Podle vedoucí projektu a kurátorky Staré sbírky Andrey Steckerové z Národní galerie jde o první databázi svého druhu v České republice. „Její prvenství spočívá v tom, že je věnována jedinému umělci. Obsahuje jednak Brandlův životopis, dále veškeré dochované archivní prameny a bibliografii.
Katalog Brandlových děl pak zahrnuje kromě technických údajů také informace o provenienci, literaturu a k dispozici jsou také RTG snímky, restaurátorské zprávy či zprávy o technologickém průzkumu,“ uvedla.
Tabák, dýmky a mortadela
Známým barokním umělcem se historikové umění z Národní galerie zabývají systematicky, loni zde vyšla kniha historika a archiváře Jaroslava Prokopa Petr Brandl – Život a dílo v archivních pramenech a starší literatuře, ještě dříve pak monografie Andrey Rousové s názvem Petr Brandl – Mistr barokní tvorby. Prokopova publikace nabízí veškeré dochované písemnosti s malířem spojené, které mimo jiné dokládají, jak bouřlivé byly jeho životní peripetie.
V centru současného umění DOX přistála vzducholoď pro snílky |
Brandl vedl bohémský život a byl vitální i ve starším věku. Byl skutečně marnotratný a za všech okolností byl zvyklý žít na vysoké noze, v knize je třeba seznam lahůdek, které zakoupil v malostranském krámku – malíř zde zanechal dluh za tabák, dýmky, pudr, španělské biskvity, mortadelu, víno z Kanárských ostrovů a další. Dluhy měl všude, kde se objevil. Třeba v malostranské míčovně, kde dlužil za rakety a míčky. To pro něj zřejmě bylo nepodstatné, důležité bylo, že si zahrál se šlechtici a měl zde možnost získat důležité obchodní kontakty.
Své složité finanční poměry se snažil vyřešit i jinak – několik let podnikal ve zlatých dolech v Jílovém. Dochované písemné prameny také vypovídají o tom, jak vznikala některá Brandlova plátna, dozvídáme se o jeho honorářích a podobně. Nechybí ani dopisy a další prameny, z nichž si lze udělat obrázek o povaze jeho manželství. Malíř měl se svou ženou časté spory a ta se chtěla rozvést. Stěžovala si nejen na to, že manžel nezajišťuje výživné na děti, ale i že se zajímá o jiné ženy.
Petr Brandl se narodil v Praze v roce 1668, otec byl krejčí a později vlastnil hospodu, matka Alžběta pocházela z rolnické rodiny u Přestanic. Budoucí malíř studoval jezuitské gymnáziu u sv. Mikuláše na Malé Straně, školu však nedokončil. Na přímluvu svého strýce se dostal do dílny dvorského malíře a inspektora císařské hradní obrazárny v Praze Kristiána Schrödera. V roce 1693 se oženil s Františkou Helenou Klossovou, se kterou měl celkem tři děti. Talentovaný umělec byl žádaný a dobře vydělával, ještě více však utrácel a celý život zápolil s věřiteli, měl spory i se staroměstským malířským cechem, kterému odmítal platit poplatky. Díla si u něj objednal například hrabě František Antonín Špork (Klanění tří králů v Kuksu) nebo kutnohorský prelát.
Petr Brandl - autoportrét.
Malby pro cisterciácký klášter
Brandl údajně zemřel osamocený v chudobě v Kutné Hoře, kam se v zimě roku 1734 vrátil ze slezského Křesoboru, v němž vytvořil obrazy pro kostel Nanebevzetí Panny Marie při tamním cisterciáckém klášteře. Předtím pobýval ve východních Čechách, kde v Hradci Králové dokonce skončil ve vězení pro dlužníky. Nová bádání však poslední období jeho života a smrt upřesňují. Pohřben je v kutnohorském kostele Panny Marie na Náměti.
Neumannova dvousvazková monografie o Petru Brandlovi, která zůstávala nevydaná od historikovy smrti v roce 2001, vychází po důkladné revizi. První část se věnuje malířovu životu, technice jeho malby a zachycuje i Brandlovy současníky, následovníky a žáky. Druhý díl je rozsáhlým katalogem, v němž jsou kromě maleb a kreseb Brandlových uvedeny také práce, které Neumann malíři mylně připsal. Databáze Národní galerie je pak k dispozici na adrese www.petrbrandl.eu.
Petr Brandl měl dluhy všude, kde se objevil. Třeba v malostranské míčovně za rakety a míčky. Důležité bylo, že si zahrál se šlechtici a mohl získat obchodní kontakty.
