Neděle 23. února 2020svátek má Svatopluk 6 °C občasný déšť Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Rekordních 128 milionů za český obraz? Po očištění to bude skvost, říká znalec středověkého umění

Výjimečný středověký obraz nazvaný Trůnící Panna Marie s dítětem z dílny Mistra... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Výjimečný středověký obraz nazvaný Trůnící Panna Marie s dítětem z dílny Mistra... | foto: Studio Sebert

Praha Metropolitní muzeum v New Yorku, vítěz „aukčního thrilleru“ ve francouzském Dijonu si může gratulovat. Vzácný obraz Mistra Vyšebrodského oltáře Trůnící madona s dítětem, který vydražilo za 127,7 milionu, patří na absolutní vrchol evropské gotické malby 14. století. „Je to opravdu krásný kus do expozice,“ říká přední znalec středověkého umění Jan Klípa.

Jan Klípa (43)

  • odborník na středověké umění
  • vystudoval Filozofickou fakultu a Evangelickou teologickou fakultu UK
  • od roku 2004 působil v Národní galerii v Praze jako kurátor sbírky středověkého umění a tajemník pro vědu a výzkum
  • zabývá se romáským uměním, deskovou malbou 14. a 15. století ve střední Evropě a vztahy mezi uměním a liturgií
  • roku 2017 se stal zástupcem ředitele a vědeckým tajemníkem Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky
  • přednáší na Filozofické fakultě UK

O obraz měla zájem i Národní galerie, v aukci ale nakonec neuspěla. Deska s malbou se prodala za částku, která víc než dvojnásobně přesahuje aukční cenu dosud nejdráže prodaných obrazů českých umělců. Rozhovor s Janem Klípou vznikal v pátek – den před konáním dijonské dražby.

LN: Jak se dá určit, že je takto vzácná malba skutečně pravá?
Kombinací exaktních metod, trénovaného znalectví a intuice. Exaktně dokážeme určit stáří použitých materiálů, zejména podložky či pigmentů. V případě této konkrétní desky je to zřejmé ze snímků, které pořídila francouzská aukční síň. Jde o významný objev, takže se rozhodli nad rámec toho, jak běžně aukční síně postupují, provést rentgen a IR reflektografii. Jde o fotografii v infračerveném světle, které dokáže procházet i svrchními vrstvami malby a podívat se na to, co je skryté pod malbou. Použitá technika malby, jak zjistitelná okem, tak těmito dvěma metodami, je zcela typická pro české malířství kolem roku 1350.

LN: Je takové určení naprosto spolehlivé?
Stoprocentní průkaznost vám nikdo nikdy nezaručí. Ale v tomto případě pochyby v podstatě nejsou. Nejde jen o názor historiků umění, ale i specialistů na umělecké technologie a restaurování. Všichni jsme se na tom jednoznačně shodli. Navíc se například podařilo zjistit, že použitá modř je ultramarínová. To je pigment, který se v té době používal pro ty nejnáročnější zakázky. V pozdějších dobách byl nahrazen azuritem. V té době byl ultramarín, vyráběný z lapis lazuli, dražší než zlato. Možnost, že by se nejednalo o dílo z poloviny 14. století, je i tímto dosti minimalizována.

LN: Lze rozhodnout, jestli obraz Trůnící madony s dítětem pochází přímo od samotného Mistra, nebo je produktem některého z malířů jeho rozsáhlejší dílny?
Otázka je komplikovaná už ze své podstaty. O Mistru Vyšebrodského oltáře totiž nic nevíme. Je to vlastně konstrukt, který se zrodil v první polovině 20. století na základě skupiny děl, která spolu formálně souvisí, přičemž tím nejvýznamnějším a nejkvalitnějším je Vyšebrodský oltář. Respektive několik jeho desek, protože i jejich kvalita kolísá a v rámci oltáře je možno rozeznat jednotlivé „ruce“ malířů, kteří se na něm podíleli.

Tradiční historická uměnověda potom postupuje tak, že z takovéto skupiny obrazů označí ty, které dobově hodnotí jako nejkvalitnější, a řekne: „Toto je dílo ‚mistra‘.“ Ostatní, které jsou té nejvyšší kvalitě, jádru díla, vzdálenější nebo vykazují jiné formální prvky, se pak označují termíny jako dílna, okruh, „pod vlivem“ a podobně.

Trůnící Pannu Marii s dítětem se pokusí Národní galerie získat koncem listopadu...

Trůnící Panna Marie

LN: Takže ani nevíme, jestli ten mistr, jakožto šéf dílny, byl skutečným malířem?
Dneska si skutečně dokážeme velmi dobře představit, že dílny byly organizované i jinak, než že mistrem byl nejlepší umělec, který měl kolem sebe slabší pomocníky. Někdy ti mistři mohli být vlastně podnikatelé, kteří si umělce najímali. Víme třeba z pozdní gotiky, že existovaly dílny, kde mistrem byl truhlář. Dělaly řezané a malované oltáře, kde řezbářská i malířská složka mohou být skvělá výtvarná díla, ale vedoucí dílny, který podepisoval kontrakty, měl na starosti až jejich truhlářské sesazení.

Z tohoto hlediska mluvit o Mistru Vyšebrodského oltáře jako o nějaké konkrétní historické osobě, o které s jistotou víme, co namalovala, je dosti problematické. Ale můžeme se stále pohybovat v konceptu dílny, produkující řadu děl, z nichž některá máme naštěstí dochovaná.

Jan Klípa

Jan Klípa

LN: A máme s čím srovnávat?
Jaroslav Pešina, největší znalec malířství té doby, napsal monografii, ve které několik děl řadí přímo do těsného dílenského jádra. Jde samozřejmě o samotný Vyšebrodský oltář, dále Madonu římskou, Diptych (dvoukřídlý obraz – pozn. red.) z Karlsruhe a Madonu z Veveří. Madona, která se dražila v sobotu, je vlastně sesterská s Madonou římskou a s Diptychem z Karlsruhe. Rozšiřuje ono jádro nejkvalitnějších maleb, neboť při srovnání s nimi je patrné, že vznikala ve stejné době a podle stejných předloh.

LN: Víme, jak se uvedený obraz dostal do zahraničí?
To se moc zjistit nedá. Dílo dal do dražby francouzský soukromý vlastník. Podle sdělení aukční síně existuje fotografie zhruba z padesátých let, na níž je tento obraz vyfocen. Jak vidíte, je to dost mladý údaj. Ale dá se uvažovat trochu analogicky. Dílo je menšího rozměru, to znamená, že asi původně nebylo určeno do kostelního interiéru. Spíše pro soukromou zbožnost, možná právě jako diptych (Klípa naznačuje otevírání obrazu jako modlitební knížky – pozn red.). To byla díla, která si lidé vozili s sebou.

Nejdražší české obrazy

  • Mezi nejprodávanější díla českých autorů v cizině dlouhodobě patří František Kupka, Toyen, Jindřich Štyrský, Emil Filla či Josef Šíma.
  • Z obrazů českých umělců prodávaných na zahraničních aukcích do dnešního dne zřejmě nejvyšší ceny dosáhlo Kupkovo plátno Vzlet (L'envolée), které se v roce 2016 ve Stockholmu vydražilo za 68,7 milionu korun. Druhým v pořadí je rovněž Kupkův obraz, a to Studie na červeném pozadí, vydražený v roce 2013 na londýnské aukci za 62,4 milionu korun.
  • Zájem je i o díla dalších představitelů české meziválečné avantgardy. Například obraz Jana Zrzavého Spící hoch se v roce 2013 v londýnské aukční síni Sotheby's prodal v přepočtu za 17,7 milionu korun. V roce 2010 se na aukci společnosti Sotheby's v Paříži prodal obraz Potápěč od české malířky Toyen za 600.750 eur (tehdy asi 15 milionů korun) včetně aukční přirážky a loni se její obraz nazvaný La nuit roule des cris v Londýně prodal za 393.000 liber (asi 11,27 milionu Kč).
  • Prodávají se i obrazy dalších umělců. Například letos v únoru byl za 930.000 dolarů (asi 21,14 milionu Kč) v aukční síni Myers na Floridě prodán obraz českého malíře Mikuláše Medka nazvaný Akce II (Vlna) z roku 1956.
  • Díla spjatá s Českem v zahraničí nakupují i české instituce. V prosinci 2009 Středočeský kraj koupil na aukci v Londýně vzácnou knižní miniaturu z 15. století zobrazující dolování stříbra v Kutné Hoře. Dílo bylo vydraženo v aukční síni Sotheby's za 615.450 liber (zhruba 17,450.000 korun). V roce 2005 Národní knihovna vydražila v Paříži zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky za přibližně deset milionů korun.
  • Národní galerie, která dnes neuspěla při dražbě v Dijonu, se nedávno snažila i o nákup jiného díla připisovaného dílně Mistra vyšebrodského. Obraz s námětem Zvěstování Panně Marii jí za 65 milionů korun nabízel majitel, který jej před dvěma lety získal v Německu. Jednání ale k ničemu nevedla, i kvůli ceně.
  • Dnes prodaný středověký obraz Trůnící Panna Marie s dítětem z dílny Mistra vyšebrodského oltáře se prodal za pět milionů eur (127,7 milionu korun). Konečná cena včetně aukční přirážky činí 6,2 milionu eur (přes 158 milionů korun). Před dražbou se cena odhadovala na 400.000 až 600.000 eur (10,2 milionu až 15,3 milionu korun), konečná částka se však po dramatickém přihazování v aukční síni vyšplhala na více než osminásobek.
  • Mistr vyšebrodského oltáře je český malíř období vrcholné gotiky, jehož jméno se nedochovalo. Žil v první polovině 14. století, pracoval mimo jiné na dvoře císaře Karla IV. Jeho stěžejním dílem je Vyšebrodský cyklus, který se považuje za vrchol deskového malířství v Čechách z doby krátce před rokem 1350 a který má Národní galerie v dlouhodobé zápůjčce.

LN: Měli je na modlitbu během cesty, v jizbě, kde přespávali a podobně?
Přesně tak. Vezměte si, že i zmíněný Diptych z Karlsruhe a Madona římská (původně také křídlo diptychu) se objevila v zahraničí. Je typické, že tyto malé, jednoduše přenosné věci, se nacházejí mimo naše území. I z toho vyvozuji, že i v případě Trůnící madony mohlo jít o takovýto diptych. Stejně jako podle námětu: na jedné straně madona a na druhé třeba pašijový výjev – to je celkem typické pro Itálii té doby.

LN: Právě italské malířství Mistra vyšebrodského oltáře inspirovalo, že?
Ve 14. století se vždycky musí oddělit situace v Itálii a Zaalpí. Itálie je z tohoto pohledu prostředí, které do okolí vysílá důležité impulsy. Náš Mistr z nich evidentně dost čerpal. To, že měl přímou zkušenost s italskou malbou, je evidentní jak podle stylu, tak podle techniky, kterou jsou jeho díla stavěna.

LN: Jak cenná jsou vlastně Mistrova díla ve srovnání se špičkou evropské malby té doby?
Je figurou, která byla skutečně na vrcholu toho nejlepšího, co se tenkrát tvořilo. Souvisí to s tím, že evidentně pracoval pro dvůr Karla IV. Pro nejvyšší kruhy, které byly v té době vrcholem evropské mocenské pyramidy. Panovník si rozhodně vybíral toho, kdo byl podobně na vrcholu umělecky.

Problém je, že z žádných zaalpských zemí nemáme podobný soubor jako v Čechách. Dá se předpokládat, že ve Francii na dvorech Valois také kvetlo umění na nejvyšší úrovni. Jenže se nám zachovaly jen naprosté zlomky. Stejně tak v Německu. Vždycky jde o několik děl, která ale ta česká tvorba převyšuje. Takže u Mistra Vyšebrodského jde opravdu o to nejkvalitnější, co se tenkrát v Evropě dělalo. Spolu s Itálií a Francií.

LN: Je pravda, že Národní galerie dosud nemá ve svých rukou žádný obraz Mistra Vyšebrodského?
Není tomu tak. V poslední době se to v médiích asi jako zkratka objevuje, situace je ale jiná. Galerie od 20. let minulého století vlastní zmiňovanou Madonu římskou. Je ale pravda, že po poslední vlně církevních restitucí musela instituce některá díla vracet. Například Madonu z Veveří, která je dnes vystavena v Brně. Celý Vyšebrodský cyklus připadl řádu cisterciáků, díky jejichž vstřícnosti ho ale galerie stále ukazuje – i když už jen jako dlouhodobou zápůjčku.

Mimochodem i mezi těmi devíti deskami Vyšebrodského oltáře se jen asi tři nebo čtyři tradičně připisují samotnému Mistrovi, jinými slovy patří z dílenské produkce k tomu nejlepšímu. Na dalších obrazech cyklu se dá vysledovat práce dalších, schopnějších, či méně schopných pomocníků. Například deska Nanebevstoupení svojí kvalitou za ostatními očividně pokulhává. Takže oltář není celý dílem jednoho člověka. Je výsledkem práce mnoha lidí.

LN: Kdybychom to měli shrnout: jak důležitý by pro Národní galerii byl úspěch v sobotní aukci?
Je to jednoznačně významná akvizice. Jde o opravdu krásný kus do expozice. Zvlášť po restaurování a očištění lze očekávat, že to bude skvost. Významné je to ale i z hlediska ikonografického. Předpokládáme, že dílna Vyšebrodského mistra obrazy s námětem trůnící madony tvořila. Tento je ale prvním přímým dokladem. I z tohoto hlediska je to zajímavé.

Deska je navíc podle všeho v podstatě úplně netknutá. Jediný zásah je přemalování pozadí a lehká „oprava“ svatozáře. Počítám, že obojí je případně lehce odstranitelné. Jinak samotná figura, plášť, tam nejsou žádné pozdější zásahy. Samozřejmě má obraz v dnešním stavu nějaké oděrky a ztmavlý lak, ale to se při těch 600 letech stáří stane.

Premium

Postavili si malý domek. Přezdívají mu termoska na bydlení

Cestičky okolo domu vydláždili kameníci, u vchodu osadili dva kamenné stupně. Z... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nic z moderního komfortu v něm nechybí, na druhou stranu ani centimetr nikde nepřebývá. Tomáš Staněk navrhl a postavil...

Premium

Jak Nico měnil triko. Proč Stanciu opustil Spartu? A proč šel do Slavie?

Nicolae Stanciu v ligovém utkání Slavie s Karvinou. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Když se po rozhovoru loučí, otře čelo a prohodí: „Uf, to bylo hodně otázek!“ Muselo být. Logicky. Zpátky v Praze je...

Premium

Test střešních boxů: které jsou vhodné pro lyže a jakou mají nosnost

Střešní boxy | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Střešní boxy výrazně zvyšují převozní možnosti auta – nabízejí obvykle od 300 po více než 500 litrů dodatečného objemu...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!