Po tři týdny tu budou společně tvořit představení v rámci nejnovějšího projektu, zároveň se ale společně budou starat i o každodenní chod usedlosti a vlastní stravování. O tématu letošního projektu s názvem Jezero Grus-grus i o smyslu působení nezávislého divadelního spolku vypráví v rozhovoru pro Lidové noviny jeho zakladatel a režisér Pavel Štourač.
* LN Co je tématem letošního letního projektu Divadla Continuo?
To teď před začátkem přesně nevíme. Projekt vychází z principu "site specific" (divadlo v netradičním prostoru – pozn. red.). Důležitější než úzce vymezené téma je proto místo, ze kterého postupně konkrétní témata vyvstanou.
* LN Kde se tedy zkoušky a představení budou odehrávat?
Už potřetí jsme si pro letní projekt vybrali rybník na pomezí Malovic a Maloviček, který se jmenuje Otrhanec.
* LN Čím je zajímavý?
Na rozdíl od zemědělské usedlosti Rábín, kde jsme letní projekt realizovali vloni, není Otrhanec inspirativní tím, že by se tam něco závažného odehrávalo, ale spíš tím, jak je jeho krajina formovaná a co nabízí. Rybník se jmenuje Otrhanec, protože býval daleko rozsáhlejší, než ho v půlce přeťala vlaková trať. Ta jím vede stále, a ač je mimo provoz, krajina zůstala přeříznutá...
* LN Oproti loňsku se tedy budete více zabývat krajinou než příběhy?
V posledních dvou letech jsme pracovali s příběhy lidí, kterým je hodně pře osmdesát let a kteří si pamatovali, co se tu událo od druhé světové války až dodneška. Jeden projekt se pak odehrával ve vlaku na trati Netolice–Malovice a druhý na statku Rábín, který kdysi býval chloubou tohoto kraje, ale pak byl velmi zdevastován kolektivizací. Lidé, kteří na statku strávili život, nám poskytli rozhovory a z jejich příběhů jsme pak vycházeli při tvorbě představení. A letos jsme se rozhodli zabývat tématem, které z takových příběhů plyne, to je devastace krajiny a rozpad tradičních hodnot, který je viditelný za posledních šedesát až osmdesát let.
* LN Kdo se k vám letos přihlásil? Bude projekt opět mezinárodní?
Hodně lidí je ze střední Evropy – od nás, z Polska, Slovenska a Maďarska, ale taky třeba někdo z Řecka nebo z Itálie a z Francie. Celkem se nám přihlásilo padesát zájemců a z nich jsme vybrali dvacet.
* LN Máte představu, jak by mělo vypadat výsledné představení?
Nevím, jestli můžeme mluvit o představení v klasickém slova smyslu. Vznikne "site specific", které bude mít divadelní prvky, a přijedou na něj diváci. Ale spíš než o představení půjde o společné sdílení. Performeři a diváci budou zhruba dvě hodiny sdílet společný prostor a zážitky, které se v něm odehrají.
* LN Jaký smysl mají taková (ne) představení pro diváky?
Nevím, to byste se musela zeptat jich. Pro nás je důležité, že na ně vždycky přijedou. Myslím, že v našem specifickém prostoru – tak jako třeba v laboratoři nebo v klášteře – vzniká něco, co se konfrontuje se současnou společností. Něco, co, obecně řečeno, ukazuje, že to jde i jinak. Nekonformně. A jsou lidé, kteří to chtějí nekonformně zkusit.
Z pražské DAMU na "Švestkový dvůr"* Režisér Pavel Štourač založil nezávislou skupinu Divadlo Continuo v roce 1993 spolu s manželkou Helenou. Spolupracovat začali už v roce 1990 na DAMU v Praze, v roce 1992 se odstěhovali do jižních Čech. |