18. února 2018 12:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Sílu setkání s živou malbou nic nenahradí. To nejlepší ze současného čínského umění

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Výstava The Reunion of Poetry and Philosophy. Zhang Xiaogang, Znovuzrození č.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Výstava The Reunion of Poetry and Philosophy. Zhang Xiaogang, Znovuzrození č.... | foto: REPRO LN

PRAHA Z pohledu dramaturgie výstav Galerie hlavního města Prahy je výstava dvou současných čínských umělců Zhang Xiaogang &Wang Guangyi: The Reunion of Poetry and Philosophy trochu záhadou, ale rozhodně je podnětná a působivá. Zároveň klade divákům otázky, které ho běžně nepronásledují.

Čínský kurátor Lü Peng se vyhnul politickým interpretacím tím, že tvorbu dvou zcela odlišných umělců zařadil do velmi obecných kategorií – Zhang Xiaogang představuje poezii a Wang Guangyi filozofii. Něco jako cit a rozum. Ale interpretace jejich děl je složitější, tím spíše pro Středoevropana.

Diváckou zkušenost s malířem Zhangem už máme z výstavy v Galerii Rudolfinum z roku 2008. Už v 90. letech šlo o světově známého umělce s charakteristickým rukopisem monochromních tváří se signifikantní barevnou skvrnou. Jeho obrazy působí existenciálně –jako by sbíral momentky z odvrácených stránek rodinného alba, jako by vysílal zašifrované vzkazy o situaci jedince do celého světa. Vzkazy, za nimiž cítíme mrazivý strach, náznaky a zprávy o stavu duše lidí v čínské společnosti.

U Zvonu je Zhang představen současnější tvorbou, mnohem barevnější než dřív, v níž portréty blízkých zasazuje do konkrétních intimních prostředí. Skoro na každém obraze i brilantní přípravné kresbě se nachází malý elektrický napáječ jako symbol společenského blackoutu.

Výstava The Reunion of Poetry and Philosophy. Wang Guangyi, Každodenní život č....
Výstava The Reunion of Poetry and Philosophy. Wang Guangyi, Nebezpečný jazyk,...

Politický pop art

To Wang je přímočařejší. Jeho dílo je u nás prakticky neznámé a nejstarší vystavené obrazy pocházejí až z přelomu 80. a 90. let. Jeho monumentální plátna stála u zrodu politického pop artu a míchají velmi drsně vizualitu kapitalistického konzumu s komunistickými dogmaty. Nelze jim rozumět jinak než jako sdělením politicky se silně vymezujícím.

Vizualita budovatelských plakátů s rozpaženým Leninem a okořeněná logem Coca-Coly dává tušit, že umělec je kritický k východu i západu. Je kritický i vůči uměleckému provozu, jak dokumentuje plátno z cyklu Velká kritika (Muzeum umění) z roku 2006. Kontext díla Wang Guangyie je těžko čitelný, dva starší vystavené obrazy z druhé půlky 80. let působí svou malířskou jistotou jako zjevení. Pro českého diváka je samozřejmě Zhang Xiaogang čitelnější, jeho poetiku ostatně kurátor rád srovnává s poetikou českých literátů Kafky i Hrabala. Toto srovnání může být poznámkou pod čarou o tom, že metafora díla se týká abstraktního establishmentu.

Ačkoliv prostor původně gotické budovy Zvonu se stále ukazuje pro vystavování současného umění jako problematický a přestože není zřejmé, jestli za projektem nestály trochu pragmatické zájmy obchodu s uměním, je síla obrazů obou umělců tak přesvědčivá, že není možné projít nezasažen. V případě této expozice platí také stará pravda, že žádná reprodukce nenahradí přímé setkání s živou malbou.

Název výstavy je trochu zavádějící, a snad proto se ani nepřekládal. Vzhledem k tomu, že čínská jména neumíme ani vyslovit, zasloužila by si akce přece jen přitažlivější jméno.

Zhang Xiaogang & Wang Guangyi: The Reunion of Poetry and Philosophy

Galerie hl. m. Prahy, Dům U Kamenného zvonu, do 13. 5.

Lenka Lindaurová, výtvarná teoretička
  • 0Diskuse

Najdete na Lidovky.cz