Neděle 22. května 2022, svátek má Emil
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Ten, jemuž nebylo všechno jedno. Výstava Vladimíra Ambroze v Domě fotografie

Kultura

  8:00
Dům fotografie představuje zapomenutého performera Vladimíra Ambroze. V 70. letech vystavoval v Japonsku i USA

Vladimír Ambroz, Car, 1977. foto: Foto Miroslav Ambroz

Jiří Kovanda, Jan Mlčoch nebo Karel Miler. Jména některých českých konceptualistů sedmdesátých let jsou relativně známá. Ale Vladimír Ambroz? O tomto dnes úspěšném šestašedesátiletém architektovi z Brna ví málokdo. Přitom to byl on, kdo před čtyřiceti lety „rozrušoval hranici mezi uměním a životem“ a jehož brněnské performance se dostaly do západních časopisů i na výstavy.

Vděčil za to jednak svým veřejným akcím, kterými se snažil od roku 1974 narušovat umrtvující poklid probíhající normalizace, ale i prostému faktu, že fotografie, kterými své performance dokumentoval, stačilo vložit do obálky a poslat do světa. Tak se stalo, že snímky brněnských ulic, které Ambroz poléval barvou, na něž si lehal, fotil v odrazech zrcadla nebo polepoval plakáty se skrytými vzkazy, se na konci sedmdesátých let objevily na výstavách v Japonsku, USA, Německu či Itálii.

Přestože takový úspěch znamenal pro řadu umělců těžko dosažitelný sen, 24. září 1979 – pět let od první akce – se rozhodl Ambroz s uměním skoncovat. Cestou od rodičů rozdupal na zemi svou fotografii a od té doby se věnoval pouze rodině a architektuře. Vyhnul se tak problémům, které s režimem zažívali jeho vrstevníci.

Vladimír Ambroz, Svět je obrazem / The World Is a Reflection, 1979.
Vladimír Ambroz, Anonymity – Plastic People, 1976.

Předpověď objektu. Malířky z Makráče se představují, každá trochu jinak

Jeho jméno by zřejmě zůstalo zapadlé v archivech, kdyby se o něm nedozvěděl teoretik umění Tomáš Pospiszyl a nevydal Ambrozovu monografii v nakladatelství BiggBoss Book a nyní k ní nepřipravil i výstavu v pražském Domě fotografie. Nese název Vladimír Ambroz: Akce a ode dneška nabízí většinu toho, čím se tento znovuobjevený výtvarník může pochlubit.

Tak třeba fotografii ležícího umělce na vozovce s bílou středovou čárou namalovanou přes boky tak, aby co nejvíce splýval se silnicí. Akce vznikla v roce 1978 a jmenovala se Highway. „Ležel jsem uprostřed silnice spojující předměstí s centrem města. Bílá střední čára šla symbolicky přes mé tělo. Auta jezdila okolo, byť jich nebylo mnoho, přesto měla přednost,“ připsal ke snímku Ambroz. Naživo v galerii pak dodává, že šlo zároveň o jeho vyrovnání se s desátým výročím srpnové okupace, kdy Československo zaplavila vojska s bílými pruhy na kapotách. „Tanky nás tehdy doslova přejely,“ vzpomíná dnes. Popisky jsou vůbec v jeho díle samostatná kapitola a považují se za nedílnou součást díla. Například snímek Car, kde leží na sídlištním parkovišti s roztaženýma rukama a nohama na čtyřech pneumatikách, doprovodil slovy: „Na parkovišti poblíž bydliště mých rodičů jsem se na pět minut zaparkoval jako automobil. Pokud někdo šel okolo, na uvedenou situaci vůbec nereagoval. Přišlo mu to asi úplně normální.“ Jindy zase „překračoval určené a předepsané směry a příkazy“ (na snímku chodce jdoucího napříč pruhy na vozovce) nebo „byl z jiné doby či jiného světa“ (když se nechal jako duch vyfotit před opuštěným obchodem z první republiky).

Performer Vladimír Ambroz na své výstavě nazvané Akce.

Podobným akcím se v sedmdesátých letech věnovalo více umělců, ale Ambroz byl originální tím, že si k performancím připravoval podrobné architektonické výkresy a na dokumentaci si zval zkušené fotografy.

„Velkou roli v jeho díle hrála reakce na dobové klima, tehdejší atmosféru ve společnosti a všudypřítomnou politiku. Potřeboval reagovat, zapojit své přátele i své tělo,“ vysvětluje tváří v tvář Ambrozovým akcím Pospiszyl. Ani další osudy po skončení umělecké „kariéry“ nejsou zcela všední. V osmdesátých letech pracoval coby architekt Brněnských veletrhů a výstav, pro které navrhl na 250 expozic, po revoluci se se svým studiem Amosdesign podílel na obnově vily Tugendhat.

Vladimír Ambroz: Akce

Kurátor: Tomáš Pospiszyl

Dům fotografie, GHMP, do 29. 4.

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Mohlo by vás zajímat