V mem oboru - chemie - je

V mem oboru - chemie - je spousta nasich byvalych doktorandu, kteri stravili par let na postdokach venku a ted se rozhlizeji po pozicich v CR - jenze hledaji samostatnou pozici, kde by si mohli postavit svoji skupinu a delat svoje veci (nikoli aby jako asistent delali poskoka nejakemu staremu profesorovi). Pokud se pozice bude inzerovat takto, tak to bude fungovat. Ted na jare byl na UOCHB konkurz na 1-2 juniorska mista a aplikovalo pres 30 zajemcu, z cehoz 9 bylo excelentnich (vcetne postdoku z Harvardu a Scrippsu), kteri byli pozvani na presentaci a interview. Uznavam, ze universita v krajskem meste asi bude tahnout mene, ale kazdy z tech neuspesnych aplikantu z naseho konkurzu by na takove univerzite byl velkym prinosem. Otazka ovsem je, zda by ho tam vubec chteli a chteli mu nabidnout samostatnost. Vim o pripadech, kdy profesor rikal studentovi, ze jestli odjede an postdok, tak uz ho zpatky nikdy nevezme :-(

Nemá to řešení

Msebek: „Prostě by prostě zavřeli školu, fakultu či katedru, které si nemůže nebo neumí sehnat zaměstnance alespoň na úrovni odpovídající jejímu okolí. Proč by to nešlo u nás, v čem je problém?“ Ale ti zaměstnanci, kteří tam jsou, plně odpovídají svému okolí. I akreditaci vyhovují.Nenabízíte příliš sekyrářské řešení?  Regionální univerzity byly budovány v dobré víře od roku 1991, řešením není teď je začít rušit. Centralizace Praha-Brno-Olomouc zjevně není dobrá. Už z důvodů koncentrace moci. Může se utvořit jedna poměrně malá parta, která kontroluje celý obor a ostatní si ani neškrtnou. Otázka je, proč jsou regionální univerzity po více než dvaceti letech v takovém stavu, jakém jsou, proč se je nepodařilo vytáhnout nahoru? Je na to u nás potřeba 50, nebo dokonce 100 let?Jinak si nemyslím, že by dnes všichni říkali, že jsou elitní. Přece už po řadu let vycházejí různá srovnání našich univerzit, kafemlejnek také něco ukazuje. Michal Hocek:  Podobné fakulty ale mohou nabídnout jen místo odborného asistenta, 14 hodin výuky. Tedy hlavně učit, o vědu až zas tak nejde, tabulkový plat a začnou zpravidla se smlouvou na 1 rok. Kde by se vzala výzkumná skupina, za co?

Ale slo by to - existuji

Ale slo by to - existuji ruzne navratove granty, postdoktorske granty GACR apod. Tabulkovy plat mu dat muzou, ale pokud chteji nekoho dobreho tak se 100% osobnim priplatkem. 14 hodin ucit je hloupost (nebo v takovem pripade by to byla spis schvalnost, aby si mladej moc nevyskakoval)  - ale i tak zbyva v tydnu dalsich 36-50, kdy se da neco udelat. Kdo chce ten dela a umel bych vyjmenovat excelentni priklady i z univerzit v krajskych mestech - viz. rada biologu z Budejovic nebo chemiku z Pardubic.

Michal Hocek:  "excelentni

Michal Hocek:  "excelentni priklady i z univerzit v krajskych mestech - viz. rada biologu z Budejovic nebo chemiku z Pardubic." Ano, jenomže tam je oněch přibližně padesát let vývoje. Chemicko-technologická fakulta (resp. vysoká škola) v Pardubicích byla založena někdy v padesátých letech 20. st (nebo později, nevím?). Ostatní fakulty pardubické univerzity jsou odborně bezvýznamé. Biologická fakulta JČU zase těží z dlouhodobé existence biologických ústavů AV ČŘ, které jsou tam, tuším, někdy od poloviny 70.let. Fakulty regionálních univerzit většinou vznikaly z nějaké místní pedagogické, nejprve to táhli tamní učitelé, kteří byli takoví, jací byli, plus nějací "odborníci z praxe", hlavním cílem bylo, aby fakulta nějak zprvu fungovala, aby se učilo, aby měla absolventy. A po nějakým 10 letech se rozvoj zasekl. Ti původní, pokud nebyli příliš přestárlí, jsou tam dodnes - mají zásluhy, jsou to zakladatelé (znám příklad jednoho docenta, co se nemyl a páchnul, odborná komunikace s ním spočívala v tom, že referoval, jaké nejnovější vtipy si přečetl v Dikobraze, kvůli stížnostem pak nemohl už učit denní studium, jen dálkaře, měl ale zásluhy, tak mu jen domlouvali,aby se začal mýt, což sliboval, ale neučinil...)Souhlasím s vámi, že věci by šlo urychlit cíleným řízením dané instituce, akademické senáty v té podobě, co jsou, také neberu (i když protřelý děkan by je měl umět zmanipulovat).

Už je to nepřehledné, ale zkusím reagovat

 MF: Nenabízíte příliš sekyrářské řešení? MŠ: Ale ne, jenom preferuji náročnost, efektivitu a kvalitu. Na každé dobré škole ve světě se ale občas něco zruší, něco jiného založí, lidé odcházejí a jiní přicházejí. To vše je naprosto přirozené a zdravé. Nezdravá a nepřirozená je naopak naše uzavřenost a zatuchlost, jednobarevné kariéry od narození do smrti na jedné škole, pomluvy na chodbách místo otevřené a konstruktivní kritiky, … MF: Regionální univerzity …MŠ: Nic proti nim. Každá škola má mít definovanou úroveň, cíle, nároky, ... Některé školy mají mít (snažit se mít) mezinárodní úrovně a dopad, mají být  elitní, výběrové a náročné na všechny (učitele i studenty), špičkově výzkumné, lépe financované ale mnohem přísněji hodnocené! Jiné školy mají být regionální, důležité hlavně pro svůj región, méně náročné (na učitele i žáky), nevýzkumné, ale dobře spolupracující s lokálními firmami atp.Někdo prostě hraje na světovém hřišti, jiná na regionální, obojí je potřeba. Musí se ale vědět, kdo je kdo. Oba typy mají být jinak financované, jinak hodnocené,  … MF: Může se utvořit jedna poměrně malá parta, která kontroluje celý obor a ostatní si ani neškrtnou.MS: Odborně si to nedovedu si to představit, ve svém oboru vůbec ne. Mladému šikovnému člověku odkudkoli nemůže bránit snažit se dostat na špičkové školy v cizině a do špičkových světových časopisů. Potom, co se proslaví ve světě, mu ale „vlivná místní parta“ může bránit v návratu, zejména v návratu na vedoucí funkce, to máte bohužel pravdu. Je smutné v mém oboru pozorovat, jak v různých Radách, komisích, zejména nad úrovní školy, vidím úplně jiné lidi, než na špičkových (!) mezinárodních konferencích nebo na špičkových zahraničních školách. MF: Otázka je, proč jsou regionální univerzity po více než dvaceti letech v takovém stavu, jakém jsou, proč se je nepodařilo vytáhnout nahoru? Je na to u nás potřeba 50, nebo dokonce 100 let?MŠ: Vaši otázku opravím tak, že ji rozšířím na VŠECHNY univerzity! A teď odpověď, je zřejmá: Protože dosud neproběhla žádná pořádná reforma, univerzity jsou řízeny odborářsky zevnitř, a v podstatě i zvenku. Kdo vlastně u nás kazí hodnocení typu peer review? No přece většina akademické obce. Kdo později pokazil celý kafemlejnek (zanesení podvodných kategorií typu funkční vzorek, užitný vzor, …, ad hoc zakládáním školních a národních časopisů registrovaných ve WoS, …). No přece zase většina (průměr a podprůměr) akademické obce. MF: Jinak si nemyslím, že by dnes všichni říkali, že jsou elitní. Přece už po řadu let vycházejí různá srovnání našich univerzit, kafemlejnek také něco ukazuje.MŠ: No tak zkuste vyjmenovat pár elitních a pár neelitních škol JSrovnání dosud dělají výhradně novináři, obvykle s metodickými chybami. Žádné oficiální hodnocení jsem dosud neviděl. Pokud vy jo, dejte mi prosím odkaz. Kafemlejnek sice „něco“ říká, ale je to zaneseno neuvěřitelně mnoha podvody a nesmysly. Dále v něm dělení počtu bodů počtem akademiků.