Alespoň se na tom shodují čeští politologové a sociologové. Prezident má podle nich dost příznivců, kteří by mu pomohli přesáhnout pětiprocentní hranici, která je pro vstup do parlamentu nutná. "Klaus je velmi silná osobnost. Když ho srovnáme například s Milošem Zemanem a Janou Bobošíkovou, tak on je zcela jiný formát. A tihle dva neuspěli s novými stranami jen těsně," vyjádřil se pro LN například Daniel Kunštát ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Podle Kunštáta navíc pořád existuje v českém politickém spektru místo pro myšlenky, které by případná nová Klausova strana mohla akcentovat. Jsou to především "citlivá" témata, jako je přistěhovalectví, rovné příležitosti, rovnoprávnost svazků homosexuálů či odpor k Evropské unii.
KLAUS PROTI HOMOSEXUÁLŮM |
Současný prezident má podle Kunštáta tu výhodu, že by tato témata uměl podat sofistikovaněji. "Nepřiblížil by je extrémní pravici, na to je příliš inteligentní a racionální," míní Kunštát. Inspiraci by zatím nevytvořená strana na pravém spektru mohla hledat ve stranách, které sbírají body v některých zemích západní Evropy – například Praví Finové ve Finsku či Svobodní v Rakousku.
Politolog Lukáš Jelínek zase připomíná, že případná Klausova strana by mohla sebrat nevyužitý "potenciál" v podobě bývalých voličů dnes již zaniklého Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa. Krajně populistická strana kolem Miroslava Sládka byla v letech 1992–1998 součástí Poslanecké sněmovny a vyznačovala se ostrou rétorikou namířenou například proti Romům.
"Sládek skončil i kvůli tomu, že ostatní politické strany přebraly jeho témata. Miloš Zeman je toho klasickým příkladem. Část elektorátu se samozřejmě přelila do jiných stran, ale pořád zůstává neuchopený," uvažuje Jelínek.
KLAUSOVA CESTA Z HRADU |
Je přesvědčen, že budoucí Klausovi "spolustraníci" by se mohli rekrutovat z konzervativního a pronárodního sdružení D. O. S. T., které vede Ladislav Bátora. "Jeho členové měli vždy politické ambice, nikdy jim však nevyšly, teď to zkoušejí oklikou. Kdyby si ale založili vlastní stranu, bylo by to logické," míní Jelínek.
Někteří odborníci však předpovídají, že Václav Klaus se bude po roce 2013 spíš věnovat přednáškám než politice. "Prezident má sice dost příznivců a jeho strana by se do sněmovny nejspíš dostala, ale nemyslím si, že se bude chtít vracet do aktivní politiky," řekl LN sociolog Jan Herzmann, majitel agentury Factum Invenio.
