13. října 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

‚Vypadni, nebo do tebe napálím raketu!‘ Lukáš Bulava, režisér Králů videa, vzpomíná na éru rychlodabingu

Záběry z dokumentu Králové videa (2019). Režie: Lukáš Bulava. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Záběry z dokumentu Králové videa (2019). Režie: Lukáš Bulava. | foto: Lukáš Bulava - Králové videa

PRAHA „V pornofilmech toho bylo na překlad víc, než by si dnešní divák dokázal představit.“ Režisér Lukáš Bulava chystá dokument Králové videa, který se věnuje fenoménu českého rychlodabingu a kopírování videokazet. Se serverem Lidovky.cz si popovídal o tehdejších dabingových perličkách, pornofilmech a svatém grálu kopírovaných videokazet. Králové videa jsou Československý projekt produkovaný slovenskou stranou - Blackout production.

LN: Jak vás námět Králů videa vůbec napadl? Nejste vy už ta generace, která přímo boom kopírovaných videokazet nezažila?
Já jsem ročník 1980, takže jsem měl to příjemné štěstí dobu černé VHS kultury jako čerstvý fanoušek prožívat. Ta myšlenka vytvořit projekt mapující československý rychlodabing vznikla z té celkové vášně a nadšení. Na sklonku roku 2015 jsem se právě skrze rychlodabing seznámil s podobným filmovým maníkem Petrem Svobodou, který má do dnešních dnů ve své sbírce cca 2000 filmů s jednohlasým dabingem.

Následně jsem pak Petra obsadil do mého příštího filmu Kyselý dech. Petr ze své pracovny vytvořil dobovou videopůjčovnu a sám si v ní i zahrál. Oba dva jsme věděli, že tohle téma tady nikdo doposud neprozkoumal do hloubky, hodně nás fascinovala myšlenka natočit o tom dokument. Seděli jsme u piva a kecali o tom, co nám přináší radost, a po chvíli jsme si opět podali ruce. Je podzim 2019 a Králové videa nedávno vypustili třetí trailer.

Natáčení z brněnským videoveteránem Josefem Šedým. Záběry z dokumentu Králové...
Natáčení z brněnským videoveteránem Josefem Šedým. Záběry z dokumentu Králové...

LN: Existoval nějaký „svatý grál“ sběratelů? Film, který chtěl mít každý?
Správný dotaz. V první vlně přívalu západních hitů bylo opravdu jedno, co si pustíte. Důležité bylo, že kazeta zajela dovnitř přístroje. Poté jste prožili chvilku napětí z toho, co to vlastně bude, a to v případě, že kazeta nebyla popsána názvem. Pak už už to jelo. To byla ta sláva. Sjíždělo se všechno a každý byl neskutečně rád, že má tu možnost. Když jsme se pak postupně dostávali do toho videokolotoče, tak jsme toužili po filmech, které jsme znali z vyprávění.

Po školách kolovaly legendy o chatrči v lese, kde žije zlý duch, o svalovci, co nese na rameni kmen stromu, o růžové hmotě z vesmíru, co pohltí vše, na co přijde. A přesně touha po těchto žánrových filmech se stala tím svatým grálem. Ovšem ne každý měl to štěstí, že mohl ty filmy vidět. Přece jenom, video stálo v dané době pořádný balík peněz. Ne úplně každý film se k nám také na kazetě dostal. Pocházím z Moravskoslezského kraje, u nás na Karvinsku byli mezi prvními vlastníky videa havíři.

Jeden z nich byl pan Moravec, k němuž jsme s rodiči jezdili na návštěvy a první projekce. Blížil se konec 80. let a my jsme doma ještě neměli video. Když jsme tam přijeli poprvé a já otevřel jedny z dvířek jejich obývací stěny, tak se mi změnil svět. Viděl jsem tam obrovské množství kazet naskládaných vedle sebe na třech policích. Všechny názvy filmů byly napsány na psacím stroji a nalepeny na kazety jako štítek. Hledal jsem tam svůj svatý grál. Nakonec mi pan Moravec ukázal seznam, ať si to Komando podle čísla kazety najdu. Bylo tam.

Lukáš Bulava, Petr Svoboda a videokazeta. Záběry z dokumentu Králové videa...

Lukáš Bulava, Petr Svoboda a videokazeta.

LN: Ve filmu promlouvá řada hostů. Kromě Ondřeje Hejmy, známého jednohlasého dabéra, například i režisér Zdeněk Troška. Proč zrovna on?
Který český divák by neznal Slunce, seno a pár facek, kde jsou tři scény pouštěné na videu v doprovodu jednohlasého dabingu. Zdeněk Troška do svého filmu vystihl ten fenomén ve správný čas. Hláška „O můj bože, už budu“ se stala věrnou klasikou. Nás zajímalo, jak tyto scény vznikaly a kdo byl ten záhadný dabér do italštiny a následně i do češtiny.

LN: Na které hosty se může divák ještě těšit?
Další jména nebudu prozrazovat, ale rád zmíním, že dokument nepokrývá jenom rychlodabéry, ale i lidi, kteří měli pod sebou distribuci a tvořili v tomto řetězci další element. Tedy šířit to dál mezi lidi.

LN: Jak dnes rychlodabéři vzpomínají na tu slavnou kazetovou éru?Nemůžu mluvit za všechny, ale někteří vzpomínají velmi rádi. Je tomu více jak třicet let. Někteří se k tomu dostali až po revoluci. Pro někoho to byla chvilková záležitost. Vyzkoušeli si to třeba jen pro svou vlastní potřebu a zábavu. Jiní v tom pokračovali delší dobu. Prvotní koníček se pak u některých přetavil v soukromou fabriku. Někteří jsou s filmem spojení do dnešních dnů. Buď profesně, nebo zůstali u toho fanouškovství. 

Jejich vzpomínky jsou příjemně rozmanité a umí vykouzlit nejeden úsměv na tváři. Nebylo to opravdu jednoduché dotáhnout do země zahraniční kazety a stáčet je na domácím systému, aby vznikaly následně kopie. Je to obdivuhodné, na co všechno tito „videobardové“ přišli, a jak si svou zručností a nápadem pomáhali, aby mohli obejít ten systém takzvané zakódované kazety.

KRÁLOVÉ VIDEA from Igor Kovacs on Vimeo.

LN: Někteří z rychlodabérů ale stále zůstávají v anonymitě. Pátrali jste po nich?
Samozřejmě pátrali. Chtěli bychom je poznat nejraději všechny. Naše esa, která nás svým hlasem doprovázel na té cestě za filmovým poznáním. Ovšem člověk nemůže všeho jen tak dosáhnout. To, že jsou stále v anonymitě, je asi v pořádku, má to tak být. To tajemství je na jednu stranu příjemné. Zůstanou pro mnohé z nás navždy legendami zlatých perel.

Vzpomínám si, že jsem se pár jejich hlasů bál více, než samotného obsahu filmu. Někteří měli takový až tajuplný přednes a to mě v tom dětském věku mírně děsilo. Představoval jsem si dabéry v bílých pláštích v nějaké velké místnosti plné různých mašin a blikajících čudlíků. Jsme moc rádi, že jsme měli tu možnost a čest poznat ty, kteří se před naší kamerou ukázali a odvyprávěli nám svůj příběh. Ovlivnili svou činností i odvahou generace filmových fanoušků.

LN: Jak to bylo s kopírováním pornofilmů? Předpokládám, že takových okopírovaných kazet bylo v oběhu mnohem více než třeba amerických filmů…
Je třeba zmínit, že na těchto kazetách se z velké části neobjevovaly popisky jako porno či sex. Byly popsány jednoduše, třeba jako „kultura“. Ostatně kulturní zážitek to přece je. Bylo to takové tabu schovávané po domácnostech v tajných skrýších. Většina těch kulturních filmů k nám šla z Německa a některé party tyto filmy z bezpečnostních důvodů nechtěly dabovat. Jednoduše se tomu kšeftu vyhnuly. Ta poptávka byla ale spíše větší u akčních a karate filmů.

Kazety s pornofilmy byly často opatřené neutrálními štítky.

Kazety s pornofilmy byly často opatřené neutrálními štítky.

LN: Jednohlasý dabing pornofilmů musel být celkem zážitek. Proč ale vůbec bylo potřeba takové filmy dabovat? V nich se přeci tolik nemluví...
Vtip je i v tom, že někteří rychlodabéři mluvili méně v jiných žánrech, než tomu bylo u filmů pro dospělé. Důvodem bylo to, že zkrátka něčemu nerozuměli, a tak mlčeli. Film jel dál. Na kazetách kolovalo mnoho takových úseků, kde byla pětiminutová či dokonce delší odmlka bez dabingu.

Ty první pornofilmy, které se k nám dostávaly, měly klasický děj a kulturní vložka tam byla někdy jen opravdu okrajová. I tak tam bylo mnohem více slov, než by si dnešní mladý divák dokázal představit. A to se samozřejmě muselo přeložit, tedy pokud to zrovna tak chtěli. Legendární Josefína Mutzenbacherová je toho poctivým příkladem. Ještě tu zmíním třeba italský Porno Holocaust, kde se dokonce v té dějové džungli pohybovaly i oživlé mrtvoly, zombie.


LN: Dá se najít nějaká paralela mezi kopírováním videokazet a dnešním filmovým pirátstvím na internetu?
Do jisté doby na to žádný zákon neexistoval. Zahraniční filmy se mohly předělat a vzápětí tady někomu prodat. Ty party, které to dělaly ve velkém, si samozřejmě uvědomovaly, že to není asi úplně v pořádku. Nikdo to nijak neřešil do té doby, než se ustanovil protipirátský zákon l a tím pádem už mohl hrozit pobyt za mřížemi. Stejně se ale dabovalo pořád dál.

Dnes samozřejmě únik filmů probíhá v daleko větším pohodlí - vše se odehrává přes internet pomocí kliknutí jednoho tlačítka. Dnes si lidi stáhnou film pro vlastní potřebu a pak ho buď vymažou, nebo nechají ve složce. Nemají důvod to nikomu nabídnout k prodeji, nebo ohromit kamaráda tím, že mají nějaký film ve sbírce. Přesně v tom je zásadní rozdíl mezi dneškem a dřívějškem.

LN: Máte nějakou oblíbenou překladovou perličku? Něco, co vás opravdu pobavilo?
Těch bylo hodně a mě osobně baví pořád. Úžasný překlad je z jedné verze Predátora, kde voják Blain udiveně vyřkne: „What the fuck?“ Překlad zněl: „To je obluda“. Má nejoblíbenější hláška pak pochází z jedné verze filmu Příliš mladý aby zemřel - „ Vypadni, nebo do tebe napálím raketu!“ Ty filmy byly ozdobené opravdu neuvěřitelnými hláškami, které vznikaly nejen neznalostí cizího jazyka, ale i osobním humorem a fantazií rychlodabéra.

Dnes to působí pro mnoho lidí směšně a možná i nepochopitelně, ale vezměte si, že kdysi se nikdo nedíval na to, jak je to přeložené. Nikomu to zkrátka nevadilo, protože cizí jazyk moc lidí neumělo. Důležitější bylo vidět akci, být u toho s ostatními a následně se podělit o zážitek. Vidět třeba takového Van Damma, jak kope do palmy, až ji zlomí...

LN: Vlastníte ještě nějaké okopírované videokazety? Třeba kvůli nostalgické hodnotě...
Většina kazet z té doby se mi zachovala. O některé tituly jsem už přišel, ale to nijak nevadí, protože díky internetu se dají vyhledat. Horší už je, že nemusí mít stopu s rychlodabérem, na kterém jsem vyrůstal. Tím pádem už to nemá takový styl. Tak jako třeba u mého nejoblíbenějšího hororu Zombi Holocaust. Tam byl rychlodabér opravdový kumštýř. Pocházel zcela určitě z okolí Ostravska.

Byla to názorná ukázka toho, že někteří dabovali, jak se říká, „za pochodu“. Odskočil si od dabingu, protože za ním někdo přišel, ale film jel mezitím dál. Jakmile začal znovu dabovat, tak byl už lidově řečeno „fajny“. U této raritky mě opravdu mrzí, že se někam vytratila. Žádný jiný film jsem pak už s jeho dabingem neviděl.

LN: V jaké fázi je váš film teď? Co ještě zbývá udělat?
Čeká nás ještě hodně práce. Momentálně je film v postprodukci a pracujeme na barevných korekcích a mixu zvuku.

LN: Nedávno jste rozjeli kampaň na serveru Startovač. Na co potenciální finanční přispěvatele lákáte?
Myslím, že lákadlo je i samotný dokument, jehož téma se dotýká hodně lidí, kteří tu dobu zažili a mají k tomuto tématu stále kladný vztah. Pro novou generaci to bude informativně obzvláště zajímavé a věříme, že si k nim najdeme cestu. Samozřejmě máme na Startovači vyčleněné různé balíčky. Kromě klasického poděkování v závěrečných titulcích, se tak potencionální startéři můžou třeba těšit na plakát k filmu, DVD, či dokonce VHS, lístky na premiéru a afterpárty.

Nechybí ani tričko, či kšiltovka s logem dokumentu  nebo speciální odměna ve formě vstupenek do Film Legends Musea. Zpestřením může být i jeden obsah balíčku, kde je autentická videokazeta z burzy se dvěma rychlodabingy.

Chystáte po Králích videa nějaký nový projekt ?
Chystám! Poslední rok jsem si střádal v hlavě nějaké nápady a náhodně objevoval lokace. Těším se, až se to začne skládat. Nic konkrétního ale zatím nechci prozrazovat. Momentálně natáčím dobový videoklip pro karvinskou kapelu Allskapones. Společně prožíváme příjemný výlet do seriálů našeho mládí. Ať žije děda Drchlík! Chtěl bych závěrem za celý tým Králů videa poděkovat všem, kteří nás jakkoliv podporují a fandí. Moc si toho vážíme.

Premium

Havel byl z jiného těsta, vzpomíná v rozhovoru exprezident Klaus

Václav Klaus starší | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jeden z hlavních aktérů polistopadového vývoje Václav Klaus starší hovořil pro LN o nepochopení kuponové privatizace i...

Premium

Deset dní a Slavia mohla zmizet. Miliardář Šimáně exkluzivně vypráví

Miliardář Jiří Šimáně | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jiří Šimáně, jeden z nejbohatších Čechů, koupil před pěti lety zadluženou Slavii. Klub nad propastí. Ta stejná Slavia,...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Psychoterapeut Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

SOUTĚŽ: Vyhrajte sirup pro děti, který zatočí s bacily
SOUTĚŽ: Vyhrajte sirup pro děti, který zatočí s bacily

Pojďte s námi otestovat dětské sirupy od NutriFood a ochraňte tak své děti před náporem nemocí a proměnlivého podzimního počasí. Stačí se přihlásit v komentářích.