Úterý 20. října 2020svátek má Vendelín 13 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Taneční lektvar bez chuti. U Bon Appétit! nestojí za to lámat si hlavu

Inscenace Bon Appétit! | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Inscenace Bon Appétit! | foto: ND

PRAHA Nový balet Bon Appétit! z dílny Jana Kodeta a režijního dua SKUTR nabízí bezradnost s trochou humoru.

Soubor Laterny magiky ve spolupráci s Baletem Národního divadla Praha zahájil sezonu premiérou Bon Appétit!, na jejíž realizaci se podílel tvůrčí tandem SKUTR a choreograf Jan Kodet. Nová inscenace byla výzvou i pro hudebního skladatele Ivana Achera, jehož elektroakusticky laděná kompozice doprovází sled událostí, jež ve výsledku nevyvolávají dojmy ani prožitky, na něž jsou diváci zváni.

Inscenace Bon Appétit!
Inscenace Bon Appétit!

Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský jsou zkušeným a uznávaným duem a jejich režie se vyznačuje osobitě podmanivou vizualizací. Ta je rovněž zásadní ingrediencí nové produkce, která však postrádá smysluplněji propracovaný dramaturgicko-režijní plán, což se neblaze podepisuje na výsledné podobě díla. Z programové brožury dokonce vypadl i autor jeho konceptu. To už samo o sobě budí jisté pochybnosti a troufám si tvrdit, že ani po požití servírovaných chodů (nevalné chutě) je se vší pravděpodobností nezaženete.

Život jako stůl s tisíce mističkami

„Skutři“ se pokusili o metaforické přirovnání života ke stolu s mnoha pokrmy pokoušejícími naše chuťové pohárky, smysly i emoce. V úvodní scéně visí nad kruhem tanečníků pomeranč, po němž všichni hltavě lační. V polotmě skrytá těla se vlní a ještě několik dlouhých minut je třeba si počkat na další akci. Kristina Kornová si lehne na zem a do mikrofonu odříkává text o pomerančovníku, zvířeti a bouři (Bůh suď, kdo veršíky napsal – v programu není o autorovi zmínky) a vzápětí na jeviště přichází muž (Petr Čermák) s obnaženou hrudí s černou kuklou na hlavě, který tančí se snící ženou duet.

Následuje kaleidoskop obrázků orámovaných bílou (později průhlednou) stěnou z volně visících pruhů, zpoza nichž tanečníci pronikají na jeviště a jejichž poletavé mihotání dotváří zdařilý scénografický návrh doplněný bílým kontejnerem, který ve druhé půli inscenace vyjíždí na jeviště, aby se v něm odehrála další z nezáživných akcí a tanečnice se porůznu nakláněly nad fontánou s tekoucí čokoládou. Sladká pochoutka zhmotňuje pokušení, kterému se od momentu, kdy je přivezeno na scénu, performeři snaží odolat, a jakmile se jim podaří nabrat trochu mlsu na prst a ochutnat ho, prožívají rádoby extatické opojení. 

Dramaturgickou bezradnost, která se postupem ubíhajícího času stává neměnnou konstantou, se tvůrci snaží zachránit nejen trochou humoru, ale i trochou východního espritu – proto tu v jednu chvíli pobíhá a pitvoří se dvojice v černobílých kalhotách s laclem a vyznává se k lásce k palačinkám, jejichž zaručený recept ve francouzštině odříkává; a aby si i intelektuál přišel na své, o něco později se Japonka Aya Watanabe, zakuklena do černobílé tuhé materie, pokládá porůznu na růžový stůl, leč vůně Orientu se spolu s jejím neoddiskutovatelným půvabem a elegancí nenadechnete.

Aby „příkrmů“ a „příloh“ nebylo málo, pro potěchu vašeho ducha i oka vplují několikrát na jeviště obrovské černé a bílé nafukovací labutě – na jedné z nich se vás Mathias Deneux snaží přesvědčit, že sám je palačinka, a rozčíleně se pokouší na plastové hračce obrátit, aby posléze na labuťky naskočili i ostatní.

Rozpaky nad jevištním počínáním se kumulují, a poněkud zmatená a frustraci způsobující podívaná ztrácí postupem času zcela dech.

S pocitem marnosti očekáváte změny v pohybové struktuře, frázování či rafinovaněji vystavěný duet. Choreografie ignoruje výrazné rytmické zabarvení instrumentálního hudebního toku, do něhož pronikají nejrůznější zvuky vydávané nehudebními nástroji, jež opepřují melodické aranžmá. 

Sólo Kristiny Kornové v bohaté tylové červeno-oranžové sukni pak v zásadě neintegruje do pohybu klavírní něžnou melodii a nepřekračuje pohybové stereotypy předchozích tanečních sekvencí s výraznou prací lomených paží a vedením přímého pohybu bez plynulé provázanosti. Nejpregnantněji razantní rytmický tep Acherovy skladby strukturuje jeden ze závěrečných sborových tanců, jinak tanec vystihuje výraznou elektroakustickou hudbu jen sporadicky.

Kam se vytratila souhra, souznění a vyznění?

Nevyužité zůstávají i velké kovové rámy visící nad hrací plochou, jejichž spodní okraj ostře bíle svítí. Když se spustí nad zem a na scénu vstoupí bíle oděný pár (představující Garbage man v bílém overalu, na nějž se zachytávají odhazované kelímky, tácky či ubrousky, a Garbage women s parukou z odpadků) mezi spuštěnými objekty jen přechází, aniž by je zásadně využil. 

Studené světlo z rámů doplňuje projekci na zadní stěně, jež má doladit divadelní iluzi, do níž se nás autoři za každou cenu snaží vtáhnout. Kromě výše zmíněného zde chybí provázanost taneční kompozice s digitálními kouzly, které spíše unikají vaší pozornosti, zvláště pokud se soustředíte na jevištní dění. Chybí tu umělecká souhra, souznění a vyznění.

Přestože plakát k představení připomíná svou aranží opulentní produkci Arcimboldo Jiřího Kyliána uvedenou roce 2000 v Praze, v Bon Appétit! si musíte nechat zajít chutě. Bezesporu oceníte hlasový, fyzický a taneční fond hlavní protagonistky Kristiny Kornové, která zde i zpívá, ale lámat si hlavu, o co jde, nestojí bohužel v podstatě za to.

BON APPÉTIT!

Choreografie: Jan Kodet

Režie: SKUTR

Scénografie: Jakub Kopecký

Hudba: Ivan Acher

Kostýmy: Simona Rybáková

Projekce: Erik Bartoš, Jakub Kopecký

Premiéra 10. 9., Nová scéna Praha

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...