Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

RECENZE: Jak vyplavat z polské tmy. Jedorowski má v knize opravdu silná témata

Kultura

  16:00
VARŠAVA - Jméno Tomasze Jedrowského zní sice polsky, ale spisovatel je Polákem víc distančním než prezenčním. Jeho rodiče odešli z domoviny do německého exilu na kraji osmdesátých let, a protože Jedrowski se narodil v roce 1985, poznal Polsko nepřímo, přes jednu generaci, z vyprávění. Teď o tom dává zprávu knižně, novelou Plavec ve tmě, vydanou v originálu loni a v překladu do češtiny pak před pár týdny.

Plavec ve tmě. foto: ODEON

Jedrowski navíc knihu nenapsal ani polsky, ani německy; vsadil na globální lingvu franku, tedy angličtinu. Možné důvody zkoumá i autorka doslovu, a přestože autorovi podstrkuje na prvním místě tržní kalkul, klíč bude nejspíš jinde: polština i němčina jsou pro Jedrowského příliš důvěrné, intimní, zatímco angličtina je bezpříznaková, univerzální. Ona intimita, důvěrnost ovšem hraje v textu svou roli, možná rovnou tu hlavní. Jedrowski v něm otvírá dvě tematické linky: v té první reflektuje jeho hrdina zkušenost exulanta, v té druhé vlastní homosexualitu.

Je to vlastně klasické vývojové psaní: poznávání vlastní jinakosti, její přijetí, coming out. Jenže rovina obecnější, totiž dějinná, ta polská varianta hry na komunismus z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, vnáší do příběhu silný protipohyb, brzdu, rovnou protitlak. Polsko bylo vždycky přeludné, dvojaké: za války brutálně drancované hitlerovským Německem i stalinistickým Ruskem, po válce modelované podle ruského vzoru, v šedesátých letech pak ohavně antisemitské a kolem roku 1980 totálně kolabující na všech společenských frontách, hladové a zoufalé, prolezlé fízly a mafiánskými upíry, vysávajícími zbytky státní energie. Ale vždycky věřící: neomylně, totálně, neslitovně. Co je bohem diktováno, to je dáno, a co diktováno není, je určeno k zatracení. Homosexualita na prvním místě. Vidíme to v Polsku dodnes.

Nejdelší zmije

Hlavní postavou knihy je jistý Ludwik. Zraje, studuje, rád by doktorát na univerzitě. Realitu kolem sebe ale vnímá střízlivě: mnohahodinové fronty na cokoli, neochota, podrážděnost, cynismus; úmorná byrokracie vždycky nad konkrétní život. Pokud někdo něco chce, pak jedině přes konexe, podvody. Zradu sebe sama, výprodej vlastní identity. Vymazání jakýchkoli morálních a etických kategorií. Prostě zoufalý stát v posledním tažení.

 Takže Ludwik pojme za svou myšlenku na odchod do Ameriky, na Manhattan. Příběhem ale nekráčí sám. Po boku má milence Janusze. Ten je osobnostně jeho opakem: realitu bere jako pobídku ke hře. Sobecké, spekulativní, vždycky na něčí úkor. Janusz je svůdce, ďábel sám: zasvětí Ludwika nejprve na těle a pak se sápe i po jeho duši. Chce ho osobnostně přeformátovat, udělat z něj tupou, kariéristickou kreaturu, ten typ bázlivého člověka o dvou tvářích, jednou na doma, jednou navenek, známý tak dobře i z našich luhů a hájů. A nejen těch včerejších, i dnešních.

Jedrowski nenapsal autobiografii, nanejvýš příběh s lehce autobiografickou stopou. Místa, postavy a události poskládal možná z vyprávění svých rodičů, přímých účastníků, možná z jiných pramenů. Každopádně stvořil fikci. Umělý svět jako zrcadlo jeho určující zkušenosti: života v exilu a homosexuality.

 Knihu uvádí dvěma citáty; ten z Jarryho Krále Ubu je poněkud nepřípadný: u Jedrowského není ani stopa komiky, natož tak ostré, absurdní a všetečné, jakou předváděl ve svých textech francouzský patafyzik. Druhý citát ze Stanisława Jerzyho Lece je případnější: „I ta nejdelší zmije se jednou odplazí.“ To lze vykládat různě: vidět v té zmiji buď zahnívající polskou totalitu osmdesátých let, která skončila s pádem celého východního bloku, anebo obecnou nevraživost vůči jinakosti, včetně té sexuální. Ta bohužel neskončila, naopak poslední roky vydatně posiluje.

Téma v profilu

A ještě jedno stojí v souvislosti s prvotinou Tomasze Jedrowského za řeč: jeho výrazová suverenita. Lyrický styl, jemné modelování psychologie konkrétních postav, přesvědčivý výkres atmosféry místa, kde nikdy nebyl. A k tomu šikovně využitá symbolika vody, tmy a titulního plavce. Podle záložky vystudoval autor v Cambridgi práva. Na právnickou praxi ale brzy rezignoval. Začal psát. V poděkování zmiňuje lekce tvůrčího psaní. Možná ho postrčily, je ale jisté, že Jedrowski by uspěl i bez nich. Našel totiž silná témata, která jsou vepsaná přímo do jeho profilu. Třeba je ve tmě, ale plave. A jak!

TOMASZ JEDROWSKI: PLAVEC VE TMĚ

Překlad: Ladislav Nagy

Odeon, Praha 2020, 216 stran

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!