdílí i demokratický kongresman Adam Schiff. „Zmínit zpravodajské služby ve stejné větě jako nacistické Německo je podrývání vlastní autority a důvěryhodnosti, které jako zvolený prezident Trump bude potřebovat,“ řekl Schiff serveru The Daily Beast s tím, že informace tajných služeb jsou pro prezidenta životně důležité.
Opakované obraty
Přitom se zdálo, že poté, co se Trump v pátek setkal se čtveřicí hlavních šéfů zpravodajských úřadů a přiznal zapojení Ruska do ovlivnění prezidentských voleb, je válečná sekera zakopána. „Obrovsky si vážím práce a služby mužů a žen v tajných službách,“ řekl Trump minulý týden.
Svým současným postojem se ale vrátil ke svému původnímu přístupu, kdy odsuzoval přístup CIA k otázce údajného držení zbraní hromadného ničení v rukou iráckého diktátora Saddáma Husajna v roce 2002. Ten vedl k invazi do Iráku, jež je považována za počátek nestabilní situace na Blízkém východě.
Guardian cituje i současného zaměstnance amerických tajných služeb. Ten pod slibem anonymity řekl, že čekal, s čím Trump přijde, a považoval adepty na šéfy CIA a DNI Mikea Pompea a Dana Coatse za „rozumnou volbu“. Trumpova rétorika však prý nepřidala na morálce jemu ani jeho kolegům. „Nikdo však neplánuje podávat výpověď nebo skákat z okna,“ zlehčil trochu situaci zdroj britského deníku.
Jinak se ale k situaci staví například vysloužilý agent CIA Glenn Carle, podle nějž jsou rezignace racionální odpovědí na Trumpův přístup. Bezpečnostní komunita podle něj čelí „existenciální krizi“, kterou podněcuje představa služby „někomu, pro koho je pravda irelevantní“. „Člověk buď může skončit, nebo se snažit poskytovat informace těm částem vlády, které je skutečně mají chuť využívat, například armádě,“ řekl Guardianu Carle s tím, že jiná možnost neexistuje.
