Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

RECENZE: Úspěch jako nejlepší medicína. Ron Howard snad za svou novinku Oscara nezíská

Kultura

  5:00
PRAHA - Americká elegie režiséra Rona Howarda už američtější být nemůže, moc povedený film to z ní ale nedělá.

Chytrý po mamince. J. D. Vance (Owen Asztalos) může dokázat to, co jeho matce Bev (Amy Adamsová) nebylo dopřáno. foto: NETFLIX

Jste-li zakřiknutý chlapec z Ohia, vaše matka bere drogy, střídá muže a má sklony k násilným zkratům, po část dětství vás vychovává babička a spousta lidí na vás hledí skrz prsty kvůli původu vašich zemitých předků, může vás potkat něco ještě lepšího, než že po absolvování služby v armádě díky vrozenému talentu a nezměrné píli úspěšně studujete na Yale, najdete si skvělou manželku s indickými kořeny a vaše matka i díky tomu všemu překoná závislost? 

Může: napíšete o tom knižní bestseller, kterého se chopí filmoví producenti, a vaši matku pak hraje Amy Adamsová a babičku Glenn Closeová. Právě to se poštěstilo dnes šestatřicetiletému J. D. Vanceovi, jehož beletrizovaný životní příběh s názvem Hillbilly Elegy působivě zabodoval v knižním žebříčku New York Times a o filmové verzi režírované Ronem Howardem se ještě před její premiérou mluvilo jako o vážném oscarovém kandidátovi (po ní už je to o něco složitější).

Kdo je to hillbilly?

Termín „hillbilly“ vypuštěný z českého názvu je pro příběh dosti podstatný. S lehkým úšklebkem označuje zejména obyvatele hornatého appalačského regionu na východě USA, jejichž předkové kdysi do země přišli ze Skotska a Irska. Tradičně jsou oběťmi mnoha stereotypních odsudků, snobové odjinud je mají za zaostalé a odsouzené k nuzotě, utahují si z jejich klanového uspořádání či údajného sklonu k závislostem. Oni sami nepopírají svou rázovitost a (jak je ve filmu názorně předvedeno) akceptují i označení „hillbilly“, zatímco „redneck“, tedy ještě opovržlivější označení pro venkovana, už je pro ně těžká urážka. V minovém poli korektního jazyka současné Ameriky je to další varovný praporek a také vzkaz, že zápas o vymýcení veškerých předsudků se nevede jen mezi bílými a barevnými (otázka ovšem je, zda momentálně někoho zajímají starosti jakékoliv bílé skupiny).

Vypravěč příběhu J. D. Vance si svou příslušnost k appalačskému rodu uvědomuje o to více, že jeho rodina se ze svého původního sídla v Kentucky přestěhovala do Ohia – ovšem nezdolnost, tvrdohlavost, ale také některá prokletí z minulosti v ní zůstaly. Traumatizovaný J. D. se musí vyrovnávat zejména s matčiným střídáním nálad a partnerů a s její závislostí, která od tišících léků postoupila až k heroinu. Zatímco pro malého chlapce jde jen o čirou křivdu na něm samém, dospělý mladý muž už rozpoznává, co vše se na neblahé situaci podílelo, od domácího násilí v minulých generacích až po náročnost práce zdravotní sestry samoživitelky.

Rámec příběhu, který slouží jako odraziště k mnoha retrospektivním pasážím, se odehrává během pár vypjatých dní: J. D. nutně potřebuje získat dobrou práci, která by mu pomohla platit školné na Yale. Právě v době přijímacích pohovorů však musí odjet domů, protože jeho matka Bev zkolabovala. Situaci komplikuje fakt, že si Bev neplatila zdravotní pojištění (což je další vleklý fenomén, za jehož úplné vyřešení bude Americe svět vděčný), a tak nemůže zůstat v nemocnici. Hrdinova sestra ji do své domácnosti v takovém stavu přijmout nechce, a J. D. tedy musí řešit, kde se matka ubytuje (za drahé soukromé zařízení je připraven vydat poslední dolar), a hlavně zda udělá lépe, když s ní setrvá, anebo když raději odjede zpátky na pohovor, uspěje, bude moci dále studovat a naplní tím naděje, které v něj jeho obětavá, životem zocelená babička i labilní a vnitřně zraněná matka vkládaly. „B“ je správně a bolestně pochroumané životy obou žen nacházejí vykoupení v mladíkově zodpovědném splnění amerického snu.

Indická pojistka

Snímek se snaží cosi vypovědět o duchu současné Ameriky (je to v ní krušné, ale když se snažíte, pořád můžete dospět i z nuzných poměrů až na vrchol), o významu rodinných vazeb a také o tom, kde jsou hranice naší zodpovědnosti (v dobrém i ve zlém) za osudy dalších lidí. Bohužel to činí hodně naivním, mělkým způsobem a nezachrání ho ani pozoruhodné fyziognomické proměny Amy Adamsové či bezmála hororová kreace Glenn Closeové v roli láskyplné babičky. Z hrdinova „naléhavého“ dilematu trčí konstrukce, a ačkoliv má být příběh vyjádřením respektu ženám všech generací, nakonec tu stejně máme především prezentaci sebou dojatého mladého muže na téma „podívejte se, jak jsem se povedl“.

Pokud americká filmová akademie neztratila alespoň zbytky soudnosti, Ron Howard za tento snaživý kousek svého třetího Oscara nezíská – i když má příběh speciální etnickou pojistku v podobě indické přítelkyně na telefonu.

AMERICKÁ ELEGIE

USA 2020

Režie: Ron Howard

Uvádí Netflix od 24. 11.

Autor: