Na začátku byla myšlenka, že se ženy mohou vyrovnat mužům i tam, kde to nikdo nečeká. A nešlo ani tak o soupeření, jako o pocit dokázat si své schopnosti a odvahu a cítit svobodu. V cirkusové akrobacii bývají „nosiči“ těl zpravidla muži a z diskuse, zda by to ve větším celku zvládly jen ženy, se zrodil nový projekt s názvem PDF. Asi to pořád není běžné, i když před několika lety jsme viděli strhující francouzskou Compagnie XY, kde křehké ženy nesly na svých bedrech svalnaté akrobaty. | Ale jen technická dovednost by tu asi nestačila, tvůrčímu kolektivu (soubor nemá ani uměleckého šéfa, ani režiséra, ani choreografa) se podařilo najít příjemně nadsazenou polohu, v níž je důležitá ironie a hravost. Tenhle typ produkce je ukázkový i ve spojení divadla a cirkusu, protože PDF přináší jasně postavenou a rozvíjenou výpověď, v níž akrobacie je jedním z výrazových prostředků.
Zábavně o těhotenství
Hraje se o všem, co ženu v životě čeká, s čím se musí popasovat, o lásce, o nedůvěře a pochybování, o soupeření a animozitách. A samozřejmě i o pohlaví a schematickém vnímání rolí ženy. O ženě mezi muži, s muži a bez nich a také o ženě ve světě umění, tedy i v cirkuse. Nejdůležitější je však ironie a nadhled, s nimiž tato ryze ženská sestava komentuje všechna klišé.
Takový je hned úvodní výjev na téma těhotenství, který si mile utahuje ze vznešeného mateřství. Vidí ho hlavně jako přirozenou část života a radost. Akrobatky s „balony“ na břiše, které „pracují“ k porodu a funí do rytmu, jsou ohromně zábavné.
Celé představení je vůbec neseno velkou uvolněností, často se jednotlivé výstupy prolnou do bláznivého reje, v němž se stylizované pohyby těl stávají přímo výtvarnými obrazy, jindy je i ve strhujícím tempu znát cosi smutného, melancholického jako v životě, zvlášť když k tomu zní fado a Maríza.
Plné citu a vřelosti jsou akrobatické výstupy ve dvojicích, které se také pravidelně opakují jako leitmotiv ženské něhy a touhy po doteku, porozumění. A je skoro neuvěřitelné, jak má soubor diváky na povel, donutí je k tomu, aby pronesli jednu z nich nad hlavami téměř po celém obvodu hlediště, ostatně komunikace s hledištěm je ukázková a přirozená. Vtipně a bez křeče se tu pojednává o sexu a ženském orgasmu, výmluvně se tu staví pyramida z těl. Pak se zase objeví cover girls se třpytivými čepičkami a vyhazující ladně nohami, a vzápětí se změní v aktérky mužského sportu. Jako dokonalá parodie chlapáctví a mužnosti. Je zde i spousta menších skečů a vtipů vždy perfektně vymyšlených v propojení pohybu, gest, akrobacie a tématu, třeba když se na jeviště herečky vyřítí na scénu jako nahaté vřeštící stádo opic a proletí z jedné strany na stranu.
Z jeviště po celou dobu doslova proudí silná energie, ženská bojovnost a rozhodnost, svoboda a lehkost. Ale divák nemá pocit feministické nesmiřitelnosti a bezpodmínečnosti, protože je vždy v koncovce lehké shození, výsměch sobě i druhým. Jsou to obrazy života, které se nevymezují vůči jednomu pohlaví, jen vidí vzájemnou výlučnost a klišé, která ji doprovázejí, ukazují s potřebnou dávkou humoru.
Projet. PDF Portés de Femmes / Francie Letní Letná do 1. 9. |
