Pondělí 21. září 2020svátek má Matouš 23 °C jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Meky jako fenomén i člověk. Moudrý muž si nečiní nárok na to, že všemu rozumí

Z natáčení. Miroslav Žbirka (vpravo) pustil filmaře i do svého soukromí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Z natáčení. Miroslav Žbirka (vpravo) pustil filmaře i do svého soukromí. | foto: BONTONFILM

PRAHA Do kin přichází dokument o nepřehlédnutelné postavě československé populární hudby. Portrét Miroslava Žbirky zvaného Meky je hravý a místy ironický, ve výsledku ale především citlivý a uznalý.

Snímek natočil Šimon Šafránek, autor ceněného dokumentu King Skate, na motivy knihy Miro Žbirka – Zblízka, kterou s „Mekym“ už před čtyřmi lety sepsal publicista Honza Vedral. Dokument pochopitelně rekapituluje klíčové – a obecně poměrně známé – momenty hudebníkova profesního i osobního života, ale neulpívá na nich přespříliš a spíše míří k tomu, co je ve Žbirkově příběhu méně zjevné, co ale o to víc vypovídá o protagonistovi samotném i o světě, v němž nám jeho písně dělají společnost.

Pražský koncert Mira Žbirky. 3. prosince 2019.
Pražský koncert Mira Žbirky. 3. prosince 2019.

Miroslav Žbirka (* 1952) se na československé populárně hudební scéně prosadil v 70. letech, tedy v době, která nijak nepřála svobodné tvorbě, západním trendům ani experimentům a řadu jiných muzikantů umlčela. To není výtka, jen připomenutí kontextu – první velký úspěch, zisk Zlaté bratislavské lyry, slavila Žbirkova kapela Modus v exponovaném roce 1977. A to s písní Úsmev, která by měla šanci uspět i v neomezené konkurenci. (A také, jak v dokumentu Žbirka připomíná, přišel vzápětí po úspěchu částečný zákaz.)

To je totiž Žbirkův příběh: on i jeho kapely (po odchodu ze skupiny Modus založili s Lacem Lučeničem v roce 1981 Limit) byli pevnou součástí bizarního prostředí tehdejší československé popmusic, Žbirka se svou ultraslušňáckou vizáží zaháněl veškeré obavy z čehokoli bouřlivě rockerského. A zároveň se díky svým rodinným kořenům, obdivu k britské hudbě, inteligenci a nespornému talentu z průměru slovenské, ale i české oficiální hudební scény výrazně vymykal.

Kontrast Žbirkovy „britské“ osobnosti a československého socialistického prostředí, ve kterém svůj talent uplatňoval, je také hlavním zdrojem energie dokumentu Meky. Žbirkovy vzpomínky i výpovědi dalších pamětníků totiž režisér Šimon Šafránek konfrontuje s propracovanou montáží archivních záběrů, které dodávají ke sdělovaným skutečnostem vlastní komentář. Ten si žije hravě samostatným životem – někdy pronášené výroky podpoří, ale jindy je ironizuje, jde podvratně proti nim, a někdy si prostě opakovaně hlásá svou vlastní pravdu. Vrcholným gagem je záběr z televizní estrády, který doprovází Žbirkovu úvahu o kvalitách české hudební scény oproti té slovenské.

Každý z jiné dědiny

Archivní materiály fungují i ve své primární podobě, půvabná je třeba scénka, v níž Meky pléduje za to, aby si členové kapely sjednotili vizáž a nevypadali jako „každý z jiné dědiny“. Ostatně rozdíl mezi Žbirkovou poněkud dojemnou hrou na Johna Lennona a (neméně dojemnou) zarputile rockerskou stylizací Laca Lučeniče zaujme i dnes, když oba mluví v Šafránkově filmu. Hořkost, jež zbyla po konci jejich spolupráce, je tu zřetelně přítomná a tvoří užitečnou disonanci v převážně harmonickém Žbirkově portrétu. Podobně jako když přijde řeč na odvrácené stránky úspěšné muzikantské kariéry, která i v tehdejší době dokázala Mekyho odvést na dlouhé zahraniční turné a hodně mu komplikovat osobní život.

Do problematických témat nicméně Šafránek Žbirku nijak výrazně netlačí a v úhrnu vytváří laskavý obraz muže, který díky talentu i štěstí úspěšně prošel podivnou a posléze bouřlivou dobou, vytvořil nezanedbatelné dílo a zestárl do sympatické moudrosti, která si už dávno nečiní nárok na to, že všemu rozumí.

Čas strávený s Mekym je příjemný zážitek – a to dokonce i pro toho, jehož osobní soundtrack k minulým čtyřiceti letům zase tolik Žbirkových písní neobsahuje.

MEKY

Režie: Šimon Šafránek

Premiéra 9. 7.

Marcel Kabát

Autor

Marcel Kabátmarcel.kabat@lidovky.czČlánky

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří románů Stanislav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Lucie Výborná | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Zdravotník odebírá vzorky pro testování na covid-19 v indické Kalkatě. (23.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...