17. srpna 2018 14:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Nevídaná forma. Přijeli Arctic Monkeys na Sziget zachraňovat Rock 'n' roll?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Alex Turner, frontman Arctic Monkeys. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Alex Turner, frontman Arctic Monkeys. | foto: Sziget

BUDAPEŠŤ Rekordních 565 000 návštěvníků, umělci z 63 zemí a celkem tisíc vystoupení. Za festival Sziget by mohla mluvit čísla, ale bylo by to trochu málo. Tento pátý největší hudební festival světa, který máme za humny, opět předvedl pro naše končiny nevídanou formu. Díky zrychlenému Kendricku Lamarovi, legendárním Gorillaz nebo děsivě namyšleným Arctic Monkeys. Ale především díky mladistvé odvaze, kterou Maďarsko potřebuje.

I přes proslulou pestrost vyžití na Szigetu je jeho základním stavebním kamenem stále hudba. Zážitek z koncertu ale může pokazit kde co. U rappera Kendricka Lamara to byly technické potíže, které utly 40 minut jeho setu. U rozjímavých The War On Drugs silný déšť, u rockerů Nothing But Thieves zvuk a u slonice v porcelánu Lany del Rey její vlastní absence talentu vystupovat.

Sziget je pátý největší festival na světě.
Mír, láska a svoboda.

A Arctic Monkeys? Ti se vlivem nepřehlédnutelného ega frontmana Alexe Turnera dokonce svým způsobem postarali o znehodnocení závěru festivalu. Posledních několik let totiž k Szigetu patřila závěrečná show v podobě nákladného ohňostroje - tu si ale letos museli návštěvníci kvůli koncertu Arctic Monkeys odpustit. Kapela si nepřála ani ohňostroj ani focení během vlastního vystoupení a převzala tak nutně roli velkolepé tečky týdenního festivalu.

Sziget vylepšuje karmu Budapešti

Festival každoročně zvedá vlnu turismu v dříve majestátním městě, které se ale dodnes potýká s mizernou pohostiností starousedlíků. Postkomunistickou atmosféru “jak oškubat zápaďáky”, kterou dobře známe z Prahy, se v metropoli na Dunaji snaží viditelně rozbít mladá generace. V oprýskaném městě je to rok od roku víc cítit například skrze bohatou nabídku trendy gastronomie. 


Právě díky snahám mladých Maďarů a organizačního týmu Szigetu se Budapešť stává každoročně příjemnějším místem. V Praze se o podobné spojení hudby s turismem letos opět pokusil festival Metronome a nově i Aerodrome - oba marně. Sice přivezly obstojná jména, ale podprůměrný servis i atmosféru. Nic, za čím by k nám měli přijet cizinci, jako se to daří v Budapešti.

Auru na to mají dostatečnou, očekávání je provázela obrovská. Zatímco jiné světové interprety letošního ročníku Szigetu jsme u nás měli možnost vidět v aréně nedávno (Mumford & Sons, Gorillaz) a další tu vídáme běžně (Bastille, The Kooks, Kaleo), Arctic Monkeys u nás zahráli naposledy v roce 2009 na Rock for People. Od té doby s sebou nesou nálepku zachránců kytarové muziky na kontinentě a letos také album, které rozdělilo jejich fanoušky na dva tábory.

Arctic Monkeys platí odedávna za hudební odpověď na americké The Strokes. The Strokes jsou už dnes ale podle některých jazyků parodií sebe sama, zatímco “Arctici” si drží punc klasiků se stylem a uměním se vyvíjet. Nahráli desku plnou ospalé atmosféry hotelového foyer kdesi na Měsíci, na festivalové pódium ale zamířili se silně pozemskou energií. Alex Turner se choval jako nakašírovaná hvězda, která sama sebe nebere vůbec vážně, což je mimochodem v přímém rozporu s požadavky kapely ohledně vlastní show. Turner se oblékl jak na gala do bílé košile a vysokých lakovek, během promenády po molu ale pózoval divákům jako klaun, který má celý festival na háku. Těžko brát vážně i jeho téměř taneční nakročení u zpěvu.

Minimalistická show Arctic Monkeys.

Minimalistická show Arctic Monkeys.

Silueta Alexe Turnera, frontmana Arctic Monkeys.

Silueta Alexe Turnera, frontmana Arctic Monkeys.

Turnerovi ale nelze vyčíst čistou lásku k instrumentům. Ať už v poloze u retro kytary nebo za oprýskanými hammondkami, vždy se svou výraznou mimikou a procítěním působil, jako by tu nešlo o nic jiného než o hudbu samotnou. Možná i proto projekce zahalil do černobílé a celý set odehrál pouze na pozadí závěsu s jednoduchým nápisem “Monkeys”. Od namyšleného pozéra nečekaně jasný a jednoduchý vzkaz - budu si hrát co chci, ať už na klávesy nebo na kytaru. Je to moje věc a je mi jedno, jestli se bavíte nebo ne.

Češi na Szigetu

Letos na Sziget dorazil rekordní počet Čechů, celkem se jich na ostrově pohybovalo tisíc. Seznamovali se nejen na místě, ale také skrze facebookovou skupinu, kde si vyměňovali zkušenosti i tipy přímo z místa akce. Dozvědět jste se mohli i jak se dostat na tajnou párty, kam vedl vstup skrze toitoiku.

Výtvarně Česko reprezentovali Ostraváci z ateliéru 3ART ve vinné vesničce naproti hlavní stage s instalacemi z použitých materiálů. Hudebně pak mladý písničkář Thom Artway, který se proslavil hitem “I Have No Inspiration.” Na konci srpna vydává novou desku.

Je tohle recept Arctic Monkeys na to, jak si udržet pozici rockové star na multižánrových hudebních festivalech, kde jim první příčky poslední roky krade rap, pop a EDM? Pravděpodobně. Organizátoři letos udělali rozhodně dobře, že do podobných hvězd oproti loňskému ročníku investovali. Je to právě láska k hudbě, která kapely jako Arctic Monkeys od jiných interpretů odděluje.

A o lásce má ostatně být celý koncept Szigetu. Letos dokonce o její revoluci. Sziget vždycky provázely myšlenky o pospolitosti, toleranci a lidských právech, letos těmito hesly organizátoři navíc oblepili prostor kolem hlavní stage. Stejně tak se tento rok poprvé na Szigetu začalo nalévat do kelímků na více použití a brčko do pití jste dostali pouze na vyžádání.

Na Sziget dorazil rekordní počet návštěvníků - přes půl milionu.
Na Sziget dorazil rekordní počet návštěvníků - před půl milionu.

Sziget opět dokázal, že kdo chce pořádat festival, nesmí se bát. A že mainstream není sprosté slovo. Pokud dokážete přimět půl milionu lidí, aby si koupili lístek na akci prodávající hudbu, tanec a motta plná lásky a porozumění, je tenhle svět ještě v pořádku.

  • 0Diskuse

Najdete na Lidovky.cz