Někdejší člen první jazzové ligy, zásadní postava fúze jazzu s rockem, na začátku 70. let spoluzakladatel stylotvorné kapely Mahavishnu Orchestra a v následující dekádě držitel několika platinových desek a dvou cen Grammy za scénickou hudbu k seriálu Miami Vice se už před lety stáhl do svého studia, na živé hraní až na velké výjimky rezignoval.
Před dvěma lety po dlouhé odmlce vydal nové synthpopové album Seasons Pt. 1, které svojí až přílišnou retronáladou a zvukem přelomu 80. a 90. let příliš u veřejnosti ani kritické obce nezarezonovalo.
Nyní Jan Hammer (1948) přichází s překvapivým a poměrně kuriózním projektem Sketches In Jazz. V deseti krátkých skladbičkách, které mají skutečně délku i formu víceméně jen letmo nahozených skic, si připomíná svoje hudební kořeny, jak v akustickém jazzu (na klavír Hammer skutečně „nezapomněl“), tak v oblasti jazzové fusion.
Už samotný fakt existence takového projektu je pro Hammerovy fanoušky jistě pozoruhodný a bylo by zajímavé vědět, co hudebníka, který se jazzu už dekády v podstatě nevěnuje, k takovému kroku vedlo.
A zcela jistě Sketches In Jazz upozorňují na potenciál, který by Jan Hammer jistě mohl využít v plnocenném jazzovém nebo fusion projektu. Zvlášť když by se nespolehl jen na zvuky svých elektronických přístrojů, zvuk živých nástrojů nesimuloval klávesami (jako zde třeba trubku nebo saxofon), a „obtelefonoval“ pár starých přátel ke spolupráci.
