Pátek 26. února 2021svátek má Dorota 13 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Měli jsme štěstí jako vzpomínka na válku. Román sleduje osudy celé židovské rodiny

Obálka knihy Měli jsme štěstí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Obálka knihy Měli jsme štěstí. | foto: KNIHA ZLÍN

PRAHA Georgii Hunter bylo patnáct let, když se dozvěděla, že pochází z rodiny, jež přežila holocaust. Ve škole dostala se svými spolužáky za úkol pátrat po minulosti svých předků. Protože památka na zesnulého dědu byla tehdy stále čerstvá, rozhodla se zjistit víc o jeho minulosti. Poprvé se o polském Radomi, kde vyrůstal, dozvěděla z rozhovoru se svou babičkou. Díky vyprávění dalších členů rodiny se rozhodla sepsat nejen jeho příběh, ale i příběh jeho sourozenců a rodičů.

„Když jsem vyrůstala, můj dědeček Eddy mi připadal jako Američan každým coulem. Byl to úspěšný podnikatel. Jeho angličtina zněla mému sluchu naprosto bezchybně. (...) Nevěnovala jsem tehdy příliš pozornosti faktům jako že všechny dětské písničky, které mě učil byly francouzské, že se v jeho spíži nesměl objevit kečup nebo že si polovinu svého domu vyrobil sám. (...) U stolu mi přišlo trochu divné, když říkal věci jako ,neskákej na ten hrášek‘ (co tohle vůbec znamenalo?) (...) Když se ohlédnu nazpět, soudím, že jiným tyto zvyky mohly připadat neobvyklé. Já jsem však jiného dědečka neměla a nic jiného jsem proto neznala. (...) Co jsem o svém dědečkovi jako dítě nevěděla, však bylo, že se narodil v Polsku, ve městě, které bylo kdysi domovem více než třiceti tisíc Židů; že jeho rodné jméno ve skutečnosti nebylo Eddy (jak se později přejmenoval), ale Adolf, a když vyrůstal, všichni mu říkali Addy. Neměla jsem tušení, že je z pěti dětí ani že strávil téměř deset let svého života, aniž by věděl, zda jeho rodina přežila válku, zda zahynula v koncentračních táborech, nebo byla mezi tisíci popravenými v polských ghettech,” píše autorka Georgia Hunter v poznámce na konci knihy.

Obálka knihy Měli jsme štěstí.

Román Měli jsme štěstí sleduje osudy jednotlivých členů rodiny Kurcových. Každá kapitola uvádí jméno člena rodiny, místo a dobu děje. Většina válečných románů přitom sleduje osudy jedné či dvou postav. Kniha je doplněna o rodokmen pro jednodušší orientaci.

„Píše se rok 1939 a členové rodiny Kurcových se snaží vést normální život. Stíny války však zahalují i jejich město, a tak jsou nuceni rozprchnout se do různých koutů světa. Dramatický útěk ze země, pracovní lágry i každodenní skrývání židovské identity – to vše Kurcovy čeká. I v beznadějných situacích však existuje něco silnějšího než nacistický teror: nezdolná vůle přežít a znovu se setkat s milovanou rodinou, až všechny tyto hrůzy skončí,” uvádí nakladatelství Kniha Zlín. Román začíná na počátku března 1939.

Téma války v dalších románech

Obálka knihy Tatér z Osvětimi.

Román Měli jsme štěstí je dalším z válečných románů, které v posledních letech v hojné míře vychází. Tím patrně čtenářsky nejúspěšnějším je Tatér z Osvětimi, který vypráví příběh muže, jenž díky své práci a nepatrné volnosti mohl vyměňovat peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Román v roce 2018 ovládl žebříček New York Times v kategorii mezinárodní bestseller a New York Times Bestseller a též se v roce 2019 stal nejprodávanější knihou ve Velké Británii a Irsku.

Obálka knihy Cilčina cesta.

V Česku se mu též dostalo obrovské pozornosti. Autorka pro server Lidovky.cz v roce 2018 uvedla: „Chtěla jsem, a to se vracím, k tomu, co jsem říkala, aby to byl příběh lásky, naděje a odvahy a samozřejmě přežití. Vynechala jsem spoustu hororových okamžiků, o kterých vím, protože by to zcela změnil tón knihy. Zvláště, co se týče Mengeleho, Lale s ním ve skutečnosti strávil mnohem více času. Ale nechtěla jsem, aby to bylo o něm. Měl svou roli, ale bylo to moje rozhodnutí, tyto scény vynechat. Přemýšlím o těch příbězích, který mi vyprávěl, když seděl právě tak blízko, jako vy. Jeho hlas se chvěl a jeho tělo se třáslo v hrůze, když na to vzpomínal.” V Česku vyšla také kniha Cilčina cesta, která sleduje další osudy jedné z postav Tatéru z Osvětimi.

Obálka knihy Vězňova žena.

Dalšími válečnými romány, které za poslední rok vyšly, jsou například Vězňova žena či Máme na vybranou. Velký zájem čtenářů vyvolala v posledních týdnech také kniha Porodní sestra z Osvětimi.

Vězňova žena vypráví o dvacetileté Izabele z českoněmecké rodiny, jež se zamiluje do britského zajatce Billa Kinga. Aby ji neposlali na smrt za kolaboraci, předstírá, že je kluk. Spolu s Billem si prochází zajateckými tábory, těžkou prací v lomu i pochodem smrti. Román vydalo nakladatelství Domino.

Obálka knihy Máme na vybranou.

Máme na vybranou vydalo nakladatelství Práh. Edith Eva Eger, která se narodila v roce 1927 do maďarské židovské rodiny v Košicích, se ve svých vzpomínkách vrací nejen do Osvětimi, kam ji jako šestnáctiletou dívku deportovali, ale i k životu v USA, kam po válce se svým manželem emigrovala. Oproti jiným knihám podobného tématu Máme na vybranou nekončí osvobozením. Kniha ukazuje také život po válce, snahu o vyrovnání se s hrůzami, které člověka potkaly. Vedle svého příběhu předkládá E. E. Eger také příběhy svých pacientů.

Obálka knihy Porodní sestra z Osvětimi.

Porodní sestra z Osvětimi představuje příběh Stanisławy Leszczyńské, porodní sestry z Lodže, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. „Porody probíhají na kamnech zakrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje svůj život, když vzdoruje nemilosrdným příkazům Josefa Mengeleho. Dělá vše pro ochranu dětí před jeho krutými experimenty. Snaží se být oporou pro matky, kterým byly děti násilně odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt…,” uvádí nakladatelství Kontrast.

Dvaadvacet znaků, že s tímhle mužem vás místo pohádky čeká jen utrpení

Jedovaté vztahy | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Některé ženy jako by se zhlédly v popelce. Věří, že oříšky přinášejí prince. Jenže nakonec jsou z nich spíš veverky –...

Inflace požírá uložené peníze. Kam s nimi, aby jich zmizelo co nejméně?

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Naspořili jste 200 000 korun, uložili je na účet, těšili se na úroky a po roce zjistili, že jste zbohatli o celých 340...

Biolog Zrzavý: Covid se postará, abychom umírali i na něco jiného než rakovinu

Evoluční biolog prof. Jan Zrzavý | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Podle amerického psychologa a genetika Roberta Plomina mají zděděné geny daleko větší význam při utváření naší...

Zapojte se do obřího testování pokračovacích a dětských mlék Hami! Hledáme 80 testerek
Zapojte se do obřího testování pokračovacích a dětských mlék Hami! Hledáme 80 testerek

Maminky, otestujte s námi pokračovací mléko 6+ a dětské mléko 36+ od Hami. Skvěle chutnají a díky unikátnímu složení OptiNutri jsou přesně...